CITY TOWER Výstavba nejvyšší budovy hlavního města - mrakodrapu City Tower - se blíží ke konci. Betonový skelet se nyní pokrývá prosklenou fasádou a intenzivně pokračují i další dokončovací práce. První nájemníky výškový rekordman přivítá v lednu příštího roku.
CITY TOWER Výstavba nejvyšší budovy hlavního města - mrakodrapu City Tower - se blíží ke konci. Betonový skelet se nyní pokrývá prosklenou fasádou a intenzivně pokračují i další dokončovací práce. První nájemníky výškový rekordman přivítá v lednu příštího roku.
Pražská obdoba Manhattanu, pankrácká pláň v Praze 4, dostane novou dominantu v podobě budovy City Tower. Za zmínku stojí historie tohoto projektu. Ta totiž sahá až do 80. let minulého století, tedy do dob husákovského režimu. Právě tehdy nedaleko už hotové výškové budovy společnosti Motokov začalo vyrůstat nové sídlo Českého rozhlasu. Po roce 1989 ovšem nové vedení rozhlasu dospělo k závěru, že budovu nepotřebuje a rozhodlo se ji prodat. Majitelé se několikrát změnili, až se jimi v roce 2000 domácí stala developerská společnost ECM. Pod její taktovkou byl vypracován nový projekt, jehož investiční hodnota představuje částku 1,5 miliardy korun.
ECM samotná na trh vstoupila v roce 1991, a v současné době má za sebou už desítku realizovaných projektů a řadu dalších ve výstavbě. Dominantní sférou jejích aktivit jsou právě administrativní komplexy. Vedle toho působí i ve výstavbě maloobchodních center, hotelů a rezidenčních objektů. V minulém roce společnost ECM úspěšně vstoupila na pražskou Burzu cenných papírů.
UNIKÁTNÍ MRAKODRAP
V mnoha ohledech je budova City Tower architektonicky i technicky výjimečná. Především je s výškou 109 metrů a 27 patry nejvyšší budovou v Praze (česká metropole je ovšem v tomto směru značně uměřená, nejvyšší budova světa měří na výšku přes 500 metrů a má 101 pater - jde o mrakodrap Taipei 101). Všechna patra budou navzájem propojena 15 vysokorychlostními a třemi nákladními výtahy. Původní projekt stavby přepracoval americký architekt Richard Meier, který kromě odlišného designu budovu poměrně výrazně zvětšil, respektive rozšířil o několik metrů.
Kromě dvou nejnižších a 27. patra, kde bude vyhlídková restaurace, má City Tower sloužit jako administrativní budova. Celkem jde o přibližně 40 tisíc metrů čtverečních kancelářských ploch. Každé patro, které je dimenzováno pro 170 osob, přitom lze rozdělit na několik navzájem nezávislých celků. V prvních dvou podlažích přijdou ke slovu obchody se skladovým zázemím, ve třech podzemních patrech bude moci zaparkovat najednou osm stovek automobilů.
KANCELÁŘSKÁ PROSPERITA
„S pronájmem jsme už začali a v současné době je obsazeno už zhruba 30 procent pronajímatelných ploch,“ říká Kateřina Hainzová z ECM. V Praze je to standardní situace - podle studie realitní a konzultační kanceláře DTZ se letos v hlavním městě 47 procent kancelářských prostor pronajímá už před dokončením budov. Přes neustálé posilování nabídky (letos se jedná například o The Park v Praze 4 či budovu Kolbenova City Development v devátém pražském obvodu) je zájem o moderní kanceláře nejvyšší kvality (jde o takzvanou A a B třídu) značný. Míra neobsazenosti tomu svou nízkou úrovní odpovídá - ke konci letošního druhého čtvrtletí se pohybovala kolem 5,5 procenta.
„O výši nájmů informace nepodáváme. Především proto, že jsou pohyblivé,“ upozorňuje Hainzová a dodává, že úroveň nájmů přesto všechno víceméně odpovídá pražským poměrům. Nájemné kancelářských ploch v hlavním městě dnes podle už citované studie, s výjimkou centrální oblasti Prahy, dosahuje 13 až 15,50 eura za metr čtvereční.
Podle Hainzové mají o kanceláře v nejvyšší pražské budově zájem i menší firmy, jejichž potřeby jsou v tomto směru neporovnatelné s nadnárodními koncerny, které v kancelářských novostavbách větších rozměrů tvoří většinu nájemníků. V City Tower bude situace trochu jiná. „Pro malé firmy máme speciální nabídku. Ve vybraných patrech si mohou pronajmout plochy od 100 metrů,“ dodává Hainzová. I proto lze předpokládat, že všechna patra budovy se brzy zaplní. V Praze 4 je míra neobsazenosti kancelářských budov nejnižší v celém městě: ke konci června činila pouhých 1,4 procenta.
KANCELÁŘSKÁ VELMOC
Na domácím trhu administrativních ploch jednoznačně dominuje hlavní město, které dnes disponuje zhruba dvěma miliony čtverečních metrů kancelářské plochy nejvyšší kvality. Z toho takřka polovina byla postavena v posledních pěti letech, ze dvou třetin se jedná o nové budovy, zbytek připadá na rekonstrukce a přestavby. Investice do tohoto typu komerčních nemovitostí jsou dnes výhodné. Podle některých prognostických studií se „kancelářská“ Praha do konce příštího roku rozšíří o dalších 30 procent.
