Jaderná energie v současnosti podle Světové jaderné asociace poskytuje asi devět procent veškeré vyrobené elektřiny. Její budoucnost je ovšem nejistá, protože ani odborníci se neshodnou na tom, zda by mělo lidstvo jaderné elektrárny využívat i nadále. Jedná se sice o nízkouhlíkovou technologii, jež by mohla pomoci s přechodem na ekologické zdroje energie, zároveň ale v elektrárnách dochází k tvorbě nebezpečného jaderného odpadu, který je potřeba někam uložit.
Právě problematiku spolehlivého a dlouhodobého skladování jaderného odpadu se už mnoho let snaží vyřešit finská společnost Posiva. Ta nyní pracuje na dokončení výjimečného projektu s názvem Onkalo, což je spletitá síť tunelů a podzemních prostorů vytvořená právě pro bezpečné uložení vyhořelého jaderného paliva. To má být zabaleno do měděných vodotěsných kanystrů, které mají zůstat pod zemí po dobu až sto tisíc let.
První kanystry mají být podle současných plánů do podzemí uloženy v průběhu příštího roku nebo nejpozději na začátku roku 2026. „Projekt Onkalo v zásadě spočívá v tom, že stavíme zařízení na zapouzdření a úložiště vyhořelého paliva. Ale není to dočasné, je to navždy,“ řekl CNBC vedoucí komunikace společnosti Posiva Pasi Tuohimaa.
Robustní a velmi bezpečné řešení
Celý projekt je založen na takzvané metodě „KBS-3“ vyvinuté švédskou společností pro nakládání s jaderným odpadem. Úložiště využívá principu mnoha nezávislých bariér, které mají dohromady zajistit dlouhodobou bezpečnost vyhořelého paliva. V praxi to znamená, že pokud by jedna z bariér selhala, izolace radioaktivního odpadu by stejně nebyla ohrožena.
A ačkoliv finská novinka ještě není zprovozněná, už nyní se první geologické úložiště svého druhu setkalo s velkým zájmem ze strany mnoha různých průmyslových hráčů. Tato technologie totiž může mít zásadní dopad na celé odvětví – ba co víc, mohla by dokonce způsobit i opětovný rozvoj jaderných elektráren. „Řešení pro konečnou likvidaci vyhořelého paliva je poslední chybějící část pro dosažení udržitelného cyklu jaderné energie,“ doplnil Tuohimaa.
Mimořádný potenciál celého projektu potvrzují také nezávislí odborníci. „K hlavním výhodám jaderné energie patří to, že je čistá a levná. Zároveň má ale i své problémy, kam se řadí možné nehody, a především tvorba nebezpečného odpadu. Tu by každopádně Onkalo mohlo vyřešit způsobem, který je skutečně robustní a velmi bezpečný,“ uvedl Gareth Law, profesor radiochemie na Helsinské univerzitě.
Finsko má velký náskok
Finský projekt je podle odborníků unikátní i kvůli tomu, že má skutečně významný náskok před dalšími řešeními z ostatních zemí, a to o nejméně 10 let. Problémem totiž není jen navržení takto komplexního řešení, ale rovněž nalezení vhodné lokality, politické prosazení projektu a zároveň schválení potřebných zákonů.
„Na světě je mnoho zemí, které jsou stále spíše ve fázi plánování a snaží se teprve najít místo, kam odpad uložit. Takže skutečnost, že Finsko už nyní vybudovalo úložiště a během příštího roku nebo dvou ho zprovozní, je z hlediska současného globálního kontextu téměř zázrak,“ zhodnotil Law.
Na Onkalo je velmi hrdý také finský ministr pro klima Kai Mykkänen. „Tento projekt nám přináší řešení problémů s udržitelností jaderného odpadu, které bude vzorem pro celý svět. Je to ale zároveň způsob, jak ukázat, že i malý národ může vyřešit jeden z 20 hlavních problémů a výzev lidstva,“ uzavřel Mykkänen.
