Rok 2009 vyhlásila Evropská unie za Evropský rok tvořivosti a inovací. V Česku jsme asi měli jiné starosti a příliš jsme se nezapojili. Přesto byl přijat Manifest pro tvořivost a inovace v Evropě.
Autor: Martin Siebert
„Bez kreativity se neobejdou ani čeští manažeři a odborníci. Pomoci jim může trénink,“ říká předseda Asociace pro rozvoj kreativity a inovačního myšlení Karel Červený.
Čím začít, když člověk potřebuje probudit své tvůrčí schopnosti?
Tvořivost začíná u postojů. Když člověk pociťuje strach, například ze zesměšnění, staví sám v sobě bariéry a tvořivým se nestane. Nesmírně důležitá pro tvořivost je také zvídavost. Když nastupuje dítko v šesti letech do školy, má nějakých 95 procent vrozené tvořivosti. Až po osmnácti letech vyjde z vysoké školy, zůstane mu třináct až dvacet procent původní tvořivosti.
Škola spolehlivě potlačí značnou část kreativního potenciálu, protože trénuje pouze paměť. Když takový absolvent VŠ nastoupí do rigidního prostředí firmy, kde se po něm nechce, aby přemýšlel, hloubal, vylepšoval, a jen má jet ve vyjetých kolejích, tak se schopnost tvořivosti ještě umenšuje. Abychom ji mohli dostat do původní polohy, znovu ji probudit a rozkošatit, je zapotřebí asi dvou let intenzivního tréninku.
Co je jeho cílem?
Formovat postoje, aby si člověk věřil a měl radost ze své tvořivosti, aby se naučil metodiku kreativního řešení problémů a rozvinul svou vlastní osobní tvořivost.
Kolik času to zabere?
Jsem vedoucím lektorem pro devítiměsíční kurz kreativity, který už druhým rokem probíhá v Čeladné pod záštitou Ministerstva průmyslu a Domu techniky v Ostravě. Vymyslel jsem jej, jsem jeho duchovním otcem. Je to tři dny jednou za měsíc, deset až dvanáct hodin denně. Velké podniky tam posílají své talentované mladé lidi, o nichž předpokládají, že jim potáhnou nějaké budoucí inovační projekty.
Jak to probíhá?
KAREL ČERVENÝ (52) |
Vyučil se elektromechanikem, večerně absolvoval střední průmyslovou školu. Vystudoval andragogiku v profilaci na personální management na Palackého univerzitě v Olomouci. Absolvoval magisterské MSc. studium – Ekonomiku a management na B.I.B.S. v Brně –, získal titul MBA na Business School Netherlands. Pracoval jako elektrikář, programový pracovník domu kultury, ředitel osvětové agentury, lektor, konzultant a kouč. Byl také devět let vedoucím HR managerem a tři roky personálním ředitelem podniku Vítkovice – válcovna trub. Od roku 2004 je předsedou Asociace pro rozvoj kreativity a inovačního myšlení, od roku 2008 ředitelem vzdělávací a personální agentury Talent Experts. |
Na počátku psycholog otestuje stávající úroveň tvořivosti a na konci kurzu znovu. Pokrok je enormní, byl jsem jím velmi překvapen. Kurz je namíchán z výcviku osobní, individuální tvořivosti, týmové tvořivosti. Je to výuka technik, jako jsou brain storming či synektika. To jsou známé metody, ale v podnicích je málokdy umějí – když jdou lidé na poradu tlachat, říkají tomu brain storming. Kromě těchto metod jich existuje ještě asi šedesát, běžně se jich používá asi patnáct a účastníci se jich naučí používat deset.
Při takovýchto kurzech se občas řeší dost absurdní příklady. Mají pro praktický život nějaký smysl?
Jedním z prvních úkolů, který jsem zadal za domácí cvičení, bylo zalesnění Sahary. A to byste se divil, s jakými úžasnými nápady lidé přišli. Úkol je tak bláznivý proto, aby mozek vystoupil z běžných schémat, aby nastoupila myšlenková pružnost, aby člověk neměl žádné omezení. Čím bláznivější projekt, tím lepší pro to, aby lidé neměli bariéry, které jsou hrozné: To se nehodí k mému postavení, já jsem ředitel, já nemohu takto ulétnout. Je dobré, když v nás trochu zůstanou hraví chlapci, když nebudeme věkem omezeni ve svém myšlení.
Jenže většina lidí nemá v práci čas na chlapecké snění. A pak, není určitý strach také účinnou motivací? Když se podíváme na nejúspěšnější podnikatele, jsou to vizionáři, kteří myslí hodně dopředu. Většina našich top manažerů však vytváří strategické cíle tím, že prodlužují přítomnost do budoucnosti vylepšenou třeba o pět procent. Na takovéto kontinuální zlepšování stačí běžná logika. Ti nejúspěšnější však potřebují dělat diskontinuální, skoková zlepšení, jimiž budou válcovat konkurenci. Je rozdíl mezi kreativním myšlením technickým a manažerským? U nás ve firmě rozlišujeme talent na inovační, vůdčí a organizační. Když se na nás někdo obrátí, že by chtěl najít nějakého manažera, zeptáme se, kolik kterého talentu by měl mít v sobě zastoupeno, jaká bude jeho práce, koho povede. Od toho se odvíjí, zda budeme hledat více inovátora, organizátora nebo lídra. Na místo manažera, který má otevřít novou pobočku v Indii, potřebujete jiného člověka než na post vedoucího technického rozvoje. To jsou různé polohy tvořivosti, které spolu ovšem trochu souvisejí – každý člověk má některou složku talentu poněkud zvýrazněnou a jinou poněkud potlačenou. Jde ovšem o to, aby člověk všechny své tvořivosti rozvíjel, neboť jedna druhou posiluje. Například poslech vážné hudby podporuje matematické myšlení. Jak to udělat, aby škola kreativitu nezabila? Jde o hry a rozvoj čtenářství, protože tyto činnosti podněcují fantazii? To jste se trefil. Četba a hra jsou skutečně základní metody k rozvíjení tvořivosti. Další nezbytnou metodou je provokace, kdy nutíme mozek, aby přemýšlel úplně jinak než obvykle. Vzpomněl bych Alberta Einsteina, který říkal, že představivost je mnohem důležitější než znalosti, protože představivost nezná hranice. On samozřejmě musel teoretickou fyziku ovládat, aby mohl ke svým teoriím dojít. Ale je zajímavé, že k teorii zakřivení vesmíru jej dovedla představa, že se posadí na sluneční paprsek a nechá se překvapit, kam jej zanese. Z ČVUT a podobných vysokých škol často vycházejí schopní, erudovaní mladí lidé, kteří však nemají rozvinutou kreativní složku osobnosti. Jenže znalosti jsou přece také nutné. Hlavně jde o to, aby škola byla hravá, aby se poznatky dostaly do dětské duše hrou, jak chtěl Komenský. V USA už Komenského deset let objevují, jsou z něj nadšení, zatímco my jsme ho dali poněkud k ledu. Důležité také je, aby se dětem nepředkládala jediná pravda. Musíme potlačovat černobílé vidění světa. Nesmí jít o papouškování pravd paní učitelky nebo učebnic, ale naučit děti se ptát a hledat odpovědi. To by měl být princip školy, abychom byli konkurenceschopní, abychom se stali zemí inovací, která bude žít z vysoké přidané hodnoty. Jak mohou svou kreativitu rozvíjet lidé, kteří se nemohou zapsat do kurzu? Každý může svou kreativitu rozvíjet. Důležité je přemýšlet, která životní schémata a rituály mohu občas opustit a jaké změny mohu zařadit do svého života. Třeba si mohu začít plnit své dětské sny. Mohu se naučit něco, co bezprostředně nepotřebuji ke své práci, ale co mne bude bavit a těšit. Důležité je pravidelně chodit do lesa. Říkám tomu vzít mozek na procházku. V lese člověka napadají zajímavé věci. Měli bychom také chodit často mezi lidi, kteří nás stimulují, provokují a táhnou nahoru. A vyhýbat se lidem, kteří nás srážejí. Nepřítelem tvořivosti je rutina ve všem – když věci mají svůj totální řád, když tam není žádná změna. Člověk by si měl naplánovat takovou míru změn, kterou ustojí a bude ji považovat za příjemnou. Může například začít malovat, přihlásit se do kurzu kreslení pravou hemisférou. Co přinesou kurzy kreativity firmám? Mění se inovační prostředí ve firmách. Když v čele společnosti stojí kreativní vlastník či generální ředitel, tak chce, aby mu lidé přinášeli kreativní nápady. Nejhorší je si myslet, že na vrcholu podnikové pyramidy je koncentrace moudra. Není. Tam je koncentrace odpovědnosti. Je důležité, aby se top management opíral o moudrost a tvořivost lidí, a to až po první linii. Co si pod tím představit?
Když se dobře vede například brain storming, lidé vystřílí třeba dvě stě nápadů. Z toho se vyberou dva tři, které jsou teď k použití, a zbytek se zahodí. Dnes se proto objevuje nová profese, které se říká Chief knowledge officer. To je člověk, který pořád sbírá nápady – z knížek, časopisů, internetu, z porad a seminářů. Vytváří databázi, kde je podle klíčového slova vždy najdete – třeba něco, co se řešilo před dvěma roky. Většinu lidí totiž stejný nápad nenapadne dvakrát.
Takže bohatství firmy bude v databázi nápadů?
Bohatství firmy je především v lidech. Když vidí, že vedení o jejich nápady skutečně stojí, přicházejí s nimi. Většinou jsme ješitní, chceme nějaké uznání, povzbuzení, poděkování. Když se realizují mé nápady, mám tendenci přicházet s dalšími. Pochopitelně se to nemůže přehánět, ale když někdo přijde s něčím hodně ulítlým, stejně mu nevynadám a neřeknu mu, že jeho nápad je naprostá konina. Řeknu mu: Pane kolego, děkuji vám za váš nápad, kterým jste hodně předběhl dobu. My teď ale aktuálně potřebujeme vyřešit to a to, k vaší myšlence se vrátíme, až uzraje čas. Toho člověka neshodím, protože uražený člověk už s novými nápady nepřijde.