KAM SE PODĚLO ŠESTIPROCENTNÍ ESO

Na trhu téměř žádné akcie nezůstanou

Na českém trhu se v uplynulém měsíci objevil nový investor skupující akcie Škody Praha. O jeho záměrech však není nikomu nic známo. Leccos napovídá tomu, že by mohl pomáhat ČEZ k dosažení blokační minority.

Majoritu drží ve Škodě Fond národního majetku a hned za ním v závěsu je právě ČEZ se třiceti procenty. Pokud by chtěl někdo firmu ovládnout, musel by se domluvit s jedním z těchto dvou velkých akcionářů. Ti však v případě Škody postupují ve shodě.

Je vysoce pravděpodobné, že nový nabyvatel nakupuje akcie pro ČEZ, nebo alespoň po dohodě s ním. O portfoliovou investici mu totiž půjde jen stěží. Titul, do něhož se pustil, je vysloveně nelikvidní. O převzetí také nemůže být ani řeč. Na veřejném trhu je možné nyní koupit maximálně necelých šest procent základního jmění podniku. Vedle FNM a ČEZ totiž další téměř desetinu vlastní Škodaexport. „Podíl držíme stále stejný, v poslední době jsme nic nepřikupovali ani neprodávali, uvedla Hana Exlerová ze Škodaexportu. K mání je tedy zhruba přesně to, co by druhý největší majitel potřeboval k blokační minoritě.

Začalo to na jaře.

Se skupováním akcií Škody Praha začal ČEZ letos na jaře. Stalo se tak brzy poté, co do jeho představenstva usedl v lednu generální ředitel a předseda představenstva právě tohoto jeho dodavatele Stanislav Svoboda. Akce vyvolala údiv odborníků v energetice i analytiků firem obchodujících s cennými papíry. Především proto, že náš energetický monopol investoval do akcií, které na burze stály okolo čtyř set korun, zhruba třináct set za kus. Za celý balík pak zaplatil okolo dvou set milionů korun. Při burzovních cenách by jej stejná akvizice přišla na padesát milionů, tedy zhruba na čtvrtinu.

Vedení ČEZ odůvodňovalo svoji akvizici snahou získat kontrolu nad klíčovým dodavatelem Temelína a vlastnit engeneeringovou firmu, což je prý v zahraničí u energetických firem běžné. Svoboda rovněž uvádí, že by byl rád, kdyby se konečně nastartoval proces privatizace jím řízené firmy. Svojí činností se musí napříště orientovat na zahraniční trhy. „S půlmiliardovým základním jměním se zákazníci hledají těžko. Proto bychom potřebovali silného partnera. Uvítal bych vstup některého z velkých hráčů na trhu s elektroenergií, jako například ABB, Siemens či Eléctricité de France, říká. Takovým partnerem je svým způsobem i ČEZ. Tomu by se navíc podle Svobody investice do Škody hodila proto, že převedením údržby na dceřiné společnosti by ročně ušetřil deset až patnáct procent z dnešních pětimiliardových nákladů.

Ostatní experti ale za akvizicí ČEZ vidí především potřebu zdůvodnit Svobodovu přítomnost v představenstvu energetického monopolu. Jde totiž o ukázkový případ střetu zájmů. Naopak dostavba Temelína je podle několikerých prohlášení představitelů ČEZ zajištěna smluvními pokutami.

Pokud jde o střet zájmů u Svobody, není zcela v pořádku ani to, když se na rozhodnutí o této investici pravděpodobně jako člen představenstva podílel i on sám. Za touto aktivitou by totiž mohla stát třeba snaha uklidit firmu pod křídla velkého zákazníka, aby na ni nedosáhl tehdy ještě aktivní Lubomír Soudek.

Spekulace a fámy.

ČEZ se netajil tím, že chce ve firmě, v níž majoritu ve výši 54,8 procenta drží stát, koupit celkem 34 procent akcií. Na tuto akvizici měl podle propočtů potřebovat téměř čtvrt miliardy korun. Dohady o smyslu překvapivé investice dosáhly obřích rozměrů. Objevily se dokonce i „zaručené informace , přisuzující energetickému otesánkovi roli prostředníka. Podle nich prý ČEZ nakupoval akcie pro firmu Siemens. Tato spekulace zřejmě vychází z logiky, že německý gigant (na rozdíl od ČEZ) podniká v téže oblasti jako pražská firma a při ceně, za niž lze pořídit její akcie, by mohlo jít o levnou cestu na nový trh. Informace se ovšem zatím nepotvrdila a nikdo ji nebere moc vážně, protože Siemens by nepotřeboval žádného prostředníka. Kromě toho má vláda prodat majoritu ve Škodě až po dokončení Temelína a o blokační minoritu by asi německému koncernu nešlo.

Ať je již skutečnost jakákoli, ČEZ dosáhl ve své dodavatelské firmě téměř třetinového podílu a potom podle slov generálního ředitele Milana Černého skupování akcií zastavil. Mimo jiné kvůli mediální kampani. Svého cíle, blokační minority, tedy nedosáhl. Poslední informace však říkají, že je opět aktivní.

Finos a poptávka z Londýna.

Začátkem června se objevil na scéně nový investor, který by teoreticky mohl pracovat právě pro český energetický gigant. Společnost Macbride Enterprises Ltd. se sídlem ve Velké Británii nabídla akcionářům Škody osobním dopisem 1010 korun za akcii. Šance platila jen do 8. července s tím, že bude možná prodloužena až do doby, kdy zájemce získá požadovaný počet akcií. Jak jsme se dozvěděli na jedné z poboček firmy Finos, která výkup prováděla, akce skončila v původně plánovaném termínu, protože jejího cíle se podařilo dosáhnout.

Více informací se ale zjistit nepodařilo. Zplnomocněný zástupce londýnské společnosti a jeden ze zakladatelů Finosu Vítězslav Hálek (někdy mylně zaměňovaný s jmenovcem známým z kauzy fondu Trend) sice ochotně odpověděl týdeníku EURO na několik otázek, na všechny ovšem stejně s tím, že nic prozradit nemůže (více v boxu). Zato tiskový mluvčí ČEZ Ladislav Kříž připustil, že by mohlo jít o aktivitu ve prospěch jeho firmy. Jak týdeníku EURO řekl, je smlouva na nákup akcií s nejmenovanou makléřskou firmou stále platná. Kromě toho předseda představenstva této firmy Milan Černý již v červnu deklaroval zájem o dalších šest procent, tedy o vše, co je volně k mání.

Naopak generální ředitel Škody Praha a člen představenstva ČEZ Stanislav Svoboda tvrdí, že o žádném dalším dokupování akcií neví nic. „O společnosti Macbride Enterprises Ltd. jsem nikdy neslyšel. Pochybuji, že by se někomu vůbec podařilo koupit na trhu nějaké akcie. Většinu z toho, co se nekoncentrovalo v ČEZ či Škodaexportu, drží akcionáři. Ti své papíry prodat nechtějí. Stejně tak nechce prodávat ani Škodaexport, protože by se mohl vůči nám dostat do nevýhodné pozice, řekl Svoboda. Ani ČEZ nemá podle jeho slov šanci získat potřebných šest procent k dosažení blokační minority bez dohody s Fondem národního majetku.

Ať již firma Macbride Enterprises Ltd. získala jakýkoli podíl, jedno je jisté. Stáhla reálně další velký kus zmíněných akcií z veřejného trhu. Odečteme-li od emise akcií Škody ty papíry, které drží Fond národního majetku, ČEZ a Škodaexport, zjistíme, že jich může být volně na trhu maximálně okolo šesti procent. Z nich teď další část zaparkovala u nového investora.

Převládá nezájem.

Škoda Praha přitom už nyní představuje tak nelikvidní emisi, že ji analytici velkých firem obchodujících s cennými papíry ani nesledují. „Ze strany zahraničních investorů není o tento titul naprosto žádný zájem, potvrdil například Roman Cenek z Atlantiku finanční trhy. „Je to nelikvidní papír, a tak jej ani neanalyzujeme. Mohu o něm říct jen tolik, že firma bude muset projít po dostavbě Temelína restrukturalizací a její budoucnost je nejistá, dodal.

O Škodu se nezajímají ani v Patria Finance, a to ze stejného důvodu. „Je to nelikvidní papír, uvádí jako jediný, ovšem postačující důvod analytik Ondřej Daťka. Ten vidí budoucnost firmy o něco pozitivněji. „Ve střední Evropě bude probíhat řada projektů, na nichž by se tato firma mohla podílet. Ovšem bude to chtít výraznou restrukturalizaci, říká.

Na nelikvidním trhu se velmi lehce pohybují ceny akcií jako na houpačce. Snahy o nákup balíku Škody Praha zajistil letos výrazný růst cen jejích papírů. Až bude dobojováno, mohou spadnout na zlomky dnešních kursů a už se nikdy nezvednout.