Kamerové systémy už pomohly usvědčit mnoho zlodějů a loupežníků. K tomu, abyste usvědčili vlastní zaměstnance z lenosti, je ale raději nepoužívejte – překročili byste totiž zákon.
Autor: Artklee
I ten, kdo chce kamery využívat jen k ochraně vlastního majetku, musí dodržovat přísná pravidla, jinak mu hrozí milionové sankce.
K ochraně svých zájmů používáme nejmodernější technické prostředky, které někdy ve svých schopnostech předčí i očekávání svých uživatelů. Technologický pokrok usnadnil i využití kamerových systémů v prostorách firmy. Slouží především k ochraně majetku či osob. Archivace pořízených záznamů je vhodná zejména tehdy, je-li třeba až s mírným časovým odstupem zjistit, co přesně se na sledovaném místě stalo.
Pořízení záznamu však pro osoby, jejichž identita byla kamerou zaznamenána, představuje určité riziko. Náš právní řád zohledňuje jak tato rizika, tak zájmy firmy. Podnikateli dává možnost záznamy pořizovat a uchovávat, zaznamenané osoby se pak mohou dovolávat ochrany před zneužitím pořízeného záznamu.
Zákon o ochraně osobních údajů
Pravidla pro používání kamerových systémů najdeme v zákoně o ochraně osobních údajů. Prostřednictvím kamerového záznamu totiž můžeme získat informaci o tom, že se určitá osoba v určitou chvíli vyskytovala na určitém místě. I to jsou údaje, které tento zákon chrání. Provozování kamerových systémů je tedy zpravidla považováno za zpracování osobních údajů a podléhá povinnostem stanoveným uvedeným zákonem.
K tomu, aby bylo provozování kamerového systému považováno za zpracování osobních údajů, je nutné, aby vedle pouhého snímání prostor byly také tyto snímky zaznamenávány na určité médium (například na harddisk). Pokud je pouze monitorován prostor bez jakéhokoliv nahrávání, zákon o ochraně osobních údajů se na provozování takového systému nevztahuje. I takovéto pouhé monitorování však samozřejmě musí respektovat určitá pravidla, zejména právo na ochranu soukromí fyzických osob. Za zpracovávání osobních údajů rovněž není považováno monitorování, při němž kamerový systém snímá prostory takovým způsobem, který neumožní identifikaci jednotlivých fyzických osob.
Natáčíme legálně Jaká jsou tedy pravidla pro používání kamerového systému, který snímá a zaznamenává fyzické osoby bez jejich souhlasu? V prvé řadě je třeba přesně specifikovat, k jakému účelu kamery slouží. Tomuto účelu pak musí odpovídat způsob jejich využití. Obvykle je cílem instalace systému kamer ochrana vlastnického práva podnikatele k věcem umístěným v areálu jeho podniku, případně k věcem jeho zaměstnanců či zákazníků. Kamerové systémy mohou být následně využity pouze v rozsahu nezbytném pro splnění deklarovaného účelu. Úřad pro ochranu osobních údajů se může při kontrole zabývat tím, zda je použití kamerových systémů vůbec důvodné a přiměřené. Pro tento případ je vhodné si připravit dokumenty, které důvodnost prokazují. Například pokud již na pracovišti došlo ke krádežím, je vhodné si uschovat policejní protokoly z těchto krádeží, případně další dokumenty, které by důvodnost kamer mohly prokázat. Zpracovaná bezpečnostní dokumentace, obsahující vedle popisu systému i jeho zdůvodnění a posouzení rizik ochrany osobních údajů, by měla být základem, bez něhož se použití kamerového systému neobejde. Používání kamerového systému musí být zaregistrováno u Úřadu pro ochranu osobních údajů. Registrace se dělá vyplněním a odesláním formuláře, který je k dispozici na jeho internetových stránkách. Pokud se úřad do třiceti dnů od podání registračního formuláře nevyjádří, registrace se považuje za provedenou a kamerový systém je možné spustit. Kamera nesmí být skrytá Kamery však nesmějí nadměrně zasahovat do soukromí zaměstnanců ani návštěvníků. To znamená, že by měly být zaměřeny pouze tak, aby splnily stanovený účel, jímž je ochrana majetku podnikatele. Není také možné zprovoznit kamerový systém, jehož jednotlivé kamery budou zaměřeny tak, aby místo majetku sledovaly to, zda zaměstnanci nevyužívají pracovní dobu k jiným účelům než k práci. Zákoník práce totiž zaměstnavateli zakazuje narušovat soukromí zaměstnance sledováním či odposloucháváním. Výkony svých zaměstnanců může kontrolovat pouze přiměřenými prostředky. Mezi ty patří například osobní dohled, ale použití kamerového systému už rozhodně ne. Provozovatel také musí zaměstnance a návštěvníky informovat o tom, že prostory jsou snímány kamerovým systémem. Nejvhodnějším způsobem je informativní cedule, umístěná přímo ve sledovaných prostorech. Je také nutné garantovat práva snímaných osob, zejména jejich právo na přístup k zaznamenaným snímkům. Zajištění informovanosti nových zaměstnanců je třeba splnit ještě před jejich nástupem do práce. Je-li systém teprve zaváděn, musejí být všichni stávající zaměstnanci s jeho instalací seznámeni ještě před jeho uvedením do provozu. Pozor na zneužití nahrávek**
Důležité je stanovit přiměřenou lhůtu, po níž budou záznamy uchovávány. Podle stanoviska Úřadu pro ochranu osobních údajů by to mělo být maximálně několik dnů. Po uplynutí této lhůty je třeba veškeré záznamy zlikvidovat. Pokud dojde v prostorách podnikatele k nezákonné činnosti, v záznamech lze díky několikadennímu zdržen&iacut
e; jejich likvidace vyhledat snímek, který může policii pomoci při vyšetřování.
Po dobu uchovávání musí být záznamy ochráněny před neoprávněným přístupem. Tento požadavek lze splnit zejména tím, že záznamy budou uchovávány v uzamčených prostorech a že k nim bude mít přístup minimální počet osob. Pokud budou údaje uchovávány na počítačích, samozřejmostí by měla být ochrana heslem.
A proč je dobré uvedené povinnosti dodržovat? Za porušení povinností provozovatelů kamerových systémů může Úřad pro ochranu osobních údajů ukládat pokuty až do výše pěti milionů korun. Při ohrožení většího počtu osob neoprávněným zasahováním do soukromého a osobního života to může být dokonce až deset milionů korun.
