I přes razantní zvyšování DPH se nakladatelé s krizí vypořádali statečně
Když před necelými dvěma lety ministr financí Miroslav Kalousek výrazně zvyšoval sazbu DPH (z 10 na 14 procent), jedním z nejpostiženějších oborů bylo právě nakladatelství a celý knižní trh. V médiích zaznívaly ostré prostesty celé kulturní obce. Hovořilo se o menší dostupnosti knih, krachu některých nakladatelů a zastavení řady projektů. Od té doby se zdanění knih zvýšilo ještě jednou. Navíc se Česko potýká s nepříjemnou recesí, která tradiční knihkupecké žně – období kolem Vánoc – přibližuje spíše období půstu. Jak se ale zdá, knihaři si vůbec nevedou špatně. Zejména nakladatelé, kteří měli být v největším ohrožení, si s překážkami poslední doby vcelku obratně poradili. Nezažili jsme žádné významné bankroty, nešťastné konce a nějak významně se nezvýšila ani cena knih. Nejhorší byla nejistota „My jsme se do těch protestů až tak nezapojovali, protože to pro nás objektivně nebyl takový problém. Museli jsme snížit marže, ti samí lidé dělají u nás mnohem více práce, ale dokázali jsme udržet jak ceny, tak zaměstnanost,“ tvrdí Václav Kadlec, generální ředitel nakladatelství Albatros. Sám říká, že díky svému postavení měl s překonáváním těžkostí výhodu a že pro menší nakladatele mohlo být zejména zdanění mnohem větším problémem. „Nejhorší byla ta nejistota. Když vám několik týdnů před koncem roku nikdo neřekne, jaká bude DPH v příštím roce. Vím, že to nebylo lehké pro žádné podniky, ale už bych to rozhodně nechtěl zažít znovu,“ dodává Kadlec.
Dnes má Albatros pod svými křídly deset tematických nakladatelství a dokáže tak uspokojit celý trh. Nedávno například s úspěšnou knihou, byť kritiky vcelku oprávněně odepisovanou, Padesát odstínů šedi. Nebylo tomu tak vždycky. Před nělika lety byla tradiční značka Albatrosu (jako jedno z mála předlistopadových nakladatelství přežilo privatizaci) na pokraji krachu, když se ocitla ve výrazné ztrátě.
Objevily se dokonce neoficiální zprávy o tom, že o její převzetí usiluje konkurenční nakladatelství Euromedia. Dnes je Albatros opět několika desítami milionů v zisku.
„Se zvyšováním DPH jsme si poradili bez větších problémů,“ říká také Tomáš Černý z vydavatelství Mladá fronta, pod jehož křídla spadá i týdeník Euro. Se zvýšením daní a táhlou recesí si ale poradili i menší a středně velcí nakladatelé, kteří cílí na mnohem specifičtější čtenáře. Torst, Argo nebo Paseka dál čile vydávají.
A nemusíme zůstat jen v Praze a jejím okolí.
Brněnský Host se v posledních letech přetransformoval z marginálního, převážně poezii vydávajícího nakladatele ve velmi silného hráče na trhu. „Před šesti lety jsme se rozhodli pro rázný krok. Ve velkém jsme začali vydávat překladovou literaturu a krátce poté jsme se výrazně prosadili,“ popisuje přeměnu Tomáš Reichel. Když používá slovo prosadili, je to skutečně namístě. Host má totiž na svědomí švédskou detektivní sérii Milénium od Stiega Larssona, která nejenže se v Česku stala bestsellerem, ale také odstartovala módu severských kriminálek.
„Snažíme se držet cenu níž. Někteří pražští nakladatelé jsou podle mě s cenou až příliš odvážní. Každopádně si ale myslím, že k takovému zdanění by v civilizované zemi docházet nemělo,“ protestuje Reichel. Sympatické je, že v Brně se snaží zaměřit na nadprůměrně kvalitní, inteligentní literaturu. Navazují na tradici samizdatového nakladatelství z 80. let a na hlubší kořeny 60. let a první republiky. Také proto se pokoušejí najít mladé talentované české autory. V poslední době si ostatně mohou připsat k dobru autory jako Jana Balabána nebo Petru Soukupovou. Host byl zároveň jeden z prvních hráčů na trhu e-knih.
Jen s těmi spolehlivými A za úspěšnými nakladateli můžeme i dále na východ, kde se také dokázali svézt na vlně severských autorů. Jeden z nejžádanějších spisovatelů dneška, Jo NesbO, vychází pod značkou Kniha Zlín. „Cenu jsme neměnili, snažili jsme se spíš tlačit na tiskárny a snižovat náklady, kde to šlo,“ říká Olga Biernátová ze Zlína. Mezi potíže, s kterými se musí jejich nakladatelství poslední dobou potýkat, patří kromě jiného také problematický vztah s některými distributory. „Pravda je, že distribuce je drahá a nedá se bez ní obejít. Navíc se nám vrací hodně knih poškozených. I s tím se ale dá pracovat,“ vysvětluje Biernátová.
„Někteří distributoři knihy klidně po nějaké době vrátí, leckdy osahané a poničené. V této fázi je možná spolupráce pouze s knihkupci, které nakladatel zná,“ přidává se Nataša Svatošová ze Svatošova nakladatelství. Podle ní dnešní doba příliš nepřeje malým nakladatelům. S tím se dá rozhodně souhlasit, zvláště když se podíváme na čísla. Na knižním trhu se letos dle odhadu Svazu českých knihkupců a nakladatelů protočilo sedm miliard, což znamená postupný nárůst za několik posledních let. Počet titulů, které vycházejí, ale každoročně od roku 2008 klesá. Zdá se, že prosadit se bude stále těžší.
Přitom v Česku je nakladatelů extrémní počet. Alespoň jednu knihu ročně vydá 2500 subjektů. Celkový počet nakladatelů se odhaduje mezi pěti a šesti tisíci.
„Oni to neradi slyší, ale je jich skutečně moc.
K nějaké konsolidaci bude dřív nebo později muset dojít,“ říká Jiří Halada, který o nakladatelství přednáší na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. S tím, jak se tento tradiční obor vyrovnal s překážkami dnešní doby, ale můžeme být poměrně optimističtí. Ať už k nějakým přesunům na trhu dojde, či ne, žádná smršť, zdá se, nepřijde a kvalitní literatura bude u nás vycházet dál. Leckterý podnikatel by se od nakladatelů mohl učit.
Zdanění knih Snížená sazba DPH (v %)
5 1993
9 2008
10 2010
14 2012
15 2013
O autorovi| Tomáš Plhoň plhon@mf.cz
