Antigua vyhrála sázkařský spor se Spojenými státy
Český ministr financí by měl nadcházejících dlouhých zimních večerů využít k četbě dokumentace o nedávném sporu Antigua versus Spojené státy americké, týkajícím se zákazu internetového přeshraničního sázení na americké půdě. Mohlo by mu to usnadnit rozhodování při úvahách o zákazu internetového sázení v Česku. Nemusel by třeba riskovat, že bude muset případný zákaz následně rušit, a ještě k tomu třeba platit poškozeným firmám tučné odškodné ze státní kasy. Spor, který řešily rozhodčí orgány Světové obchodní organizace WTO, totiž kupodivu vyhrál miniaturní ostrovní státeček Antigua. A Bílý dům musí na základě verdiktu WTO omezení přeshraničních sázek nejpozději do dubna 2006 zrušit.
Ochrana morálky?
Ve zmiňované kauze se stalo to, že Antigua – „daňový ráj online sázkařů“ - napadla v březnu 2003 americkou vládu, která prý svým zákazem internetového sázení ohrožuje ekonomiku ostrovů, a navíc porušuje pravidla Světové obchodní organizace.
Antigua argumentovala tím, že její „sázkový průmysl“ v posledních letech upadá a že je to způsobeno právě restriktivním postojem USA. Spojené státy totiž provozovatelům internetových sázkových kanceláří se sídlem na ostrově v Malých Antilách neumožnily na svém území podnikat. USA tedy prý porušují zákazem svobodný pohyb služeb, a tudíž i mezinárodní obchodní právo a závazky, které se zavázaly plnit všechny členské státy WTO.
Spojené státy dle žaloby sázkové servery s původem na ostrově blokovaly, zatímco domácí poskytovatele internetových sázek tolerovaly.
Jak zněla americká obhajoba? Až překvapivě se podobala argumentaci, kterou nyní používá české ministerstvo financí při svém tažení za zákaz internetového sázení. Prý jde o „dobro společnosti“ a „ochranu morálky“.
Dohody mezi členy WTO opravdu umožňují členským státům podniknout ve výjimečných případech kroky k ochraně jejich domácích trhů. Musí jít ale o případy, kdy je to nezbytné právě k ochraně „veřejné morálky a lidských životů nebo zdraví“. Američtí úředníci toho využili a tvrdili, že k zákazu přeshraničního sázení sáhli jen proto, aby ochránili „veřejnou morálku Američanů“. „Kdy jindy bychom měli použít výjimku o veřejné morálce než v tomto případě,“ divil se americký obchodní zástupce Robert Zoellick.
Čeští úředníci nyní říkají, že „chtějí ochránit společnost před nežádoucími vlivy nekontrolovaných hazardních na internetu“.
Ale zpět do Karibiku: Antigua měla opravdu proč bojovat a riskovat americkou nelibost. V první polovině 90. let totiž na ostrovech sídlilo 119 provozovatelů internetových sázkových kanceláří, kteří využili vstřícnosti místních úřadů a nízkých poplatků i daní. Antigua získávala každoročně díky sázkovému „boomu“ jen z licenčních poplatků více než deset procent hrubého národního produktu. V sázkovém průmyslu pracovalo na tři tisíce místních lidí. To rozhodně nebylo zanedbatelné číslo, šlo o pět procent celkové populace!
Pokles zisků.
V roce 1999 ale dospěly bezpečnostní služby Spojených států k závěru, že část peněz převáděných přes účty na ostrově má pochybný původ. Vyzvaly proto investory, aby se mu raději vyhýbaly. Navíc na základě platných federálních zákonů omezily činnost internetových sázkových kanceláří s ostrovním původem. Zisky malého státu ze sázení a gamblingu začaly prudce klesat.
Antigua se obrátila na WTO. Světová obchodní organizace její požadavky v březnu 2004 vyslyšela a zahájila formální konzultace. Už po pár dnech vydala předběžnou zprávu, která se stavěla na stranu ostrovního státečku.
Řešení sporů v rámci Světové obchodní organizace se řídí dle zvláštního Ujednání o pravidlech a řízení při řešení sporů. Říká, že spory mezi členy WTO by měly raději končit dohodou, a urovnáním než vynášením rozsudků.
Když už přesto ke sporu dojde a strany sporu dohodu odmítají – jako v případě kauzy Antigua versus USA - začne se věcí zabývat Orgán pro řešení sporů, ve kterém jsou zastoupeni všichni členové organizace. Když nepřinesou smír konzultace nebo jednání za pomoci zprostředkovatele, přichází na řadu „panel“. WTO v takovém případě sestaví zvláštní odborný tým, v němž zasedají tři panelisté – odborníci nezávislí na vládách. Panel věc prověřuje maximálně půl roku a pak předá Orgánu pro řešení sporů zprávu. Tento dokument se zároveň stává rozhodnutím sporu.
Zvláštní panel WTO začal řešit případ internetového sázení v USA ještě v březnu 2004. Svou zprávu dokončil poslední dubnový den. Dal v ní za pravdu ostrovu a vyzval zároveň strany sporu, aby se vzájemně dohodly na přijatelném urovnání konfliktu. Spojené státy však předloni v říjnu oznámily, že se proti verdiktu odvolají.
Washingtonu ale nepomohlo ani odvolání. Orgán pro řešení sporů WTO dal letos v srpnu opět za pravdu ostrovnímu státu. Postup amerických úřadů proti poskytovatelům internetových sázkových kanceláří dle verdiktu odporuje závazkům USA v rámci Světové obchodní organizace. Navíc přeshraniční sázení prý nijak veřejnou morálku neohrožuje.
Orgán pro řešení sporů WTO nařídil Spojeným státům, aby své pochybení ve lhůtě jedenácti měsíců a dvou týdnů napravily. Co když to neudělají? Pak má Antigua dle pravidel WTO právo požadovat patřičné kompenzace, případně proti USA zavést odpovídající odvetná opatření.