Brazílie vyletěla vysoko, ve srovnání s Čínou ale stále hluboce zaostává
Bylo zábavné brnkat na nervy takovým těm klasickým světobankovým typům žertíky, že globální kapitalismus to tedy dopracoval, když jeho stabilita závisí na tom, zda nějaký brazilský bezzemek bude nebo nebude volit hodně levicového kandidáta Luize Inácia „Lulu“ da Silvu za prezidenta, anebo na tom, zda politbyro čínských komunistů náhodou nerozhodne o devalvaci čínské měny. Tehdy, v roce 1998, Lula ještě prohrál (a Čína nedevalvovala), ale už za čtyři roky poté ve volbách zvítězil.
Měřeno původními očekáváními byl Lula v hospodářské politice nejen umírněný, ale v podstatě velmi úspěšný. Levicová vláda vsadila na sociální politiku a například vlajkový sociální program Bolsa Familia se s odstupem času ukázal nejen jako účinný, ale i chytrý. Podmínil totiž vyplácení peněžitých sociálních dávek pro chudé rodiny řádnou školní docházkou a očkováním dětí. Navíc vydatně přispěly k tomu, že Lula byl až do konce svého druhého volebního období natolik mimořádně politicky oblíbený, že bez velkých problémů protlačil do prezidentského paláce svoji šéfku kanceláře Dilmu Roussefovou.
Brazílie je dnes s velkým odstupem největší ekonomikou Latinské Ameriky - se zhruba 2,5bilionovým HDP v dolarech je dvakrát větší než Mexiko a pětkrát větší než Argentina - a šestou největší ekonomikou na světě. Zároveň je globálním číslem pět rozlohou i počtem obyvatel. Multietnická země má všechny předpoklady k tomu, aby dynamicky rostla, jenže její růstová trajektorie byla a je nesrovnatelná například s Čínou. Zatímco Brazílie je zemědělská supervelmoc, která ještě ani zdaleka nevyčerpala svůj potenciál, a cenotvorný vliv na straně nabídky má
i v některých nerostných surovinách, Čína je dnes už ve většině komodit hráčem ovlivňujícím ceny na světových trzích přes poptávkovou stranu.
Striktně vzato to neznamená, že by spolu Čína a Brazílie musely obchodovat přímo (i když vzájemný obchod již překročil hranici padesáti miliard dolarů už v roce 2010 a pro Brazílii je Čína obchodním partnerem číslo jedna). Postačí, když se čínská poptávka oslabí a Brazílie to pocítí na cenách většiny svých vývozních komodit - od železné rudy až po sóju. Oslabení dynamiky čínského růstu tak nevěští nic pronikavě dobrého ani pro Brazílii, která ostatně slabé tempo HDP zaznamenala už loni. Plovoucí kurz brazilského reálu kontrastuje s řízeným kurzem čínského renminbi a pevný reál v posledních letech dovedl potrápit brazilský zpracovatelský průmysl od automobilek až po výrobu obuvi. Konkurenční slabiny Brazílie ve srovnání s Čínou jsou však i v dalších oblastech - slabou úrovní vzdělanosti počínaje přes chybějící dopravní
infrastrukturu až po neuvěřitelnou byrokracii a složitou daňovou strukturu.
Dohromady se všechny tyto faktory podepisují na konkurenční nevýhodě, pro niž mají Brazilci souhrnné označení „custo Brasil“. Nedávno ohlášený vládní balík na podporu rozvoje infrastruktury v přepočtu za skoro 66 miliard dolarů má nejen přispět k odbourání úzkých hrdel (a zajistit, aby země mimo jiné bez ostudy zvládla dva velké sportovní podniky za sebou - mistrovství světa ve fotbale a olympiádu). Vzhledem ktomu, že bez infrastrukturních koncesí soukromému sektoru nelze zlepšení dosáhnout, si investoři vynutí alespoň částečné snížení byrokratické a daňové zátěže. Podaří-li se to, bude to větší přínos než výstavba infrastruktury samotné. Dnes Brazilcům zabere administrativa spojená se splněním daňové povinnosti skoro desetkrát tolik času, než kolik činí světový průměr.
BRAZÍLIE JAKO B, PRVNÍ PÍSMENO V BRICS
HDP nominální (MMF, 2011, v mil. USD)
Argentina
448
Mexiko
1155
Brazílie
šestá největší ekonomika na světě, za Francií a před Velkou Británií ..193 milionů obyvatel (odhad 2011) s rozlohou 8514 km2 – pátá nejlidnatější a pátá největší země na světě
2493
PŘÍMÉ ZAHRANIČNÍ INVESTICE (v mld. USD)
VEŘEJNÝ DLUH NETTO (v % HDP)
* odhad MMF, pramen: MMF
O autorovi| MIROSLAV ZÁMEČNÍK, zamecnik@mf.cz
