TOYOTA Jak se za dva roky změní kolínská automobilka TPCA? Je to dostatečně dlouhá doba pro nějaký vývoj? Odpověď lze najít v závodě Toyoty japonské Takaoce nedaleko města Nagoja. Takaoka byla před dvěma lety vzorem pro výrobní systém kolínské továrny. Školili se tu dokonce mladí Češi, kteří dnes zastávají v Kolíně funkce předáků.
Každou minutu sjíždí v Takaoce z výrobních pásů jedno nové auto.
TOYOTA Jak se za dva roky změní kolínská automobilka TPCA? Je to dostatečně dlouhá doba pro nějaký vývoj? Odpověď lze najít v závodě Toyoty japonské Takaoce nedaleko města Nagoja.
Takaoka byla před dvěma lety vzorem pro výrobní systém kolínské továrny. Školili se tu dokonce mladí Češi, kteří dnes zastávají v Kolíně funkce předáků. TPCA je tedy dnes, nedlouho po zahájení výroby, obrazem Takaoky roku 2003. Japonský závod je ale už zase dále. Co se změnilo?
„Samotná výroba neprodělala velké změny, v halách lze vidět stejné linky jako před dvěma lety. Co jsme museli přizpůsobit trhu, je logistika,“ řekl Profitu hlavní výrobní manažer Kenji Miura. „V uplynulých letech jsme zaznamenali velké zvýšení poptávky po našich autech, byli jsme nuceni najmout více pracovníků a hodně zlepšit dodavatelský systém.“
Takaoka objednává díly systémem „just in time“, v areálu neexistují sklady, každý díl přijde na začátek výrobní linky právě v okamžiku, kdy je ho potřeba. To není žádná novinka, just in time používá hodně světových automobilek. „Na nás ale trh vytvořil takový tlak, že jsme museli začít plánovat s větším předstihem. Každý z dodavatelů dostává tři měsíce dopředu přesnou objednávku, každý díl už má dopředu jasné své použití. Tak velký předstih jsme dříve neměli,“ tvrdí Miura.
AUTO KAŽDOU MINUTU
| Trh nás přinutil plánovat výrobu každého jednotlivého dílu tři měsíce dopředu, tvrdí Kenji Miura. |
Takaoka, která má v současnosti zhruba sedm tisíc zaměstnanců, se podle svých šéfů snaží zlepšovat specifický japonský způsob, jak zvyšovat efektivitu práce. Spočívá v systému „Kaizen“. Laicky řečeno, jde o kolektivní snahu o přinášení nových nápadů a možných zlepšení produkce. Výsledkem je produktivnější pracovník. Týká se to i špičkového managementu, jehož členové chodí povinně na výrobní linky a snaží se od dělníků čerpat nové nápady.
Vedle Kaizenu také v Japonsku funguje takzvaná „Jidoka“, což je Kaizen spojený se zvyšováním kvality samotného výrobku. A v Takaoce používají i další krásné slovo - „Heijunka“. To je zase neustálé zvyšování objemu produkce.
Kaizen, Jidoku i Heijunku přebrali i dodavatelé Toyoty, kteří se museli přizpůsobit výrobnímu rytmu automobilky. Ta má v současnosti tři linky, takzvaný tacttime každé z nich činí tři minuty. To znamená, že z konce každého pásu sjede každé tři minuty nové auto. Celkový tacttime celé továrny je tedy v součtu tří linek jedna minuta. Pracuje se dvacet dní v měsíci na dvě směny. Měsíčně dokáže závod vyrobit až šedesát tisíc aut, v současnosti se jedná o modely Corolla, Yaris a Echo. Takaoka tak vyrábí podstatnou část produkce Toyoty, která ročně prodá celosvětově něco přes čtyři miliony osobních aut. Do tohoto čísla jsou ale započítány i značky Daihatsu, Hino a Lexus.
ČEŠI SE OSVĚDČILI Jakou udělali v Japonsku zkušenost s českými stážisty, kteří se v Takaoce školili pro Kolín? „Velmi se nám osvědčili, Češi jsou flexibilní, rychle se učí nové věci a na rozdíl od některých jiných národností jsou schopni naučit se i japonsky,“ říká šéf montáže závodu Shinji Kanada. V Takaoce se už ale Češi neobjeví. Kolín už funguje, a tak se v továrně připravují pracovní síly pro další investice Toyoty ve světě. „Nedávno jsme tu měli například Francouze a Turky,“ dodává Kanada.
