Kam se poděla ta elektřina?

Čísla celníků a energetiků se zásadně rozcházejí

Kouzla české statistiky pokračují. Nyní je na řadě energetika. Údaje Energetického regulačního úřadu (ERÚ) a celní správy o dovozu elektřiny se výrazně liší. Úřad na svých webových stránkách uvádí dovoz v loňském roce 5 193,9 gigawatthodiny. Generální ředitelství cel (GŘC) mluví o 4 257,5 GWh. To je, při ceně 765 korun za megawatthodinu, díra za téměř tři čtvrtě miliardy. A to pracujeme s údajem, který týdeníku EURO zaslalo oddělení informací pro veřejnost GŘC e-mailem. Na webové stránce celní správy je v tabulce o loňském dovozu elektřiny zcela šokující cifra 1 866,1. Celníci jako „netto jednotku“ uvádějí kilogramy, ale to je evidentně jen anekdotický důsledek nedokonalosti serveru. Podle řádu čísla se patrně také jedná o gigawatthodiny.
Nina Psotová z GŘC na dotaz týdeníku EURO o příčinách tak značných disproporcí oznámila, že „v údajích zveřejněných Generálním ředitelstvím cel se rovná množství elektrické energie dovezené v roce 2002 hodnotě 4 257,499 GWh, nikoli hodnotě 1 866 GWh“. Na upozornění, že na webové stránce GŘC je právě ono nižší číslo, sdělila, že věc musí konzultovat a odborníky. Poté už ale nebyla telefonicky k zastižení. Disproporce si všimla i společnost ČEZ. „Stále to analyzujeme, a zatím pro tento rozdíl nemáme vysvětlení,“ sdělil týdeníku EURO tiskový mluvčí Ladislav Kříž.

Fyzika a obchod.

Teoreticky by údaje energetiků a celníků měly být absolutně totožné. V praxi se rozdíly vyskytují, ale podle odborníků je zarážející, že jsou tak značné. Disproporce vznikají z toho, že něco jiného jsou obchodní smlouvy, respektive celní deklarace, a něco jiného fyzikální měření pohybu elektřiny. Systémový operátor – Česká přenosová soustava (ČEPS) – uvádí, že kvůli tranzitním tokům elektřiny, „přetokům“ přes hranice způsobeným regulací synchronně propojených soustav sousedních zemí nebo kvůli takzvaným kruhovým tokům, jejichž příčinou je fyzikální „snaha“ elektřiny hledat si cestu nejmenšího odporu, „se obchodně sjednané dodávky od skutečně naměřených toků mohou lišit i řádově“. To ale není tento případ. Čísla uváděná ERÚ už jsou, respektive mají být, od těchto fyzikálních vlivů očištěna.

Další rozpor.

Sama společnost ČEPS eviduje podle vyjádření tiskové mluvčí Jitky Matiskové pouze obchody, které probíhají přes přenosovou soustavu, nikoli kontrakty v celé elektrizační soustavě ČR. Konkrétní údaj mluvčí nesdělila. Generální ředitelství cel ale uvádí, že „dle údajů získaných od firmy ČEPS se rovná dovoz elektrické energie touto firmou v roce 2002 hodnotě 3 636 GWh na přenosových zařízeních 400 a 220 kilovoltů“. Ani tento údaj ale neodpovídá číslům ERÚ. Ten pro sítě 220 a 400 kV uvádí hodnotu o čtyři sta gigawatthodin vyšší.

Lehká topná?

Stanovisko Generálního ředitelství cel, od něhož čerpá údaje pro oficiální statistiku Český statistický úřad, nejprve vyznívalo tak, že se nic neděje. Věc je pod kontrolou, údaje týdeníku EURO se nepotvrdily. Poté, co se potvrdily a týdeník EURO trval na tom, že zásadní rozpory ve státní statistice o zahraničním obchodu s elektřinou jsou neúnosné, Nina Psotová připustila: „O vámi uvedeném rozdílu v evidenci ERÚ a GŘC jsou pracovníci celní správy informováni. Probíhá šetření evidence, jakmile budou údaje prověřeny, budeme vás neprodleně informovat.“
Není vyloučeno, že kromě uvedených fyzikálních důvodů může být za těmito disproporcemi i fenomén zvaný lehká topná elektřina. Jeho podstatou je to, že elektřina deklarovaná jako export končí ve skutečnosti na domácím trhu. Obchodník inkasuje mimořádnou prémii ve výši ušetřených transakčních nákladů, které výrobce při prodeji elektřiny odečítá od ceny a které převyšují sto korun za megawatthodinu (EURO 6/2003). Teorie lehké topné elektřiny pochází ze společnosti ČEZ, která ji využívá jako součást obhajoby vůči rozhodnutí známého příznivce elektrárenské firmy – Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Ten udělil ČEZ 7,5milionovou pokutu za to, že do smluv s obchodníky prosadil klausuli o tom, že prodaná elektřina nebude dovezena zpět do ČR. Je jasné, že ČEZ sleduje hlavně vlastní zájmy, protože fiktivní vývozy mu obsazují domácí trh. Evidentní rozpory ve statistických údajích ale nahrávají dojmu, že na lehké topné elektřině něco bude. Výkonný ředitel ČEZ pro obchod Pavel Hejkal uvádí, že už po zveřejnění článku v týdeníku EURO dostali od firmy, se kterou obchodují, nabídku na koupi elektřiny na vývoz. ČEZ to odmítl s tím, že podle jeho informací jsou přeshraniční kapacity už obsazené, a elektřinu tedy legálně vyvézt nelze. „Řekli nám na to, že si děláme zbytečné starosti, protože oni si s odbytem umí poradit,“ tvrdí Pavel Hejkal.