Kabinet hysterie

Česká politická reprezentace jedná velmi pomalu. Přes státní Českomoravskou rozvojovou a záruční banku poskytla živnostníkům a firmám jen zlomek pomoci, kterou potřebují. Zaostáváme i za okolními státy. „Bylo by lepší a rychlejší, kdyby banky podnikající v Česku, měly možnost distribuovat likviditu pod státní zárukou do podnikové sféry a živnostníkům,“ navrhuje bankéř Tomáš Spurný.

Banky umějí půjčky distribuovat mnohem efektivněji než stát. Na oplátku by pak podle šéfa Monety mohly platit vyšší daně. „Aby na tom banky nevydělaly, měli bychom se vrátit k diskusi o tom, že budou platit víc v daňovém zatížení, protože stát jejich akcionářům zárukami pomohl odstranit rizika,“ dodává Spurný.

* > V půlce března jste po poklesech přikupoval akcie Monety. Budete v tom pokračovat?

Jako předseda představenstva Monety samozřejmě cítím povinnost držet akcie Monety. V prvním kvartálu klesla hodnota všech indexů po celém světě nejvíc od roku 1987. Bankovní sektor není zasažen jen v Česku, ale celosvětově. Je to ale krátkodobá záležitost a věřím, že se bankovní sektor vzpamatuje a že před sebou máme světlejší budoucnost, než jaká je momentálně vyjádřená v hodnotě na burzách. Moment překvapení a šok, který vyvstal z opatření provázejících pandemii, se ale nepromítl jen do akcií Monety. Z krátkodobého hlediska je to nepříjemné, ale z dlouhodobého naprosto irelevantní.

* > Považujete za neopodstatněný strach investorů, že bankám bude narůstat množství nesplácených úvěrů?

Dívám se na to očima participantů na trhu, jako jsou Goldman Sachs, JPMorgan či McKinsey & Company, kteří se snaží situaci analyzovat. Pandemie se zatím chová tak, že vytváří reálné nebezpečí pro lidi, kteří mají relativně složitou zdravotní situaci. Nechci tím situaci nijak zlehčovat. Z historického hlediska, když se podíváte na španělskou chřipku a další světové pandemie, není v současnosti dopad na to, kolik lidí bude zasaženo, tak velký. Naopak ohromný je dopad v tom, jak politické reprezentace na celém světě na situaci zareagovaly. Bude to mít dalekosáhlé důsledky v tom, jak bude ekonomika v budoucnu fungovat. Když se vrátíme zpět k hodnotě Monety a bankovního sektoru v celé Evropě, věřím, že se správnou politikou dokážeme my jako banky s podporou státu situaci překonat. A nemyslím tím státní podporu bankám, ale celé společnosti a celé zemi. Snažím se být optimistou.

* > Jak hodnotíte moratorium na splátky? Bankám se podařilo odvrátit nejhorší scénář, takže opatření není plošné a budou se platit úroky z půjček i během moratoria. Navíc se bank netýká zastropování úročení, protože vaše úvěry zřejmě nedosahují výše devíti procent.

Trošku vás opravím. Zcela transparentně publikujeme úrokové sazby našich portfolií. Nejenže publikujeme efektivní úrokovou míru, ale i odhady nových obchodů, které uzavíráme v daném čtvrtletí. U nezajištěného spotřebního financování je v Monetě efektivní úroková míra 9,2 procenta. Znamená to, že se nás to dotýká. To však není určující. Osobně rozumím, čeho se politická reprezentace snaží platebními prázdninami dosáhnout, a respektuji to, nicméně mám na věc jiný pohled. Konstruktivnější řešení nestojí na tom, že udělám platební prázdniny, ale na tom, abychom bankám vytvořili prostředí na dodání likvidity (hotových peněz – pozn. red.) do české ekonomiky.

* > Jak by se to podle vás mělo provést?

Český bankovní sektor má 3,5 bilionu korun v úvěrových portfoliích domácnostem a podnikům. Je to zhruba rovnoměrně rozděleno půl na půl mezi tyto dva segmenty. Depozita od stejných segmentů jsou na úrovni 4,5 bilionu korun. Nadbytečná likvidita je zainvestována do státních obligací či držena v jiných aktivech. Nyní je klíčové, abychom tuto likviditu dostali k těm, kdo ji potřebují. Celkově by řešení mělo mít tři pilíře. První je o dodání likvidity těm, kteří ji potřebují. Tedy komerčnímu sektoru, do podnikové sféry a osobám samostatně výdělečně činným. Likvidita je nutná pro to, abychom překlenuli tuto periodu ekonomické reaktivity a následků z ní vyplývajících. Druhý pilíř je nalezení způsobu, jak dostat dodatečnou likviditu do bankovního sektoru. Platební prázdniny stanovené státem znamenají úbytek v peněžních tocích, které normálně proudí do bank. Tudíž tato likvidita bude chybět v bankách i ekonomice jako takové. Tento důsledek lze překonat s pomocí ČNB, která likviditu může dodat nákupem dluhopisů jednotlivých bank, či dokonce profinancováním jejich portfolií.

Třetí pilíř stojí na proklamacích premiéra Andreje Babiše. Ten řekl, že stát dodá do ekonomiky sto miliard korun přímé pomoci a 900 miliard korun státních záruk bankám. Záruky by navýšily schopnost bank úvěrovat podnikovou sféru, a to velmi významně. Bohužel zatím věc zůstala pouze u proklamací a dosud realizované programy jsou zcela neadekvátní rozsahu situace. Tyto programy zatím poskytly pouze 5,6 miliardy korun (v polovině minulého týdne – pozn. red.).

* » Pomoc státu je tedy nedostatečná?

Snažím se říct, že by bylo lepší a rychlejší, kdyby banky podnikající v Česku měly možnost distribuovat likviditu pod státní zárukou do podnikové sféry a živnostníkům. Banky by měly dostat záruky, aby mohly přijmout riziko, které z toho vyplývá. A následně, aby na tom banky nevydělaly, bychom se měli vrátit k diskusi o tom, že budou platit víc v daňovém zatížení, protože stát jejich akcionářům zárukami pomohl odstranit rizika. Když se podíváte na naše distribuční kanály a počet našich zaměstnanců, určitě bychom byli mnohem efektivnější než státní banka, která má dvě pobočky a musí posoudit a rozdělit desetitisíce až statisíce žádostí. To je asi nejefektivnější způsob, jak se k tomu postavit, a tady cítím určité přešlapování na místě, kdy volená elita bankám nedůvěřuje, což v této chvíli není úplně vhodné.

* » Nedůvěra vůči bankám je nejen v politice, ale v celé společnosti velká. Proto v minulosti přicházely úvahy o sektorovém zdanění.

Můj názor je, že bychom tu měli mít s volenými elitami partnerství a mělo by to být partnerství, které je postavené na důvěře a nikoli na tom, že se stále snažíme někoho kontrolovat a administrovat a dělat věci tím nejsložitějším způsobem, jaký je de facto možný. Stát ani nemůže mít kapacity, aby tyto věci koncipoval sám o sobě, protože se potýkáme s bezprecedentní situací. Když se podíváte na program Covid II, otevřel se v osm hodin ráno a za půl hodiny byl vyčerpán. Je to velmi zvláštní, protože nahrává těm, kdo si vytvoří určitý „náskok“.

* » Nahrává to klientelismu a korupci. Okolní státy už schvalují garance přes komerční banky. První byli Švýcaři, následovalo Německo, Rakousko, Spojené státy… Jaké vidíte důsledky toho, že stát

* nezareaguje adekvátně a firmy prostě nebudou mít hotovost?

Pokud se podíváme na Německo, Švýcarsko či Rakousko, tak zcela jistě Česká republika zaostává. Výsledky tiskových konferencí a veřejných proklamací nejsou vidět v následných činech. Dva programy, které byly zatím uskutečněny, jsou zcela neadekvátní rozsahu problému. Pokud stát nedostojí svým slibům o přímé a nepřímé podpoře, českou ekonomiku čeká prudký propad a vysoká nezaměstnanost. Tento propad bude mít negativní důsledky pro české banky a ochromí ekonomiku ve středně- či dlouhodobém horizontu. Takový scénář určitě nikdo nechce a doufejme, že pan premiér a jeho vláda naplní své sliby.

* » Jaké jste měli obchodní výsledky od začátku nouzového stavu?

Naše obchodní výsledky jsou zcela úměrné opatřením, která přijala vláda v rámci nouzového stavu. Naše obchodní aktivita je na historickém minimu, co se týká prodeje a distribuce úvěrových produktů. Poptávka se snížila o 70 až 80 procent napříč bankou. Je na tom zajímavé, že máme zhruba 315 tisíc předschválených úvěrových rámců pro české domácnosti. Kumulativně činí 79 miliard korun a máme i dalších zhruba deset tisíc úvěrových rámců pro OSVČ, které dávají částku kolem deseti miliard. O tyto úvěrové rámce si mohou u nás klienti žádat digitálně. Zatím jsme se těchto rámců nedotkli a poskytujeme likviditu těm klientům, kteří s námi mají vztah, a likvidita je i v této době dostupná.

* » Po skončení moratoria zřejmě všichni nezačnou splácet tak spořádaně jako dosud. Jaký čekáte vývoj?

Pracujeme na několika scénářích. Z hlediska růstu HDP bychom se letos mohli dostat do mírně negativních čísel. Z hlediska nezaměstnanosti vidíme situaci, že bychom mohli být v pásmu tři až 3,5 procenta. Hodně to závisí na státní podpoře podnikům, které musely být uzavřeny a nemohly být v provozu, na tom, jak bude fungovat program zkrácených úvazků, a na podpoře 25 tisíc korun živnostníkům. Z hlediska úvěrů v pochybení na tom myslím budeme na konci roku pořád velmi dobře. Když se podíváte na Monetu, naše spotřební financování má jednu z nejvyšších penetrací platebního pojištění, našim klientům nabízíme takový pojistný produkt, že když přijdou o práci, pojišťovna za ně bude platit splátky po dobu šesti měsíců. Když vezmeme platební prázdniny a scénář zvyšující se nezaměstnanosti, zhruba šedesát procent naší klientely je pojištěno minimálně na dobu šesti měsíců. Tím pádem ztráty budou do jisté míry zmenšeny tím, že klienti budou schopni požádat o toto pojistné plnění. Je to věc, která nám pomůže do prvního kvartálu roku 2021.

* » Zdraví bank bude hodně záležet na tom, kolik lidí celkem požádá o odložení splátek. Jaký je váš předpoklad?

Moneta je myslím jediná banka, která pravidelně publikuje rozsah požadavků o odklad splátek. Dosud jsme vyřídili 48 tisíc žádostí (k 14. 4. – pozn. red.) a odklady se týkají úvěrového portfolia v hodnotě 18 miliard korun, pokud budeme počítat i naše nové dceřiné společnosti Wüstenrot, jsme na 20 miliardách. Šedesát procent tohoto portfolia se týká domácností a zbytek jsou úvěry živnostníkům a podnikatelům. Tyto odklady poskytla Moneta dobrovolně a netýkají se nyní projednávaného zákona. Celkově předpokládáme, že odklady budou na úrovni dvaceti až třiceti procent celkového portfolia banky. Dotčené portfolio by tedy v našem případě mohlo dosáhnout až 30 či 50 miliard korun. Tento výpadek v platbách samozřejmě sníží naši schopnost poskytovat další financování.

* » Kolik dodatečné likvidity by mohla Moneta potřebovat a jak ji chcete získávat?

Je důležité říct, že v tuto chvíli nikdo ohrožen není, protože likvidita systému je robustní. Musíme však být připraveni, aby bankovní sektor získal podporu od ČNB na základě parlamentem schváleného zákona. ČNB musí mít nesmírně silný mandát, na kterém bude hodně záviset naše budoucnost.

* » Krize by mohla výrazně ovlivnit i realitní trh a tím pádem zajištění vašich hypotečních úvěrů. Jaký předpokládáte vývoj?

Když se podíváte na zprávu o finanční stabilitě České národní banky, je tam systematicky zmiňováno, že před koronavirem byl nemovitostní trh o patnáct až dvacet procent nadhodnocen. Týkalo se to rezidenčních a komerčních nemovitostí. Budoucí hodnota nemovitostí se bude odvíjet od budoucí nabídky financování, protože trh byl samozřejmě postaven na relativně levném hypotekárním a komerčním financování. Když se podíváme, co se událo na trhu za poslední týdny, vidíme jasný signál národní banky, která uvolnila limity financování rezidenčních nemovitostí, což je dobré, protože to má potenciál pro stabilizaci trhu. Zbytek je složitější a znovu se vracíme k moratoriu na splátky a dopadu na bankovní sektor. Pokud mnoho klientů moratorium využije a banky nedostanou peněžní toky ze splátek jistin po dobu šesti měsíců, je naprosto kritické, aby ČNB byla schopna udělat jakýkoli program kvantitativního uvolňování. A dodávala likviditu komerčním bankám, aby byly schopny pokračovat ve financování české ekonomiky včetně nemovitostí. Kritické je také, aby existovaly stimuly, které šetří bankám kapitál. Týká se to klasifikace úvěrů či výpočtu kapitálové přiměřenosti. Jakékoli stimuly, aby banky měly podnět racionálně dál působit na trhu. Protože pokud vezmeme přístup – který je podle mého názoru postupem hysterickým –, že nyní vše zastavím, protože mám obavy z toho, co bude v budoucnosti, ještě umocním velký problém, který se týká křehkosti naší společnosti a naší demokracie tak, že vytvořím na trhu credit crunch (zamrznutí úvěrování – pozn. red.). To je velká zkouška.

Pokud stát nedostojí svým slibům o přímé a nepřímé podpoře, českou ekonomiku čeká prudký propad a vysoká nezaměstnanost.

Tomáš Spurný (55)

?? Vystudoval finance na Kolumbijské univerzitě. ?? Působil v poradenské společnosti McKinsey & Company, pak šéfoval společnosti CCS. ?? Prošel řadou bank včetně Komerční banky či slovenské VÚB, pro rakouskou Erste vedl v Rumunsku banku BCR. ?? V říjnu 2015 se vrátil do České republiky a stal se šéfem GE Money Bank, která se následně přejmenovala na Moneta Money Bank. ?? Je ženatý, má syna.

O autorovi| Jiří Zatloukal, zatloukal@mf.cz