Řeka Mekong pramení na Tibetské plošině a protéká Čínou, Myanmarem, Thajskem, Laosem, Kambodžou a Vietnamem, kde se vlévá do moře. S 15 procenty světové produkce je největším centrem sladkovodního rybolovu a ve Vietnamu zavlažuje rýžová pole, která mají obrovský regionální i světový význam. A která se ale zároveň potýkají s nedostatkem vláhy.
Laos a Čína na Mekongu už v minulosti vystavěly přehrady, které řeku částečně odvodňují. Nový obchodní kanál v Kambodži je ale podle agentury AP ještě větší hrozbou. Vlády okolních států i zahraniční odborníci se shodují, že může způsobit problémy s nedostatkem potravy pro stovky milionů lidí.
Obchodní zájmy nade vše
Kanál Funan Techo má spojit hlavní město Kambodži Phnom Penh s provincií Kep na jižním pobřeží. Jeho cena se odhaduje na 1,7 miliardy dolarů (více než 38 miliard korun) a země si od něj slibuje především snadnější export z továren na břehu Mekongu. Podle vládních představitelů v čele s premiérem Hunem Manetem tak může výrazně vzrůst obchodní význam Kambodži.
„Snížením nákladů na lodní dopravu do našeho jediného hlubinného přístavu Sihanoukville kanál podpoří národní prestiž, územní celistvost a rozvoj Kambodže,“ řekl Manet zmíněné agentuře s tím, že stavba bude pokračovat bez ohledu na cenu. K možným environmentálním problémům se jinak nevyjádřil. Prezident země Hun Sen ale na sociální síti X prohlásil, že kanál se napojuje až na řeku Bassac a na tok Mekongu vliv mít nebude.
Pohled z druhého břehu
Vietnamská strana je jiného názoru, protože množství vody v deltě Mekongu už nyní klesá a naopak roste její salinita. Právě zde se přitom nachází většina rýžových polí, která jsou základem vietnamského zemědělství – sektoru, jenž tvoří až 12 procent ekonomiky země. A odvodnění by se mělo nejvíce dotknout provincií An Giang a Kien Giang, kde Vietnam plánuje do roku 2030 pěstovat kvalitnější rýži s nižšími emisemi skleníkových plynů i nižšími náklady. „Voda z řeky je nezbytná nejen pro více než 100 milionů obyvatel Vietnamu, ale také pro globální potravinovou bezpečnost,“ podotkl Nguyen Van Nhut, ředitel exportní společnosti rýže Hoang Minh Nhat.
Obavy o odvodnění potvrzují i další experti. Například Brian Eyler, ředitel Programu jihovýchodní Asie ve washingtonském středisku Stimson Center. Ten především varuje, že vysoké hráze podél 100 metrů širokého a 5,4 metrů hlubokého kanálu zabrání proudění vody a bahna do Vietnamu a do kambodžských záplavových oblastí, což je oblast o rozloze zhruba 1300 kilometrů čtverečních. Kambodžská vláda tedy podle něj problém bagatelizuje. „Do dotčené řeky Bassac se vlévá výhradně z voda z Mekongu,“ vysvětlil Eyler a dodal, že tvrzení kambodžských úřadů o nulovém dopadu na Mekong tak postrádá smysl.
Nacionalistická rétorika a rostoucí napětí v regionu
Kambodža je současně kritizována i za nekomunikaci s ostatními zeměmi, kterými Mekong protéká. Například dokument předložený v srpnu 2023 Mekong River Commission (organizací pro spolupráci v otázkách týkajících se této řeky) nezmiňuje používání vody z kanálu k zavlažování, ačkoliv kambodžské úřady později uvedly, že to plánují. Schválení tohoto kroku by ale vyžadovalo dohodu s ostatními pěti zeměmi.
Komise pro řeku Mekong potvrdila agentuře AP, že všechny velké projekty, které se jí týkají, by měly být posouzeny z hlediska jejich potenciálních přeshraničních dopadů. A dále uvedla, že poskytuje technickou podporu pro „zvýšení transparentnosti a hladší spolupráci mezi dotčenými zeměmi“.
Obecně je nový obchodní kanál považován za práci kambodžské elity, jež si tak chce získat přízeň premiéra Maneta. Jeho stavba probíhá ve spolupráci s čínskou státní firmou China Road and Bridge Corporation, přičemž vláda o projektu mluví především v souvislosti se snížením závislosti Kambodži na Vietnamu.
Vietnam se otevřené kritice svého souseda vyhýbá, na diplomatické úrovni se ale snaží komunikovat. Mluvčí vietnamského ministerstva zahraničí Pham Thu Hang na květnové tiskové konferenci uvedl, že Hanoj požádala Kambodžu, aby mu poskytla informace o novém kanálu a posoudila dopady projektu na životní prostředí. A to v rámci zajištění dobrých vztahů. Mnoho Kambodžanů přesto stále věří, že Vietnam chce kambodžské území anektovat. „Vzhledem ke sporné minulosti těchto dvou zemí si větší a bohatší Vietnam dává pozor, aby se nezdálo, že zasahuje do kambodžské suverenity,“ uzavřel Nguyen Khac Giang, analytik singapurského institutu ISEAS-Yusof Ishak.
