Nevyčerpané peníze z Bruselu by se mohly přesunout do programu Podnikání a inovace, kde se rychle dorozdělí
Peníze z evropských fondů si v Česku už nějaký čas v sobě nesou „prokletí“ neprůhledných žádostí a korupčních skandálů. A nahlížeje optikou posledních týdnů se ho už zřejmě nikdy nezbaví.
Celý problém (ne)čerpání peněz ze strukturálních fondů je pak ještě o to složitější, že se může negativně promítnout na objemu peněz, který Česká republika od EU dostane v dalším upisovacím období. Bylo by totiž bláhové domnívat se, že ve chvíli, kdy vyčerpáme jen část přidělených peněz, dostaneme pro příště stejný objem. A co víc – už nyní se dá předpokládat, že některé náklady nebudou proplaceny právě kvůli špatným tendrům. Ministerstvo pro místní rozvoj spočítalo, že ohroženo může být v nejhorším případě až 33 miliard korun, které by pak místo Bruselu zaplatil český státní rozpočet.
Pokud nedávná návštěva inspekce Evropské komise odhalí u jednotlivých příjemců dotací neoprávněné čerpání v rozporu se schváleným projektem nebo pravidly daného operačního programu, budou po těchto příjemcích dotace vymáhány zpět, a to včetně sankce.
Přesto by byla osudová chyba, kdyby nás všechna ta negativní publicita okolo pochybných transakcí, chybně vyplněných grantových žádostí měla paralyzovat natolik, že o dotace z evropských fondů přestaneme žádat a otočíme se k nim zády. Vždyť vedle všech těch pochybných projektů stojí zástupy úspěšných uchazečů se zajímavými projekty, kvalitně zpracovanými žádostmi a efektivně použitými prostředky. Řeč je o českých podnikatelích. Nabízí se tedy otázka: Nebylo by přínosné přesměrovat nevyčerpané miliardy z neprůhledných kanceláří státních institucí například do programu Podnikání a inovace, kde budou prostředky brzy dorozděleny?
Kdo dosáhne na fondy V evropských strukturálních fondech nyní zbývá českým podnikatelům volných dvanáct miliard korun a žádat o ně budou moci během následujících dvou měsíců. Živnostenským listem se u nás ale může prokázat na tři miliony lidí, a i když dotace v řádu miliard jsou určitě štědré, je zároveň spousta rukou, které se po nich napřahují.
Pojďme se ale podívat na čísla z širší perspektivy. Pro časové období 2007 až 2013 získala Česká republika z kasičky strukturálních fondů Evropské unie k čerpání 753 miliard korun. Z toho pro podnikatele určený program Podnikání a inovace činil zhruba 92 miliard. Dosud bylo podáno na 16 tisíc podnikatelských žádostí. Úspěšných – tedy těch, co evropské peníze skutečně dostanou – je zatím bezmála 6600 a mají podepsané smlouvy v součtu za 55 miliard korun. Další miliardy korun jsou právě rozdělovány mezi projekty podané do výzev v minulém roce. Zbývajících dvanáct miliard však zatím majitele nemá, respektive čeká na své úspěšné žadatele. Pohled na poměr podaných a schválených žádostí pak jasně říká, že úspěšných žadatelů mezi podnikateli je 55 procent!
Opora ekonomiky Když politici a ekonomové mluví o malých a středních podnicích, dodávají zpravidla pojmy jako páteř české ekonomiky, třetina HDP a zaměstnanosti, důležitý sociologický činitel, zásadní faktor regionálního rozvoje, a tak bychom mohli pokračovat. Jednoduše, bude-li pevná a prosperující páteř, bude prosperovat celý organismus. Otázka po další podpoře tohoto sektoru je tedy nasnadě.
Podnikatelské oblasti, do kterých bude směřovat poslední várka evropské podpory, jsou tyto: Rozvoj, Nemovitosti, Eko-energie a Potenciál. Pro bližší představu to znamená například investice do moderních technologií, rekonstrukcí budov pro výrobní účely, úsporných opatření v energetice či posílení výzkumu a vývojových kapacit firem.
Ony tři miliony držitelů živnostenského oprávnění, které by rády viděly na svém firemním účtu injekci od Evropské unie, mají dvě možnosti: pospíšit si se svými grantovými žádostmi a ucházet se o svůj díl ze zbývajících dvanácti miliard, nebo pasivně doufat, že představitelé českého státu podpoří páteř české ekonomiky nejen slovně, ale nasměrují nečinné zdroje z nefunkčních programů některých ministerstev do programu, který malé a střední podnikání skutečně rozvíjí… Asi netřeba dodávat, který krok je účinnější.
O autorovi| Roman Kracík • výkonný ředitel pobočkové sítě SME ČSOB
