Ukrajinská armáda je sice po ruské největší v Evropě, ale vojáci na frontě na východě země mají i po třech letech bojů staré kalašnikovy, nemají dostatečnou lékařskou péči a spoléhají na studenty, kteří pomocí dronů monitorují nepřátelská postavení. Vládní armádní rozpočet se zvyšuje, nejmodernější zbraně se ale paradoxně vyvážejí.
Východ Ukrajiny je tak dějištěm skutečné války, při které umírají vojáci i civilisté. Před třemi lety byly boje mezi ukrajinskou armádou a proruskými povstalci v plném proudu, 5. září 2014 byla v Minsku podepsána první dohoda o klidu zbraní, která je ale porušována (nejnovější klid zbraní má platit od 25. srpna).
První fáze války strhla mnoho Ukrajinců, kteří se snažili porazit separatisty podporované Kremlem. Po třech letech se ale ukazuje, že úsilí mnoha běžných vojáků ukrajinské armády je podkopáváno korupcí na vyšších místech.
Vojáci v zákopech jsou stále pod palbou dělostřeleckých útoků nebo snajprů, přitom jim chybí patřičné vybavení. Bývalý americký veterán z války v Iráku a Afghánistánu Nolan Peterson tvrdí, že se jedná o děsivou verzi boje, kde není téměř vidět na protivníky.
Porošenko lobbuje za americké zbraně:
Porošenko by chtěl ochránit Donbas vojenskou misí OSN
V roce 2014 byla ukrajinská armáda rozvrácena po čtvrtstoletí zkorumpovaných vlád samostatné Ukrajiny. Za poslední tři roky sice udělala významný pokrok a stala se druhou nejsilnější armádou Evropy (po Rusku), má 250 tisíc vojáků v aktivní službě a 80 tisíc rezervistů. Je fakticky budována jako loď, která už pluje na moři, tedy ve spěchu a často nekoncepčně.
Ukrajina sice zvýšila rozpočet na armádu v prvním roce války o 23 procent a nyní vydává asi 6 miliard dolarů, což je 6 procent HDP, peníze ale nejsou vydávány účelně. Vojáci na frontě mají často kalšnikovy, které pocházejí ze sovětské éry ze 60. nebo 70. let.
Problémem je i to, že země chce být podle prezidenta Petra Porošenka významným exportérem zbraní. Ten vyhlásil cíl, že se Ukrajina má dostat do konce roku 2020 mezi pětku států, jež patří k největším vývozcům zbraní. V roce 2016 Kyjev podepsal zbrojní zakázky za 750 milionů dolarů, což znamenalo meziročně nárůst o 25 procent. Podle žebříčku SIPRI je Ukrajina na devátém místě.
Největší exportéři zbraní |
---|
USA |
Rusko |
Čína |
Francie |
Německo |
Zdroj: Stockholm International Peace Research Institute (SIPRI)
Státní vojenský konglomerát Ukroboronprom se soustředil na vývoj a výrobu tanků, sofistikovaných raketových systémů, což bere finance pro výzbroj a výstroj obyčejných vojáků.
Běžné jednotky stále nemají za frontou mobilní vojenské nemocnice, jež by poskytly primární péči zraněným vojákům. Ti se pak musí na korbách náklaďáků kodrcat po rozbitých cestách do nejbližší nemocnice. Vojenské jednotky spoléhají často na pomoc dobrovolníků a nevládních organizací i v případě uniforem, vody a potravin. Vojáci mají k dispozici papírové mapy z dob Sovětského svazu. Pokud chtějí vyžívat mobilní aplikace, musí mít vlastní tablet.
V některých případech musely jednotky ukrást nelegálně elektřinu z místní sítě (ve městě Marinka), protože jim vláda ani po třech letech bojů nedodala potřebné generátory, napsal Peterson, který je korespondentem na Ukrajině a píše pro Daily Signal.
Studentská výpomoc
Vojákům také pomáhají studenti, kteří se snaží pomocí dronů nad frontou vyhledávat polohu nepřátelských minometů. Přitom vláda loni vyčlenila na modernizaci armády 500 milionů dolarů. Firma Ukroboronprom prý dostala jen třetinu z těchto prostředků a nevyužívá své výrobní kapacity naplno.
Bývalý vojenský pilot Peterson oceňuje bojového ducha i zkušenosti ukrajinských vojáků, kteří by mohli mnohému naučit americké kolegy, jež pomáhají s výcvikem na západě Ukrajiny ve městě Javoriv, 80 kilometrů severně od Lvova.
Vojáci pod ukrajinskou vlajkou musí bojovat bez letecké podpory, s omezenými zásobami, bez možnosti lékařského ošetření. „Jsou zvyklí bojovat na slabší straně konfliktu. Tuto situaci většina amerických jednotek nezná,“ napsal Peterson. Američané a jejich spojenci by se tak mohli hodně naučit od ukrajinských vojáků, aby pochopili, jak může případná dlouhodobá hybridní válka s Ruskem vypadat. Dosud konflikt stál život 10 tisíc ukrajinských vojáků.
Související články: