Hospodárné nakládání s veřejnými prostředky je v zájmu všech občanů. Nástrojem, který podporuje tento záměr, je zadávání veřejných zakázek formou veřejné soutěže. Jejím cílem je získat za určitý finanční obnos co nejvíce (co nejlepší) zboží, anebo naopak získat žádané zboží či služby za co nejnižší cenu.
Veřejná obchodní soutěž je považována za čestný a spravedlivý způsob zadávání veřejných zakázek, neboť může zabránit protekci, zakázaným ujednáním uchazečů a korupci. Je zřejmé, že dobré fungování systému zadávání veřejných zakázek na základě veřejné obchodní soutěže závisí na mnoha faktorech, resp. na absenci jevů, které efektivnost procesu mohou zmařit. Vedle nezkušenosti subjektů zadávajících veřejné zakázky jde o nebezpečí korupce, politického ovlivnění a zejména narušení soutěže. Protože praktiky narušující hospodářskou soutěž mohou významně omezit efektivitu procesu zadávání veřejných zakázek a tím tak jít proti účelu tohoto postupu, je nutné přijmout odpovídající opatření, kterými lze narušování hospodářské soutěže v této oblasti vyloučit, resp. omezit. Pokud se hovoří o narušování hospodářské soutěže na trhu s veřejnými zakázkami, má toto narušení zpravidla podobu zakázaných dohod, které se označují pojmem bidrigging. Tento název přitom odráží povahu jak oblasti, kde k protisoutěžnímu jednání dochází, tak i způsob tohoto jednání. Nejjednodušší definice pojmu bid-rigging zní: situace, kdy všichni uchazeči nebo zájemci o veřejnou zakázku poškodí zadavatele veřejné zakázky tím, že se dohodnou, že si nebudou konkurovat a podávat konkurenční nabídky. Přímým důsledkem tohoto postupu je, že výsledná cena veřejné zakázky je podstatně vyšší, než by byla, pokud by se o ni odehrál konkurenční boj. Jedná se v podstatě o druh kartelové dohody v oblasti veřejných zakázek. Takové dohody jsou zakázány.
