Tempo růstu české ekonomiky se snižuje a potvrdily to i výsledky hrubého domácího produktu za první tři čtvrtletí tohoto roku, kdy se výkon ekonomiky zvýšil pouze o dvě procenta.
Nejhoršího výsledku přitom ekonomika dosáhla ve třetím čtvrtletí (+1,5 procenta), kdy došlo k rozsáhlým záplavám, které zastavily výrobu řady podniků, komplikovaly dopravu v postižených regionech a výrazně negativně ovlivnily cestovní ruch v České republice.
Investice rostou
Výsledek za třetí čtvrtletí však nebyl velkým překvapením. Podle očekávání pokračoval rychlý růst spotřeby domácností, který je tažen vysokým tempem reálných mezd (+6,7 procenta!) a částečně podpořen úvěrovým boomem v oblasti spotřebních úvěrů. Přitom došlo i k mírnému snížení míry nezaměstnanosti a podle výběrových šetření pracovních sil činila v tomto čtvrtletí míra nezaměstnanosti již jen 7,2 procenta, zatímco podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí byla o přibližně dva procentní body vyšší. Růst ekonomiky mírně podpořily i vládní výdaje. Za velmi pozitivní zprávu považuji pokračování růstu tvorby hrubého fixního kapitálu (označovaného jako investice). Na rozdíl od okolních ekonomik u nás nedochází ke stagnaci nebo dokonce poklesu investování. Navíc, aktuální růst investic (0,9 procenta) se může zdát přece jen nízký v porovnání s předchozími lety, avšak je ovlivněn změnou metodiky. Jak uvedl Český statistický úřad, až do loňského roku se do investic započítávaly i nákupy bitevníků pro armádu, letos jsou však zařazeny mezi vládní výdaje. Samu výši HDP tato změna neovlivňuje, neboť jde jen o posuny v rámci struktury hrubého domácího produktu. Po zohlednění těchto změn by byl růst investic mnohem vyšší (ČSÚ jej odhaduje na 4,6 procenta). Podle očekávání špatně dopadl ve třetím čtvrtletí zahraniční obchod. Existují nejméně tři důvody, proč tomu tak bylo, a sice: (1) silná koruna, (2) stagnace německé ekonomiky a (3) povodně. Je zřejmé, že silnější koruna snižuje zisky a někdy i konkurenceschopnost řady domácích podniků. Může se tak zhoršovat jejich postavení nejen na zahraničním, ale i na domácím trhu, kde dochází k plošnému zlevňování importovaných výrobků. Téměř 37 procent českého vývozu směřuje do Německa, a proto je zřejmé, že se klesající poptávka odráží i v horších výsledcích našeho exportu na tamní trh. Povodně, jako třetí důvod, kromě překážek výroby znamenaly i značný úbytek příjmů z cestovního ruchu. Růst HDP ČR je sice mnohem nižší než u okolních transformujících se zemí (například HDP Slovenské republiky se ve třetím čtvrtletí zvýšil o 4,3 procenta), avšak stále naše ekonomika roste o něco rychleji než ekonomiky zemí Evropské unie. V důsledku letošního nepříliš povzbudivého výsledku (očekáváme celkový růst 2,1 procenta) však zůstane podíl HDP ČR na obyvatele v paritě kupní síly přibližně na stejné úrovni jako loni, tj. na 60 procentech průměru evropské patnáctky (EU-15). Zrychlení naší ekonomiky v dalších letech bude do značné míry závislé na obnovení konjunktury ekonomik zemí EU. V letošním roce dosáhne růst HDP zemí eurozóny podle nejnovějších odhadů Evropské komise 0,8 procenta, přičemž ještě na jaře se růst odhadoval na 1,4 procenta.
S optimizmem opatrně
Příští rok nebude o mnoho lepší. HDP eurozóny by se měl zvýšit o 1,8 procenta. K razantnějšímu růstu ekonomik Unie by mělo dojít až v roce 2004. Hůře však vyznívají prognózy pro našeho hlavního obchodního partnera, Německo, jehož růst by měl v letošním roce dosáhnout jen 0,4 procenta a v následujícím roce by se měl zvýšit na 1,4 procenta. Důvěra spotřebitelů i výrobců zatím oživení ekonomiky SRN bohužel neindikuje. Velmi sledovaný ukazatel podnikatelského klimatu v Německu (IFO Business Climate Index) dopadl opět špatně. To potvrzuje dřívější očekávání, že se německá ekonomika ze současné stagnace rychle nedostane. Rovněž důvěra podnikatelů a spotřebitelů v celé eurozóně není rozhodně příznivá, což znamená, že ani v roce 2003 nedojde k podstatnému zlepšení vnějších podmínek naší ekonomiky, a tzn. ani k výraznému zvýšení ekonomického růstu České republiky.
Graf - Vliv domácí poptávky a zahraničního obchodu na růst HDP (v %)
