S jedním z nejuznávanějších designérů na světě, který za svůj život vytvořil více než tři tisíce produktů a uměleckých objektů, jsme se sešli v rámci zářijového týdne módy Mercedes-Benz Prague Fashion Weekend. Na ostře růžovém koberci v improvizovaném lobby značky vyrábějící elektronické cigarety stál mezi výhradně blonďatými vysokými hosteskami stejně vysoký extravagantní muž. Jeho černé vlasy uhlazené gelem připomínaly stejný účes komiksového Tintina. Oblečen celý ve své oblíbené bílé s růžovými doplňky ostře kontrastoval s námi všemi, kteří na tradiční svátek módy zašli překvapivě v černé. „Když vidíte něco barevného, je to jako mít na jazyku několik lahodných chutí, je to jako slyšet nádherné tóny oblíbené melodie,“ říká zasněně designér, který je držitelem několika čestných doktorátů a ve svém oboru získal přes tři sta významných ocenění za své nekonvenční futuristické realizace.
* Navrhujete běžné užitkové věci od lahví na vodu přes nábytek po interiéry hotelů a restaurací, vytvořil jste i futuristický model kostela nazvaný Globalove. Kde hledáte inspiraci k tvorbě?
Inspiruji se nejvíc současným světem, který je díky stále se zlepšujícím technologiím světem nových způsobů sociální interakce. Spousta věcí se mění. Mění se i to, jak spolu komunikujeme, už to není tváří v tvář, ale mnohdy pouze prostřednictvím sociálních sítí. Jsem původně produktový designér a prvními věcmi, které jsem navrhoval, byla vrtačka pro firmu Black and Decker nebo koš na odpadky Garbo. Byly to obyčejné věci denní potřeby a to se mi na tom celém vlastně líbí. Inspiraci hledám v každodenním životě, třeba když vidím hotelové lobby naplněné zdánlivě stylovými, ale nefunkčními věcmi. Téměř celý svůj život jsem prožil v hotelových lobby, kde často mívám jednání, a tak si říkám, proč neudělat hotelové lobby, ve kterém se budete skutečně cítit dobře. Většina lidí o takovém prostoru přemýšlí jako o stylovém obývacím pokoji. Nemělo by jít o unifikované prostory, ale o prostory, které reagují na genia loci daného místa. Pak můžete navrhnout něco skutečně originálního.
* Ve svých návrzích používáte hodně pestré a zářivé barvy. Mohou barvy nějak ovlivnit kvalitu života?
Určitě. Lidské oko rozpozná neuvěřitelnou škálu barev. Zrakový vjem je stejně důležitý jako hmat, chuť nebo čich. Svět se tolik bojí barev, ale představte si, že necítíte vůně, nevidíte barvu očí toho, na koho se díváte, necítíte hebkost kůže toho, koho se dotýkáte. Všechny naše smysly jsou dar.
* Vaše produkty používají miliardy lidí, vaše umělecké instalace jsou vystavené ve světových muzeích. Jaké to je, vidět něco, co jste sám vyrobil?
Upřímně? Mému egu to nesmírně lichotí! Je to příjemný pocit, vytvořit něco, co dělá lidské životy lepšími.
* Kdybyste nebyl designérem, čím byste byl?
Hudebníkem. To, co pro mě hudba znamená, se snažím přenést i do svých návrhů. Líbí se mi myšlenka, že hudba má obrovskou moc. To, co s námi dělá, jak dokáže působit na naši psychiku a emoce. Bohužel jsem ale mizerný hudebník.
* Jak to?
Nevím, zkoušel jsem hrát na piano, kytaru i saxofon, a nikdy to nedopadlo dobře. Nemám na to talent, naštěstí se zřejmě věnuji tomu správnému oboru. Také už sedmatřicet let učím a to je další věc, která mě velmi naplňuje.
* Co byste poradil začínajícím designérům?
Aby byli víc praktičtí. Aby se nesoustředili na to, že chtějí vytvořit něco velkého a nezapomenutelného. Aby se při navrhování snažili o skutečné pohodlí budoucích uživatelů. Třeba židle by tak v první řadě měla být pohodlná a kvalitně vyrobená, ne extravagantní a jiná než ostatní židle. Já byl také v takové fázi a ty věci se nakonec neprodávají, protože je nikdo nechce používat. Lidé chtějí krásné věci, které ale v první řadě musí fungovat. Práce designéra je dělat svět pro lidi lepším.
* Takový bůh všedních věcí…
Máte dvě možnosti: buď budete tvořit hezké objekty, které nikomu neposlouží, nebo se budete snažit zlepšit sobě i ostatním život. Na světě existuje obrovská nadprodukce, jsme obklopeni věcmi, které nepotřebujeme. Jako třeba sprchy v hotelích. Často jsou baterie na pohled krásné, ale vy si namísto toho, abyste si užili sprchu nebo si udělali příjemnou koupel, lámete hlavu nad tím, která z páček je na studenou a která na horkou vodu. Jednu z nich zkusíte a než stihnete uskočit, poleje vás proud ledové vody. To jsou přece základní věci, které by měly fungovat jednoduše a přinášet nám radost, a právě to je kritická část naší práce - dělat věci jednoduše a dobře.
* Jak dlouho vám obyčejně trvá vytvořit produkt od samého začátku?
Za svůj život jsem toho navrhl už tolik, že mi to obecně moc dlouho netrvá. Vím, jaké věci fungují. Jsem schopen navrhnout interiér hotelu během jediného dne, což samozřejmě neříkám svým klientům. (smích) Ale třeba design židle, u které je použit nový materiál i technologie, může trvat i půl roku. Když jsem vyšel ze školy, kreslil jsem si všechny návrhy tužkou. Dnes nám hodně zjednodušují práci počítače a různé designérské programy a celý proces od počátečního návrhu po výrobu je o dost rychlejší. Možná to jednou dopadne tak, že svět nebude potřebovat žádné designéry, protože to za nás všechno budou dělat roboti.
* Naštěstí je na světě zatím víc designérů než robotů.
I svět designérů se mění. Díky Instagramu dochází k tomu, že od sebe celý svět kopíruje, spousta designérů dnes nenavrhuje nové inovativní kousky, ale jen krade už hotové ideje. Přijdete do malé útulné kavárničky v Praze a vidíte tam stejný kousek nábytku a stejně barevně laděné stěny jako v oblíbené kavárně doma v New Yorku. Díky sociálním sítím a různým informačním technologiím už nemusíte trávit sedm let ve škole, ale můžete navrhovat věci, které už jste viděla.
* Který produkt z vlastní tvorby máte nejradši?
Mám rád hodně věcí, které jsem vyrobil. (smích) Pokud bych měl vybrat jen jeden, byla by to lampa Doride, kterou jsem navrhl, když mi bylo devatenáct a byl jsem ještě student. Před pěti lety jsme ji s mým týmem začali prodávat. Trvalo to tedy devětatřicet let, než lampa spatřila světlo světa. Jsem pyšný na to, že jsem navrhl něco, co funguje i po takové době.
* Vytvořil jste více než tři tisíce různých předmětů z řad produktového designu a dalších oblastí. Existuje ještě něco, co byste chtěl navrhnout?
Chtěl bych navrhnout elektrické auto. Má zcela jiné možnosti než motorová vozidla, protože na místo motoru má 24 baterií. S jeho tvarem si tak můžete dělat, co chcete. Nemusíte se držet zažitého archetypu.
* Už vám někdo nabídl takový typ spolupráce?
Ne.
* Zatím…
Problém designérů oproti umělcům je ten, že my musíme mít klienta, abychom mohli navrhovat. Když jej nemáme, nemáme co navrhnout. Naše ruce jsou tak trochu svázané. •
SOCHU S NÁZVEM KONVERZE VYTVOŘIL RASHID VE SPOLUPRÁCI SE ZNAČKOU IQOS
KARIM RASHID (58) Narodil se v Egyptě. Po čase se s rodinou přestěhoval do Kanady, kde obdržel svůj první titul v oboru industriálni design. Má za sebou více než tři tisíce návrhů od předmětů denní potřeby po interiéry hotelů či osobní umělecká díla. Časopis Times jej označil za nejslavnějšího amerického designéra všech dob.
