Kalousek, migranti, Pospíšil. Klíčová slova, která v titulcích novin přitáhla před pár dny pozornost, za sebou skrývají trochu víc než jen zprávu o rozporech současného a bývalého předsedy TOP 09. Je to zpráva o konci posledního pravicově liberálního proudu, který ve sněmovně vysychá.
S bývalým místopředsedou ODS Jiřím Pospíšilem přišly do TOP 09 nové časy. Možná znamenají pro stranu záchranu od neúprosného pádu na dno, protože Pospíšil kdysi lámal žebříčky popularity politiků. Rozhodně jsou ale více konzervativní, než byli voliči Karla Schwarzenberga nebo Miroslava Kalouska zvyklí.
Jiří Pospíšil už před vstupem do europarlamentu v dresu TOP 09 říkal, že si ponechává svůj z ODS poděděný kritický náhled na Unii. Spolu s tím, jak loni v listopadu vystřídal Miroslava Kalouska v čele strany, přinesl ho i tam. Ano, Pospíšil se pod tíhou liberalismu nezměnil. Mění se TOP 09 pod tíhou Pospíšilovou.
Vlastně je to návrat do let, kdy Topka vznikala. Byla jakýmsi béčkem ODS, za Mirka Topolánka kromě jiného i politické strany, navíc liberálně orientované. Dnes má Topka k ODS zase blízko, jen na trochu jiném pólu.
Karel mě vzdy učil, že pro nás jsou důležité zásady, ne výsady. Je (bohužel) stále jediným státníkem mezinárodního formátu v naší zemi. pic.twitter.com/S7G4FqYH1p
— Miroslav Kalousek (@kalousekm) 19. července 2018
Že v obou stranách přituhlo, není třeba opakovat. Už před čtyřmi lety předseda ODS Petr Fiala na kongresu strany říkal v narážce na muslimské oblečení ve školách, že nošení šátku na hlavě je „znamením kultury, která nás ohrožuje“. Teď Jiří Pospíšil pochválil premiéra Andreje Babiše za to, že odmítl akceptovat přijetí části ze 450 uprchlíků z Itálie.
Není teď důležité řešit, jestli je správné přijímat uprchlíky, kolik nebo jaké. Mimochodem Jiří Pospíšil v tom nic nezmůže, i kdyby se stavěl na hlavu. Těžiště je v tom, co se v partajích stalo. Podle všeho je to odraz společnosti. Obě strany trápí oproti minulým letům deficit popularity a snaží se nastolit široce podporovanou rétoriku namísto pokusu najít řešení téhle bolavé otázky.
Migrace jako osudové téma: Merkelová vyzývá země EU k dohodě
Připomeňme, že jsme stále ještě čistými příjemci peněz z Unie a odmítáme se přitom podílet na jejím nejpalčivějším problému. Ať už by to řešení bylo jakékoliv, nenabízíme žádné reálné. Jen opakované „ne“.
V ODS a Topce samozřejmě ještě hrají roli individuální proudy. Petr Fiala je politolog, rozumí své práci a ví, že konzervativní pravicová strana má v Česku své místo. Taky ví, co ten konzervativní přístup je a všechny jeho atributy hájí. V ODS je to po Václavu Klausovi druhý člověk, který má v politickém stylu jasno. Potud je to akceptovatelné, ať se to někomu líbí nebo ne.
V Topce je to ale složitější. Jiří Pospíšil, tak trochu vyobcovaný z ODS, si s sebou kromě konzervativních přístupů ve vybraných tématech nese ještě něco dalšího. A to pověst potížisty. Obzvlášť, co se týká uzavírání dohod. I taková, tedy dost nevypočitatelná, pod ním TOP 09 je. Proto není překvapením, že jako jeden z lídrů středopravého bloku Spojené síly pro Prahu připustil povolební spolupráci s hnutím ANO na magistrátu. Mimochodem, že se TOP 09, STAN a Lidovci stydí za značku své mateřské strany a jdou v „no name“ bloku do voleb, aby se pak mohly spojit s hnutím ANO, také o lecčems vypovídá.
TOP 09 se tím definitivně řadí k plejádě existujících i vyhořelých stran s nečitelným politickým směřováním a vnitřním pnutím, které sázejí na ad hoc voliče. Tahle kombinace ji dlouhodobě nahoru nevytáhne.
Přečtěte si další komentáře Petra Weikerta: