Praha si nechala zpracovat analýzu anonymizovaných geodemografických a geolokačních dat mobilních operátorů. Překvapivě z ní vyplynulo, že v metropoli pravidelně přespává, a tedy žije, kolem 1,55 milionu lidí, přičemž trvalé bydliště tu má jen 1,3 milionu lidí. Každý všední den sem přijíždí dalších 300 až 400 tisíc lidí, kteří ji večer opět opouštějí. Jedná se o skupinu, která dojíždí do Prahy za prací či studiem, na jednání, k lékaři a podobně. Pakliže připočteme ještě turisty, z dat vyplývá, že v přesný okamžik odpoledne ve všední den se na území Prahy pohybuje zhruba 1,75 milionu obyvatel.
„Propad výstavby v Praze je suplován regionální trhem s bydlením, což ale přináší řadu negativních důsledků, zejména nárůst neekologického způsobu dopravy,“ varuje architekt Lukáš Kohl. Masu přespolních si ale z určité části vyrábí metropole sama, protože nedokáže nabídnout už ani střední třídě dostupné bydlení. Odpovědí, jak vyhovět potřebám obyvatel, však není rozrůstání města mimo jeho hranice, ale vytvoření podmínek pro kvalitní život ve městě.
Velmi řídká metropole
„Města již nejsou centry průmyslu, ale především obchodu a služeb a po všech stránkách se v nich zlepšují podmínky k životu. Aktuální čísla ukazují, že poptávka po životě v Praze je ještě větší, než jsme vnímali, a do budoucna musíme umět s takovými informacemi průběžně pracovat,“ reaguje náměstek primátora Petr Hlaváček. Město se podle něho musí zaměřit na rychlé a efektivní využití rozsáhlých transformačních území, která jsou již mnoho let nevyužívána. Jen tak lze zmírnit tlak na infrastrukturu a počty těch, kteří každý den dojíždějí, dlouhodobě alespoň stabilizovat.
Město uvnitř svých hranic nabízí dostatek příležitostí v nevyužívaných pozemcích, ty je ale třeba zastavět s odpovídající hustotou, která generuje následně onu „městskou energii“ a „městské děje“. Nová výstavba, která má podle všeobecné shody směřovat do intravilánu města, hlavně na rozlehlé brownfieldy, ale naráží a bude narážet na značný odpor jeho obyvatel a potažmo komunálních politiků. „Fenomén NIMBY je v Praze silný a všudypřítomný. Jinou cestou se ale česká metropole pustit nemůže,“ upozorňuje studie Market report 2019, kterou vyhotovila společnost Svoboda & Williams. Dnes je totiž Praha městem velmi „řídkým“, což má negativní ekonomické, dopravní i sociální dopady. V Praze na jednom hektaru půdy žije pouhých 25 obyvatel, zatímco ve Vídni a Mnichově je to 41 a 44 lidí, a v italském Milánu dokonce 73.
Vztah mezi veřejnými výdaji a hustotou osídlení hezky popsali v publikaci Hustota a ekonomika měst bývalý primátor Prahy Tomáš Hudeček, urbanista Pavel Hnilička a jejich tým. Na podrobných propočtech ukázali, že obyvatel kolonie rodinných domů ze společného rozpočtu spotřebuje 4,6krát více než obyvatel blokové zástavby. Finančně nejvýhodnější je bloková struktura typu oblíbených Vinohrad nebo Dejvic, kde výdaje na jednoho obyvatele jsou nejnižší, přitom jsou to čtvrti příjemné pro život.
Zájem by byl, ale…
Vývoj jde však zatím přesně opačným směrem – kvůli byrokratickým potížím se bytová výstavba postupně přesouvá do okolí Prahy, ale i Brna. „V současné době přitom suburbanizace teritoriálně dalece přesahuje hranice obou měst a v případě hlavního města už tvoří jakýsi druhý prstenec. Nejde tedy již jen o blízké okolí, ale o vzdálenosti až do 80 kilometrů, když zásadní je přitom dojezdový čas do Prahy, tedy kvalita dopravní infrastruktury,“ uvádí Market report 2019. Za posledních deset let se do zázemí Prahy nastěhovalo zhruba 150 tisíc lidí, zatímco do samotného města jen zhruba 90 tisíc lidí. Nově vznikající části či suburbia, které využívají zázemí Prahy, nemají onu městskost ani venkovský půvab, nemají vlastní identitu.
S tím, jak je výstavba v Praze čím dál víc paralyzovaná a několikaleté povolovací martyrium míchá s ekonomikou projektů, developeři se opět vydávají do Středočeského kraje, kde se v posledních letech staví více bytů než v metropoli.
Uvnitř Prahy je přitom dostatek pozemků – jen na zmiňované brownfieldy by šlo ubytovat celé jedno Brno. Přesto nedostatek bytů žene jejich ceny do nebes a Pražany vyhání za město nebo do nájmů, jejichž ceny ale začaly také závratně růst. Investoři přitom mají v hlavním městě v různých stadiích přípravy více než sto tisíc bytů, z toho dvě třetiny se nacházejí právě na brownfieldech. Zeptali jsme se jich proto, zda město podporuje zástavbu nevyužívaných pozemků nejen v rétorické rovině a jaká jsou pozitiva a negativa lokalit, které mají spasit Prahu.
V Praze žije kolem 1,55 milionu lidí a každý všední den sem přijíždí dalších až 400 tisíc lidí.
O autorovi| Hana Boříková, borikova@mf.cz