Kašmírový myslitel

Trendy a vkus neovlivním, kvalitu ano, říká italský módní návrhář

V italském regionu Umbria vklíněném do středu poloostrova severně od Říma byste marně hledali mořské pobřeží. Místo toho se zde střídají oblé kopce s rozsáhlými obilnými poli a s lesy, kde lze nalézt černé lanýže. Kvůli válkám, jež se ve středověku často přelévaly právě přes Umbrii, bylo hodně místních vesniček a měst postaveno na kopcích, aby byli nepřátelští vojáci vidět už z dálky. Takovým místem je i Solomeo poblíž Perugie, jehož základy pocházejí z 12. století. Mezi pár stovek obyvatel Solomea patří i slavný módní návrhář Brunello Cucinelli. Pozvolna se blíží k šedesátce, ale malinko to prozrazují jen prošedivělé vlasy. Muž, jehož život ovlivnili antičtí filozofové i církevní myslitelé, má na podnikání a kapitalismus svěží pohled. Jeho zaměstnanci například nesmějí zůstávat v práci déle než do 18 hodin. Brunello Cucinelli zastupoval Itálii ve finále soutěže Podnikatel roku, kterou pořádá poradenská společnost Ernst & Young.

Kašmír se nevyhazuje Cucinelliho jméno je spojeno s luxusním kašmírovým oblečením. Jeho impérium má pobočky v New Yorku, Beverly Hills, Miláně, Londýně nebo v Tokiu. A ceny svetrů, sak či kabátů z Italovy dílny se šplhají až k několika tisícům dolarů. Kolekce, jež navrhuje, se dnes většinou nesou v decentních šedo-pískovcovo-hnědých odstínech. Když však Cucinelli před více než třiceti lety začínal, experimentoval s mnohem pestřejšími barvami. Móda a architektura ho podle vlastních slov přitahovala od dětství, byť odmala promyšlenou cestu k návrhářství neměl. Jako mladík dokonce chvíli studoval inženýrství. „Nikdy to ale nebylo něco, na co bych se obzvlášť zaměřoval. Když mi bylo pětadvacet, ze všeho nejvíc mě zajímal společenský život a to, abych si užíval,“ řekl Cucinelli týdeníku EURO. Když začal vážně přemýšlet o podnikání, inspirovaly ho právě malé továrničky na pletené zboží, kterými je Umbria proslulá. Mladý byznysmen se tehdy zcela vědomě rozhodl vyrábět oblečení z kašmíru. „Chtěl jsem, aby mé výrobky byly něco nadčasového, čeho se lidi jen tak nezbaví. Vyhodit můžete téměř jakékoli staré oblečení, ale kašmír jen tak ne. Zrovna nedávno jsem své ženě říkal, ať nějaké staré kašmírové kousky ještě použije na leštění nábytku,“ vysvětluje Cucinelli a dodává, že jeho nechuť zbavovat se starého oblečení pramení nejspíš z toho, že osobně zná mongolské farmáře, kteří mu dodávají tu nejkvalitnější vlnu. A neuctivé zacházení se svršky jejich práci znesvěcuje. Kromě Mongolska pochází část materiálů pro Cucinelliho značku také z Číny. Do Itálie se vlna doveze v surovém stavu a tam se dále zpracovává.

Hradní pán Téměř všechny výrobní prostory jsou právě v Solomeu, kde Cucinelli s manželkou žije. V celé vesnici je podnikatelův otisk opravdu výrazný. Nechal zrestaurovat místní hrad, v němž jeho společnost sídlí. Poblíž stojící renesanční vila zase slouží jako „závodní jídelna“ pro zaměstnance, kteří mají v poledne na oběd vyhrazenou přesně hodinu a půl. Novou podobu dostal místní kostel, chodníky i náměstí. Návdavkem vzniklo i zbrusu nové divadlo. Jako šéf impéria, jehož roční obrat dosahuje 155 milionů eur, Cucinelli neměl s finanční otázkou renovací velký problém. Urbanistické počiny, díky kterým ho média s nadsázkou označují za feudálního pána, jemuž několik stovek obyvatel Solomea „patří“, mají původ v Cucinellově vidění světa. To formovali především antičtí filozofové včetně Sokrata a Platona, svatý Augustin, slavní císaři nebo spisovatel Franz Kafka, kterého Cucinelli označuje za jednoho z nejdůležitějších lidí 20. století. O důstojnosti, morálce, hodnotách a citátech slavných myslitelů mluví módní návrhář s velkou chutí. Posluchač přitom v jeho případě nemá pocit, že jde veskrze o odposlouchané bezobsažné fráze. Cucinelli vůbec nepůsobí dojmem sedřeného byznysmena, jenž považuje za chvályhodné pobývat v kanceláři od rozbřesku do noci. Sám prací tráví předpisových 8,5 hodiny denně a jeho zaměstnanci mají „zákaz“ zdržovat se v práci po šesté hodině večer. „V životě je třeba věnovat se jak tělu, tak i duši. V renesanci se koneckonců nahlíželo na kapitalismus jako na způsob, jak dělat víc věcí zároveň. Kdo nedokáže rozvíjet ostatní složky své osobnosti vedle té pracovní, není jako člověk tolik zajímavý,“ tvrdí s přesvědčením.

Hledají se prostory v Pařížské Nedá se úplně říct, že by Cucinelliho značka finanční krizi vůbec nepocítila. Ve srovnání s konkurencí, například s francouzským návrhářem Christianem Lacroixem, který svůj módní dům musel zavřít, ale situace tak zlá nebyla. Brunello Cucinelli souhlasí s tím, že větší problémy měly během recese značky, jež se až příliš urputně soustředily na soudobé trendy, a nikoli na nadčasovou klasiku. „Když lidé utrácejí své dolary a eura, chtějí získat zboží, které ani po dvou letech nevyjde z módy,“ myslí si muž, jehož kolekce označují módní experti jako „sporty chic“. Na začátku roku otevřel Cucinelli obchod na prestižní adrese v New Yorku. Spojené státy americké jsou pro něj druhý nejdůležitější trh hned za domovskou Itálií. Na třetí místo nyní řadí zbytek Evropy, velký rozmach však v budoucnu přisuzuje Indii a Číně. V nejlidnatější zemi světa chce do několika let otevřít až šestnáct butiků. Z pronikání do Číny nemá italský módní návrhář obavy. „Obchoduji s nimi už čtvrt století a jejich mentalitu dobře znám. A mám k nim velkou úctu,“ říká na adresu Číňanů. V Česku už se zboží značky Cucinelli sehnat dá, avšak plnokrevný butik alespoň v Praze pořád schází. Svérázný Ital totiž trvá na jediné možné adrese – v Pařížské ulici. Najít zde volné, dostatečně rozlehlé prostory bohužel není snadné.