Znečištění plastem je stále aktuálnější problém. Podle odhadů ucpe do roku 2040 ekosystém země až 710 milionů tun pevného plastového odpadu. A to nejen v oceánech a řekách, ale také na souši. Způsobů, jak tyto dopady co nejefektivněji zmírnit, už byla představena celá řada. Od omezení igelitových tašek v supermarketech přes důsledné třídění odpadů až po bezobalové nákupy.
Nyní svůj nový plán představil také losangeleský startup ByFusion. Ten se zaměřil na sběr a zpracování nejproblémovějšího typu plastu – toho, co není možné recyklovat. Společnost založená v roce 2017 vyvinula stroj měnící jednorázové obaly na něco, čemu říká ByBlock. Jedná se o tělesa, která se velikostí a tvarem podobají běžným betonovým blokům používaným ve stavebnictví.
„Člověk by žasl, co všechno se nedá recyklovat. Je to v podstatě cokoli, čeho se dotknete – věci jako pera či zubní kartáčky,“ uvádí pro CNN Business generální ředitelka společnosti Heidi Kujawaová s tím, že přesně takové předměty mohou být díky technologii ByFusion znovu použity. „Dříve se tento odpad vozil do Číny a na další místa, kde ho od nás vykupovali. Kapacita se ale v roce 2017 vyčerpala. Od té doby plasty pálíme nebo zakopáváme,“ doplňuje.
Bez chemikálií, lepidel a plniv
Bloky ByBlocks jsou modelovány podle rozměrů dutého cementového kvádru o šířce necelých 40 centimetrů a o zhruba poloviční výšce a hloubce. Každé těleso je navíc asi o 10 kilogramů lehčí než standardní cementový blok, což výrazně usnadňuje jak manipulaci s ním, tak jeho přepravu.
K vytváření zmíněných těles využívá společnost přístroj zvaný Blocker System. Ten přeměňuje vyřazený odpad, aniž by jej bylo potřeba třídit, či dokonce čistit, což bývá hlavní překážkou v procesu celé recyklace. Rozdrcení plastových předmětů a obalů je pak otázkou jen několika minut. Speciální stroj tak učiní nejprve pomocí páry, po jejímž použití odpad stlačí do pevných bloků. Ty ve finále neobsahují žádné další přísady ve formě chemikálií, lepidel či plniv. Z 22 kilogramů plastů tak vznikne 22 kilogramů čistě plastových kvádrů.
Využití výsledných bloků je široké. Vzhledem k tomu, že jsou velmi odolné a na rozdíl od betonových materiálů se nedrolí a nepraskají, hodí se například pro výstavbu opěrných zdí, přístřešků a oplocení. Zužitkovat je lze i při výrobě nábytku. Při práci s plastovým materiálem není zapotřebí žádného cementu ani lepidel, celou konstrukci zpevní pouze ocelové tyče, které jednotlivými tělesy procházejí.
Kujawaová věří, že by plastové bloky mohly být užitečné v celé řadě komerčních, obytných i infrastrukturních projektů. Za tímto účelem ostatně již spolupracuje s několika místními samosprávami, obcemi i korporacemi. „Od samého počátku jsme věděli, že chceme být co nejvíce uhlíkově neutrální. Takže náš blok, naše systémy a náš výrobní proces jsou dnes plně elektrické a bez emisí,“ přibližuje ředitelka.
Konečným cílem je podle ní dostat Blocker System do komunit po celém světě a umožnit v těchto oblastech znovu využívat plastový odpad pro jednotlivé stavební projekty. Společnost rovněž doufá, že se jí do roku 2030 tímto způsobem podaří zrecyklovat 100 milionů tun odpadu. „Zavedení systému Blocker pomůže snížit skládkování, snížit emise skleníkových plynů i ušetřit potřebu dopravy,“ uzavírá Kujawaová.
