BRNO Průmyslové zóny na Brněnsku pukají ve švech a nové investory není kam umístit. Nejnovější průmyslový park - Černovické terasy - je už plný a jak samospráva, tak developeři se obhlížejí po nových pozemcích. Přitom po revitalizaci volají brownfields, kterých má Brno kolem pěti set hektarů.
BRNO Průmyslové zóny na Brněnsku pukají ve švech a nové investory není kam umístit. Nejnovější průmyslový park - Černovické terasy - je už plný a jak samospráva, tak developeři se obhlížejí po nových pozemcích. Přitom po revitalizaci volají brownfields, kterých má Brno kolem pěti set hektarů.
Od roku 1994 bylo na jižní Moravě a především v okolí Brna investováno 26 miliard korun. Další miliardy není v současnosti kam umístit. Průmyslová zóna v Černovicích je už rozparcelována a Brno dnes nemá zájemcům co nabídnout. Volné pozemky v okolí města už skoro nejsou. „Jihomoravský kraj se stal obětí vlastního úspěchu, průmyslové zóny začínají být přeplněné a nové nejsou,“ tvrdí René Samek z agentury CzechInvest.
Mluví se sice o nových zónách, například v okolí letiště Tuřany nebo v nedalekých Šlapanicích, ale veškerá jednání jsou teprve v počátcích, navíc by toto řešení představovalo nutnost dobudovat dopravní infrastrukturu. S tou mají ostatně problémy i Černovické terasy, které kvůli administrativnímu pochybení v průběhu územního a stavebního řízení získají napojení na dálniční síť až za dva roky. Ministr Šimonovský přislíbil, že stavba přivaděče za 900 milionů korun začne letos na podzim, ale ani to není jisté. Příslušná řízení ještě neskončila.
V HLAVNÍ ROLI PRŮMYSLOVÉ AREÁLY
V této situaci se pozornost brněnské samosprávy i státních orgánů poměrně pochopitelně soustřeďuje na nevyužité areály někdejších průmyslových podniků. Dobré příklady jejich revitalizace už Brněnsko má, například nepochybně úspěšná přestavba bývalé strojírenské továrny na obchodní galerii Vaňkovka, nebo revitalizace židlochovického cukrovaru.
Jde ovšem zatím jenom zlomek zdevastovaných a nevyužívaných průmyslových areálů v regionu. „S brownfields máme problém,“ přiznává náměstek Milan Venclík z úřadu jihomoravského hejtmana. Především nejsou přesně zmapovány - příslušná studie se právě zpracovává. Podle odhadů představitelů města jich v samotném Brně je kolem pěti stovek hektarů. „Brněnskou specialitou jsou brownfields v centru,“ říká Jiří Fajkus z realitní společnosti Real Spektrum. Podle něj jde hlavně o budovy a pozemky někdejších textilek, například bývalé Mosilany či Vlněny. Ty jsou dnes využívány jen částečně a na zásadnější revitalizaci stále čekají. V těchto případech jde ovšem o pozemky, které mají nedostatečnou velikost, v řádu hektarů, což je zejména pro větší výrobce nedostatečné.
DVĚ SLUŠNÁ SOUSTA
Pro budoucí průmyslové zóny má ale Brno ještě jiné, podstatně lepší příležitosti. Jde hlavně o rozlehlé areály bývalé Zbrojovky Brno a Zetoru. Tady jde o pozemky o velikosti desítek hektarů, o jejichž nové využití má zájem brněnská radnice. Jejich revitalizaci by podpořila i finančně, ve hře jsou také evropské strukturální fondy a v neposlední řadě i agentura CzechInvest, která loni do domácích brownfields investovala přes jednu miliardu korun.
V obou případech ale zjevně půjde o běh na delší trať. Zbrojovka (její areál má velikost přes deset hektarů) je v konkurzu. Konkurzní podstaty jsou ovšem dvě - jedna představuje pozemky, druhá budovy. Vznikl tak poměrně komplikovaný formálněprávní problém, který veškerá jednání a zamýšlenou revitalizaci nepochybně pozdrží.
V Zetoru je situace odlišná. Podnik jeho nový majitel HTC Holding dostal do černých čísel. Loni měl obrat 3,4 miliardy korun, zisk přibližně 125 milionů a Zetor dokonce - po letech hlubokých ekonomických a odbytových problémů - nabral několik desítek nových pracovníků. Brněnský starosta nedávno prohlásil, že město nepotřebné pozemky od Zetoru vykoupí a podle posledních zpráv se v současnosti vedení traktorky k tomuto záměru přiklání. „Jednání s městem jsou na dobré cestě, dohoda bude pravděpodobně uzavřena v následujících třech měsících,“ vysvětluje Jakub Lohniský z agentury Ogilvy, která Zetor mediálně zastupuje. Ve hře je podle něj pozemek o rozloze 25 hektarů - celkem má areál 117 hektarů, z nichž se využívá zhruba čtvrtina.
NEJEN PRO INVESTORY
Brno je dnes jednou z hlavních domácích lokalit, kam se soustřeďuje pozornost developerů. Obzvláště to platí pro rezidenční výstavbu. Loni se v Česku ukončila výstavba zhruba 33 tisíc bytů, rozestavěno jich bylo dalších 40 tisíc.
Moravská metropole (respektive Jihomoravský kraj) se na obou ukazatelích podílí 12 procenty, což víceméně odpovídá demografickým poměrům (na populaci se region podílí 11 procenty). „Poptávka po luxusních bytech se nedá porovnávat s hlavním městem,“ vysvětluje Jiří Fajkus viditelně nižší cenovou úroveň, na které se pohybuje brněnský rezidenční trh. Průměrné ceny bytů tady oscilují mezi 24 a 28 tisíci korunami za metr čtvereční, když pouze pětina nově vystavěných bytových jednotek se prodává za více než 30 tisíc.
RAKETOVÉ SILO
Brno má také jeden značně kuriózní bytový projekt - několik desítek bytů a rodinných domků se má změnit raketové silo v Omicích (na okraji chráněné krajinné oblasti Bobrava).
Stavět se mělo začít už loni, projekt Moravské zahrady se ale zjevně pozdržel a dnes je obtížné o něm sehnat jakékoli bližší informace. Podle starosty zmíněné obce Karla Chytrého jsou v pozadí nejspíš nedořešené majetkoprávní vztahy k pozemku, který dříve patřil armádě.
