Ghana je jen jedním z otazníků kolem aktivit poslance ČSSD
Nad poslancem Michalem Krausem se stáhla mračna. Mladá fronta Dnes minulý týden postupně zveřejnila důkazy o jeho podivném angažmá při chystané půlmiliardové investici v Africe. Poslancovo krkolomné vysvětlení vyvolalo úsměv i u některých jeho kolegů v ČSSD, mluví se o pračce na špinavé peníze. Sám Kraus vinu popírá: „Kakao nemůže za výmysly jednoho zločince a jednoho novináře,“ kontroval zpočátku. Přesto ve čtvrtek rezignoval na funkce šéfa rozpočtového výboru sněmovny a i šéfa poslaneckého klubu ČSSD. Tím řízený ústup prozatím skončil. Kraus si ponechal poslanecký mandát a zůstává i v čele liberecké kandidátky ČSSD takže má poslancování v příštích čtyřech letech prakticky jisté. Jenže Krausova dvacetiletá poslanecká kariéra je na nejasnosti bohatá až příliš.
Alibi křišťálově čisté.
Zatím se ví, že Kraus odletěl 21. září 2001 spolu s kontroverzním libereckým byznysmenem Františkem Rigem a rakouským podnikatelem Alfredem Augustinem do Ghany. S představiteli tamní vlády pak spolupodepsal coby blíže nespecifikovaný „director“ předběžnou smlouvu o koupi 31 procent akcií podniku na zpracování kakaových bobů. Na podzim 2001 z konta Krausovy matky do Ghany dorazilo v přepočtu 1,8 milionu korun. Přestože šéf ghanské státní privatizační agentury napsal v lednu 2002 Krausovi osobní dopis, že na zaplacení celé půlmiliardy počká až do konce března 2002, z transakce nakonec pro nedostatek financí sešlo. Rigo, který si v současnosti odpykává trest za nesplacené stamilionové úvěry, tvrdí, že akci inicioval sám poslanec, když chtěl údajně investovat patnáct milionů dolarů, což měla být provize za odkládanou státní zakázku. Kraus má jinou verzi: Do Ghany prý jel na Rigovu výzvu jen jako turista, nápad s kakaem byl Rigův, smlouvu Kraus podepsal jen jako svědek a matčino konto použil k odeslání Rigových peněz, když ten měl údajně technické problémy s účty (ve skutečnosti je měl policejně zablokované kvůli konkurzu). Ačkoli policii zajímá, jestli poslanec minimálně nepomohl Rigovi vyhnout se věřitelským povinnostem, Kraus přiznává jediný prohřešek: včas prý nepoznal, že Rigo je podvodník. Přitom obojí lze u dosavadního předáka rozpočtového výboru považovat za hřích politicky smrtelný. Vždyť o průšvizích Františka Riga se psalo intenzivně už v polovině devadesátých let. Zvláštní také je, že rysy ghanské anabáze se v Krausově dlouhé politické kariéře cyklicky opakují.
Zpívá celá rodina.
Tak jako se poslanec nerozpakoval asistovat výhodnému podnikání na druhém konci zeměkoule, vrhal se po příležitostech už dříve. Lanškrounský poslanec ČNR za KSČ Michal Kraus (od roku 1986, po listopadu 1989 dokonce místopředseda ČNR) vyfasoval v roce 1992 od pražského magistrátu byt na Barrandově. Ačkoli si roku 1999 pořídil nový dům ve Velké Dobré u Kladna, barrandovský byt na rozdíl například od Stanislava Grosse městu nevrátil a přenechal jej své dceři Daniele. Roku 2000 se kvůli kandidatuře do Senátu za Svitavsko úředně odstěhoval do Svitav. Poté, co neuspěl, přesunul se kvůli volbám 2002 na Liberecko do Semil, kde má byt jeho sestra Květa Samková a kde zřejmě poznal i Riga.
Kraus vůbec rád zapojuje do svých aktivit rodinné příslušníky. Když třeba loni v srpnu opustil funkci předsedy představenstva klubu SK Kladno (v minulosti pro klub, v němž hraje i jeho nejmladší syn, prosadil ve sněmovně státní dotaci), stala se členem představenstva dcera Michaela. V době mocného Stanislava Grosse zase spolu s manželkou Danou Krausovou prodával stejně jako Šárka Grossová výrobky firmy Amway.
Osm milionů za rok.
Kakaovému dobrodružství se podobají dva dřívější neúspěšné Krausovy projekty. Roku 1998 se stal společníkem s. r. o. Country Land, která měla zrekonstruovat historický dům v Hluboké nad Vltavou. Jak potvrdil zdroj týdeníku EURO, Kraus údajně sliboval peníze, jejich nedostatek však nakonec plán zhatil. Akciová společnost KTSO, v níž byl členem dozorčí rady, zase chtěla skoupit pozemky kolem Barrandova a postavit na nich nová sportoviště a školy. I ona ale ztroskotala na nouzi o finance.
ODS se Krausovi minulou středu vysmála, že jeho ghanská „pohádka je obdobně věrohodná, jako báchorka Stanislava Grosse o řešení jeho bytové kauzy trojicí Vik-Rod-Simkanič, ale tento rozměr má i jiný poslancův příběh. Zatímco si manželé Krausovi v únoru 1999 pořídili na čtyřmilionovou hypotéku u Českomoravské hypoteční banky dům ve Velké Dobré, 12. července 1999 si jejich svobodná dcera Michaela čtrnáct dní po svých osmnáctých narozeninách kupuje za 3 511 331 korun byt v Klausově ulici na Velké Ohradě v pražských Stodůlkách. Platí přitom předem hotově a dcera Daniela si zároveň ponechává byt na Barrandově.
Nákupní horečka.
Jak se mohl Kraus v jednom roce zavázat k investici téměř osm milionů, když byl v té době řadovým poslancem, byť místopředsedou rozpočtového výboru sněmovny? Částka za prodaný mimopražský byt mohla jen těžko být dostatečnou kompenzací.
A ještě jeden „krausovský“ otazník: Dcery Daniela a Michaela jsou společnicemi ve firmě Advis, s. r. o., založené roku 2003, jejíž obrat se podle přiznaných údajů z roku 2004 pohyboval maximálně v několika stovkách tisíc korun. Ze zápisu z jednání Zastupitelstva města Svitavy z 20. října 2004 ovšem vyplývá, že jmenovaná společnost měla zájem koupit od města nemovitosti v ceně zhruba 1,5 milionu korun.
Rigo v InterContinentalu
Psal se rok 1995. Na schůzku v kavárně pražského hotelu InterContinental dorazil František Rigo, mladý podnikatel ze severních Čech, se svým přítelem, zpěvákem a hercem Sagvanem Tofim. Za chvíli Tofi za odešel, debata ho očividně nezaujala. Rigo vyprávěl, jak to se Sagvanem a s atraktivními ženami po nocích roztáčejí v nejdražších klubech metropole. Dával najevo, že za jejich radovánky platí on, protože si to může dovolit. Na sobě značkové oblečení, drahé zlaté hodinky, zřejmě značky Rolex. Rigo vyprávěl, že Tofimu se nijak zvlášť nedaří. Zato Rigovi se očividně vedlo dobře, zbohatl prý na dovozu a vývozu skla.
Schůzky si Rigo sjednával zásadně v nejdražších pražských hotelích. Choval se suverénně. Už tehdy o něm bylo známo, že se pokusil svérázným způsobem dostat do politiky. V České Lípě založil vlastní klub Občanské demokratické aliance (ODA), nové členy získával tím, že jim vyplácel v hotovosti dva tisíce korun. Nějakou dobu se chlubil svými vztahy s finančním „mágem“ ODA Josef Reichmanem. Ten zase dával na odiv, jak se dá vydat na obchodech s kávou, aniž by člověk nějakou vlastnil. Prostě jen nakupujete předem úrodu a prodáváte ji, ještě než loď s nákladem dorazí do Evropy, vysvětloval tehdy hlavní sekretář Reichman. Rigo v letech 1993 a 1994 daroval ODA na 300 tisíc korun. A pak možná i další milion a možná i dalších 200 tisíc.
Kolem byznysmena se vždy šířilo neuvěřitelné množství skandálů a fám. Třeba je rozšiřoval on sám, aby byl víc vidět. Lidé od policie o něm například tvrdili, že na začátku devadesátých let pomohl kontrarozvědce zadržet gang pašeráků drog. Rigo, údajný člen bandy, přihrál agentům informaci o 80 kilech heroinu. Zátah proběhl přímo na hranicích, Rigo zůstal volný. Tajná služba pak prý nad ním držela ochrannou ruku. Právě proto si mohl dovolit to, co si dovoloval. Několikrát měl být ve vazbě, ale policie ho musila po tlaku BIS pustit.
Když přišla při schůzce v InterContinentalu řeč na spolupráci s BIS, Rigo kupodivu okamžitě spustil. Převyprávěl historku o zadrženém heroinu a pochlubil se, že pro kontrarozvědku pracuje dál. Tak se obvykle placený agent nechová. I když v případě Riga, kdo ví… Potom začal mluvit o tom, jak chce prodat několik desítek vojenských nákladních Tater do Tanzanie. Obchod za stovky milionů. Měl souviset s politikou, s deblokací českého zahraničního dluhu. Nakonec nevyšel.
V září 1998 vybuchl na střeše jeho domu u České Lípy granát. Policie to tehdy považovala za práci českého podsvětí.
Dlouho o Rigovi nebylo slyšet, až v květnu 2001, kdy spustil pornografické internetové stránky s adresou dagmarhavlova.cz. V září 2001 s ním odletěl do Ghany poslanec Kraus.
Rigo, ročník 1968, začal podnikat už ve svých třiadvaceti letech. Od několika českých bankách dostal milionové úvěry, většinu z nich nesplatil. V roce 1992 například připravil Kreditní banku Plzeň o sto milionů korun. Právě za tento úvěrový podvod byl před dvěma lety odsouzen a od března 2004 odpykává ve věznici v Rýnovicích desetiletý trest.
