Dobrá zpráva přišla z Kanady. Tamější vláda se rozhodla postupně snížit na nulu cla u více než 1 500 druhů zboží. Tento krok má pomoci rozproudit po krizi kanadskou ekonomiku. Mimo jiné ale prospěje i českým exportérům, kterým cla v severoamerické zemi dosud ukusovala pořádný kus z marže.
Kanadský přístav Vancouver je hlavní obchodní branou na západní pobřeží země.
Autor: Shutterstock
Kanada je pověstná svým liberálním přístupem k mnoha oblastem života i politiky. Jedním z důkazů může být i nedávné rozhodnutí kanadské vlády snížit jednostranně řadu dovozních celních sazeb na nulovou hodnotu. Zčista jasna se tím otevřela možnost pro podnikatele z třetích zemí, tedy i z Česka, vyvážet na kanadský trh s menšími náklady, čímž lze dosáhnout celkového snížení ceny exportovaného výrobku, a stát se tak konkurenceschopnějším na kanadském trhu.
Cla budou klesat následujících pět let
Pro české exportéry je z pohledu kanadské liberalizace dobrou zprávou především to, že se jedná o snížení celních sazeb na nulu dokonce u 1 541 osmimístných tarifních položek. Průměrná celní sazba byla dosud u těchto položek 7,2 procenta (řada položek měla sazbu i vyšší než 10 procent). Další dobrou zprávou je, že snížení bylo u 1 160 položek uplatněno již od března 2010. U zbývajících 381 položek bude celní sazba snížena na nulu nejpozději k 1. lednu 2015.
Většinu z 1 541 položek představují výrobky strojírenského a elektrotechnického průmyslu, některé chemikálie, plasty, výrobky z kaučuku, surové kůže a kožešiny, textilní výrobky, skleněná vlákna, výrobky z kamene, výrobky z různých kovů a některé přístroje. Podle vývozních statistik za roky 2007 až 2009 se v případě vývozu z Česka snížení převážně týká některých číslicově řízených strojů, nástrojů pro opracování kovů, polyethylenu, integrovaných elektrických obvodů, bavlněných tkanin a kyseliny benzoové. Zrušením celních sazeb se našim subjektům otevírá prostor pro uplatnění dalších položek na kanadském trhu, kde doposud mohla být pro jejich vývoz hlavní překážkou vysoká celní sazba.
Česku by mohl růst vývoz do Kanady
|KDE NAJDETE SEZNAM SNÍŽENÝCH CEL|
|Podrobnější informace o seznamu liberalizovaných položek lze získat na webu ministerstva průmyslu a obchodu http://www.mpo.cz/dokument73427.html či na portálu BusinessInfo http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/kanada/1000849/.|
Snížení cel by mohlo napomoci ke změně v obratu vzájemné obchodní výměny s Kanadou, která je od roku 1993 pasivní, a tento fakt se přes řadu proexportních aktivit dlouhou dobu nedařilo změnit. A to i přes to, že se objem vzájemného obchodu za roky 2004 až 2008 zdvojnásobil a stejným směrem se ubíral i náš vývoz do Kanady. K obratu došlo vlivem globální ekonomické krize až v roce 2009.
Přestože Kanada byla díky vysoké míře státní regulace finančního sektoru v podstatě ušetřena dopadů světové finanční krize, následná hospodářská recese se jí kvůli vysoké závislosti na mezinárodním obchodu nevyhnula. Tato skutečnost se odrazila také ve vzájemném obchodu Česka s Kanadou, kdy z pohledu České republiky došlo k dost výraznému poklesu jak vývozu, tak především dovozu, což se projevilo značným poklesem záporného salda obchodní bilance.
Zároveň je dobrým znamením, že i přes nepříznivý dopad krize dochází v českém exportu k pozitivní změně struktury ve prospěch položek s vyšším stupněm zpracování a vyšší přidanou hodnotou. Konkrétně se tato skutečnost projevuje zvyšováním podílu strojů, zařízení a různých průmyslových výrobků.
Promyšlený tah, nikoliv naivita
Kanada svůj krok načasovala na poměrně příhodnou dobu. Aktuálnímu summitu G20 totiž předcházelo setkání špiček ekonomických velmocí ve složení G8 v Huntsville. Přestože ani v jednom případě nehrály obchodní otázky v jednání prim, jednostranná liberalizace jistě napomohla ke klimatu a průběhu jednání.
Důležitým aspektem rozhodnutí kanadské vlády je, že tak činí navzdory stále tápajícímu procesu liberalizace ve WTO reprezentovanému negociacemi v rámci Rozvojového programu z Dohá a dává tak najevo, že liberalizace je možná nejen na mnohostranné a dvoustranné úrovni, tedy v režimu něco za něco, ale také zcela jednostranně bez recipročních ústupků ze strany třetích zemí. Z pohledu světového obchodu je tedy krok kanadské vlády velmi cenný.
Ze strany Kanady se ovšem nejedná o naivní krok, ale o velmi promyšlený tah, který napomůže konkurenceschopnosti kanadských výrobců. Cílem liberalizace oněch 1 541 položek je totiž zcela jistě pomoci v době krize domácím výrobcům, neboť se jedná z větší míry o dále využitelné výrobky, tedy komponenty cenově nebo výrobně náročné, které může být vhodnější získat dovozem než vlastní výrobou. Obecně zlevněním dovozu těchto výrobků či surovin dochází ke snížení nákladů a zvýšení konkurenceschopnosti domácích výrobců finálních výrobků.
Zároveň je nutné z pohledu Evropské unie pohlížet na souvislosti snížení dovozních cel ve vztahu k probíhajícím jednáním o takzvané Všeobecné hospodářské a obchodní dohodě (CETA) mezi EU a Kanadou, jež byla zahájena v průběhu českého předsednictví. Do jaké míry se promítne jednostranné snížení dovozních cel v ochotě Kanady na další liberalizaci zboží v rámci dohody, zůstává otázkou. Česko a celou EU však může uklidňovat, že jednání zahrnují nejen odstranění tarifních překážek obchodu, ale jsou zaměřena hlavně na eliminaci netarifních překážek vzájemného pohybu zboží, služeb, kapitálu a osob mezi Evropou a Kanadou.
Z pohledu zahraničně-politického směřování postojů Kanady a Česka je skvělé, že se tyto postoje sbližují a že Kanada zastává stejnou filosofii jako Česká republika. Touto filosofií je myšlenka postupné liberalizace. Stejnou praxi uplatnilo Česko v Unii například v roce 2007, kdy v rámci liberalizace obchodu surovinami snížila cla na dovoz hliníku. Tímto krokem mohly české firmy uspořit část výrobních nákladů, a posílit tak svoji konkurenceschopnost na globálním trhu. Na tomto příkladu je dobře vidět, že snížení dovozních cel je oboustranně výhodný krok.
V každém případě je rozhodnutí kanadské vlády správnou cestou k zvýšení mezinárodní obchodní výměny a pro odstraňování obchodních překážek.
