Konstantní vysoká poptávka na asijských i jiných trzích pozitivně ovlivňuje cenu zlata bez ohledu na to, kdo ho poptává
Rok 2013 byl pro zlato velmi zajímavý.
I velká část lidí, kteří se o trh se zlatem vůbec nezajímají, musela zaznamenat události loňského roku. Světová cena zlata během 12 měsíců poklesla o neuvěřitelných 28 procent. Do roku 2013 vstupovalo zlato s cenou přes 1600 dolarů za trojskou unci, koncem prosince dosahovala 1200 dolarů. Proč?
U akcií a dalších investičních nástrojů jsou podobné výkyvy relativně běžné a nikoho nepřekvapí. U zlata je tomu jinak. V posledním desetiletí jeho cena neustále rostla, ke klíčovému zlomu došlo loni v dubnu. Rapidní pokles ceny způsobilo to, že se od této komodity odklonili investoři, kteří drželi své podíly v tzv. papírovém zlatu, tedy v cenných papírech vázaných na zlato (ETF). Po zbytek roku jsme pak sledovali vysokou cenovou volatilitu zlata.
Propad cen zlata v minulém roce nahrával spíše dlouhodobým investorům do fyzického zlata včetně centrálních či národních bank, kteří si nákupem drahých kovů posílili své portfolio. Určitý pokles ceny byl v loňském roce dle mého názoru nevyhnutelný, signály na trhu vzhledem k opatřením velkých investičních fondů byly poměrně silné. Málokdo z nás ale čekal, že pokles dosáhne desítek procent. Odhadovat nejbližší vývoj lze jen velmi těžce, ale já osobně jsem přesvědčen, že hodnota zlata z dlouhodobého pohledu neutrpí.
Zatímco západní investoři se vloni vlivem poklesu ceny do nových masivních nákupů zlata příliš nehrnuli, někteří se dokonce svých zásob zbavovali, na asijských trzích propukla nefalšovaná zlatá horečka. A stále pokračuje. „Západní“ zlato proto v nedávné době ve švýcarských rafineriích prošlo „odtučňovací kúrou“ – bylo předěláváno na menší, pro asijské trhy atraktivnější slitky a cihličky. Nižší gramáž činí drahý kov dostupnějším. Data World Gold Council ukazují, že během ledna až září 2013 bylo ze Švýcarska do Hongkongu, hlavního asijského obchodního centra, vyvezeno celkem 707 tun zlata, což je téměř šestkrát víc než v roce předchozím. Zlato je v Asii „in“ bez ohledu na světové ceny.
Zlatá Čína Asijské poptávce jednoznačně dlouhodobě dominují dva giganty, Čína a Indie. Čína vloni poprvé v historii v množství dovezeného zlata předstihla Indii, a to i přesto, že je světovým lídrem v těžbě zlata, loni vytěžila více než 428 tun. Její poptávka dosáhla téměř 1200 tun, zatímco Indie, která sama příliš netěží, dovezla „pouze“ necelých 990 tun.
Dlouhodobě velmi vysoká a neustále rostoucí indická poptávka po zlatě byla v loňském roce uměle zbrzděna zavedením dovozních tarifů a omezení za účelem snižování schodku běžného účtu. Po necelém roce už však Dillí uvažuje o jejich uvolnění. Zatím ale není jasné, kdy a do jaké míry k tomu dojde. Každopádně pokud se tak stane, výrazně to pomůže dalšímu dovozu zlata do této asijské země.
Za enormní čínskou poptávkou po zlatě stojí jednak zvýšený zájem tamních obyvatel o investice a uchování hodnoty peněz, především v podobě kvalitních zlatých šperků (v tomto odvětví bylo loni spotřebováno více
než 716 tun) a investičních slitků a mincí (375 tun), ale také Čínská lidová banka navyšující své zlaté rezervy. Čína několik posledních let o stavu svých zlatých rezerv neudávala přesné informace, ještě na začátku ledna 2014 byl poslední dostupný údaj z roku 2009, podle kterého Peking držel 1054 tun zlata.
Odborníci z celého světa se však shodovali, že toto číslo už dávno neplatí.
Nedávno konečně vyšlo najevo, že měli pravdu. Čína odtajnila, že během posledních zhruba čtyř let navýšila své zásoby zlata o tři čtvrtiny na 2710 tun. Větší množství zlata drží už jen Německo a Spojené státy. Je více než pravděpodobné, že Čína se s pomyslnou třetí příčkou nespokojí a bude zlato kumulovat i nadále a během dalších let se přiblíží USA, jejichž rezervy přesahují osm tisíc tun.
Ovšem opět se spekuluje, že další případné nákupy budou i nadále tajeny. Pro trh se zlatem jsou čínské nákupy dobrou zprávou. To, že mu takto důvěřuje jedna z nejrychleji rostoucích a největších ekonomik, by mělo mít pozitivní vliv na volatilitu jeho ceny a zabránit jejímu dalšímu masivnímu poklesu.
ZlatO DOStUPnÉ VŠEM Zlato už dlouho není jen výsadou bohatých a mocných. Zlaté horečce naplno podlehli i lidé se středními a nižšími příjmy. Nejmarkantnější to je právě v Číně a Indii, ale ani výsledky jiných států nejsou zanedbatelné.
V Thajsku vzrostla poptávka po slitcích a mincích během roku 2013 o 75 procent oproti roku 2012, v Hongkongu o 41 procent a v Indonésii o 36 procent.
Investice do zlata je stále více populární i v ostatních státech jihovýchodní Asie – sám jsem letos na vlastní oči viděl ohromnou nabídku v Thajsku a Kambodži, kde je investiční zlato švýcarské rafinerie PAMP v podobě slitků nabízeno na billboardech po celé zemi. Ale zpět k Číně a Indii, které hrají prim. Čínští prodejci zlata se předhánějí v nabídce měsíčních splátkových plánů, aby si kousek zlata mohl dovolit opravdu každý, a prodejen s fyzickým zlatem každoročně přibývá po stovkách až tisících.
V Indii je aktuálním trendem nákup zlata venkovským obyvatelstvem, které tvoří nezanedbatelné dvě třetiny populace, což je více než 800 milionů lidí. Indové mají tradičně největší zájem o zlato v podobě šperků, v posledních letech se ve větším množství pustili i do nákupu mincí a slitků. Může za to také speciální projekt indické pošty, která od roku 2010 nabízí na necelé tisícovce svých poboček nízkogramážní zlaté mince.
Do budoucna se očekává, že se síť rozšíří až na 155 tisíc poboček, takže zlato bude dostupné i obyvatelům těch nejvzdálenějších koutů Indie. Trend přibližování zlata širokým vrstvám obyvatelstva ostatně sledujeme i v Česku. V posledních letech významně vzrostla obliba slitků do sta gramů.
S větší dostupností zlata širším vrstvám obyvatel po celém světě vyvstává otázka, jaký bude mít tento trend dopad na trh se zlatem a jeho další směřování. Zaslechl jsem i názory, že rozšíření zlata by mohlo mít za následek další pokles ceny, potažmo jeho znehodnocení. Tato obava pramení z pocitu, že když je nyní stejné množství zlata rozděleno mezi větší počet lidí, je tedy dostupné všude a již není tak vzácné.
Tak dramaticky bych to určitě neviděl. Nejsme rozhodně svědky znehodnocování světových zásob zlata, naopak těžba tohoto kovu je omezená, dochází jen k jeho přerozdělování mezi větší počet subjektů. Konstantní vysoká poptávka ať už na asijských, či jiných trzích navíc pozitivně ovlivňuje cenu zlata bez ohledu na to, kdo ho poptává.
RECYKlOVanÉ nEZnaMEná PaRtIOVÉ Problémem není ani skutečnost, že dochází k výraznému rozmělňování zásob a neustálé přeměně větších kusů zlata na malé a ještě menší. Ač se může zdát, že tyto zásahy zlato znehodnocují, není tomu tak. I ty nejmenší zlaté slitky se mohou opět znovu využít, ať už v lékařství, nebo při výrobě šperků či zlatých cihliček. Jak? Jednoduše se zrecyklují a znovu použijí. Stejně tak je významná recyklace průmyslových produktů z drahých kovů, protože až 70 procent drahých kovů této produkce se recykluje.
To znamená, že recyklace je nesmírně důležitým faktorem, který umožňuje návrat drahých kovů zpět do výrobního procesu. To je klíčové také z hlediska ekologického přínosu. Oproti recyklaci jiných surovin má navíc zlato a další drahé kovy velkou výhodu v tom, že proces ani v nejmenším nenarušuje jejich kvalitu. Růst významu recyklace je zásadní, od roku 2007 do roku 2012 vzrostla světová nabídka recyklovaného zlata o 60 procent na více než 1600 tun za rok, což představuje asi 40 procent celkové roční spotřeby.
Vzhledem k tomu, že celosvětová roční těžba zlata činí čtyři tisíce tun, budeme určitě v nejbližších letech svědky dalšího recyklačního nárůstu, jelikož možnosti těžby jsou z mnoha důvodů limitované. Nikoho asi nepřekvapí, že hlavní podíl na tom bude mít Čína. Ta je v současné době v recyklaci zlata třetí na světě, po USA a Itálii. Vzhledem k velké poptávce a více než pozitivnímu přístupu Číňanů k investicím do vědy a průmyslu, obzvlášť jedná-li se o přímé soupeření se západními státy, bych nebyl udiven, kdyby Čína dosáhla prvenství i v tomto ukazateli, a to během několika mála nadcházejících let.
Určitý pokles ceny byl v loňském roce dle mého názoru nevyhnutelný, málokdo ale čekal, že propad dosáhne desítek procent.
ZLATO NA HOUPAECE Průměrná měsíční cena zlata na Londýnské burze (USD za trojskou unci)
Zdroj: Svitová banka
O autorovi| LIBOR KOAPKA • manažer prodeje drahých kovů,
