Karl Dorasil patřil na přelomu 19. a 20. století k významným opavským měšťanům. Vedl železářský velkoobchod a podporoval také místní sport. Byl bruslařem, šachistou i prvním předsedou fotbalového klubu.
Mistři Evropy 1929 (Wolfgang Dorasil třetí zprava).
Autor: zaopavu.cz
Počátky opavského sportu sahají do druhé poloviny devatenáctého století, kdy bylo v příkopě pod městskými hradbami zřízeno jedno z největších umělých kluzišť ve střední Evropě. Mělo plochu 12 tisíc metrů čtverečních (dnešní ledové plochy jsou zhruba šestkrát menší) a konaly se na něm různé soutěže.
Organizoval je bruslařský spolek Troppauer Eislaufverein, jehož členem byl i významný železářský velkoobchodník Karl Dorasil. Sport byl jeho velkou zálibou a věnoval mu mnoho času. Vedle bruslení hrál závodně šachy a od roku 1907 předsedal místnímu fotbalovému klubu. Jeho syn Wolfgang byl navíc oporou opavských hokejistů a roku 1929 vyhrál s československou reprezentací mistrovství Evropy.
Za obchodem do Opavy
| KARL DORASIL (1860-1938) |
| Narodil se 9. ledna 1860 v Opavě v rodině železářského velkoobchodníka. Studoval na univerzitách ve Vídni a Lipsku a v 90. letech 19. století převzal vedení rodinného podniku. Stal se členem obchodní a živnostenské komory i císařským radou, především se ale věnoval sportu. Byl aktivním členem bruslařského spolku, zakladatelem šachového oddílu i prvním předsedou místního fotbalového klubu. Roku 1890 se oženil s dcerou opavského stavitele Schindlera, s níž měl čtyři dcery a jednoho syna. Zemřel 16. ledna 1938. |
S podnikáním v Opavě začal už Dorasilův otec Karl Dorasil starší. Narodil se roku 1829 v Novém Jičíně v rodině obchodníka s železářským zbožím. Po absolvování gymnázia v Kroměříži se vyučil obchodním příručím a roku 1852 odešel do Opavy, kde získal zavedený Šafarčíkův železářský obchod na Horním náměstí č. 55.
Podnik pod jeho vedením vzkvétal a brzy se rozrostl na velkoobchod. Dorasil se stal významným opavským měšťanem a roku 1862 založil v Brance u Opavy i vlastní továrnu na hřebíky a podkovy, základ pozdějších Braneckých železáren. Aktivně se zajímal o komunální politiku, roku 1865 byl zvolen obecním radním a ve městě se zasloužil mimo jiné o výstavbu vodovodu a opravu městského divadla. V letech 1873 až 1890 byl poslancem slezského zemského sněmu a od roku 1881 prezidentem místní obchodní a živnostenské komory. Za zásluhy byl vyznamenán rytířským křížem Řádu Františka Josefa a roku 1889 získal i titul císařského rady.
Milovník sportu
Jeho syn Karl se narodil roku 1860 v Opavě. Studoval na univerzitách ve Vídni a Lipsku a koncem 19. století se ujal řízení rodinného velkoobchodu. Stejně jako otec byl členem obchodní a živnostenské komory a také získal titul císařského komerčního rady.
Ve volném čase se ovšem nevěnoval politice, ale sportu. Byl jedním z nejaktivnějších členů zmíněného bruslařského spolku, fungujícího od roku 1868, a úspěchy slavil také jako šachista. Roku 1891 založil v Opavě šachový oddíl a roku 1907 se stal i prvním předsedou nově založeného fotbalového klubu Troppauer Fussballverein, předchůdce dnešního SFC Opava.
S manželkou Marií, dcerou opavského stavitele Adolfa Schindlera, měl čtyři dcery, a když se mu roku 1903 konečně narodil syn, dostal hned sedm jmen. V matrice měl napsáno Wolfgang Robert Karel Adolf Ludvík Ferdinand Maria Dorasil.
Zlato z Budapešti
Wolfgang Dorasil měl pokračovat v otcových stopách, po absolvování opavského gymnázia proto začal studovat hospodářské vědy v Mnichově. Pro účast na takzvaném „pivním puči“ (pokusu o převzetí moci v Bavorsku) Adolfa Hitlera roku 1923 byl ale ze studií vyloučen a musel se vrátit do Opavy.
Začal se plně věnovat hokeji a brzy se stal klíčovým hráčem základní sestavy místního klubu HC TEV Opava. Se spoluhráči Heinzem, Matternou, Lorenzem a Lichnovským byl později nominován i do československého národního týmu a v letech 1927 až 1932 reprezentoval celkem osmatřicetkrát. Roku 1929 dal na mistrovství Evropy v Budapešti vítězný gól proti Polsku a rozhodl tím o zisku zlatých medailí. Odborníky byl označován za nejlepšího ofenzivního obránce a obdržel mnoho lukrativních nabídek k přestupu. Žádnou z nich ale nepřijal a zůstal věrný Opavě.
Návrat až po smrti
Ještě před druhou světovou válkou se začal angažovat v německých nacionálně-socialistických stranách. Členství v DNSAP i NSDAP zdůvodňoval zájmem o prosperitu rodinného podniku, po osvobození republiky roku 1945 se mu ale tyto aktivity nevyplatily. Byl označen za zrádce, zatčen a zařazen do internačního tábora.
Z něj byl sice záhy vyreklamován, aby pomohl založit nový železářský obchod v Hrnčířské ulici, po splnění úkolu musel ale stejně i s rodinou odejít do Berlína, kde roku 1964 také zemřel. Do Opavy se ovšem nakonec přece jen vrátil. Na vlastní přání byl pohřben do rodinné hrobky na městském hřbitově. Její pomník zdobí socha Karla Dorasila staršího se svitkem v ruce a malý tympanon s nápisem Familie Dorasil.
Prameny: Historická encyklopedie podnikatelů, Opava-city.cz, SFC Opava
