Menu Zavřít

Katalánsko-řecký příběh

3. 12. 2012
Autor: Euro.cz

euroglosa

Řecko bylo minulý týden opět „zachráněno“. Věřitelé umožní snazší splácení a země příští měsíc dostane zablokovaných 34,4 miliardy eur, které potřebuje jako životodárnou injekci před bankrotem. Ve volbách v Katalánsku zase posbírali většinu tamní separatisté. Neuspěli sice výrazněji než v minulosti, přesto je zřejmé, že obyvatele nejbohatší části Španělska čím dál méně těší dotovat chudší regiony a zároveň se podvolovat škrtům naordinovaným z centra.

Obě na první pohled nesouvisející události mají společný jmenovatel v eurokrizi, která rozkližuje nejen samotnou Evropskou unii, ale přiživuje i debatu o soudržnosti některých států. A to navzdory skutečnosti, že unijní zástupci ujišťují, že EU z krize vyjde posílena.

Důvody, proč některé regiony v Evropě touží po nezávislosti, nejsou totožné. Důležitou roli obvykle hraje silná kulturní identita a historické souvislosti. S výjimkou Skotska jde také často o ekonomicky silný region. Katalánsko, Jižní Tyrolsko či Flandry, všechny tyto oblasti ze svých daní podporují ekonomicky slabší části státu, jehož jsou součástí. A přerozdělování se jim čím dál více zajídá.

Zajímavé je, že zatímco řada oblastí se chce osamostatnit, v Evropské unii, která národní suverenitu čím dál více oslabuje, chtějí naopak zůstat. „Nebylo

by pochopitelné, aby zemi, jako je Katalánsko – plnící závazky člena EU a čistého přispěvatele do rozpočtu – Evropská unie vyčlenila. To by nebylo vůbec logické,“ řekl ještě před volbami katalánský politik a vůdce separatistů Artur Mas.

Jenže členství v EU a eurozóně není nic automatického. Nové státy by nejspíše musely projít martyriem vyjednávání o podmínkách vstupu, a to může trvat roky. Navíc přijetí nových členů musejí jednomyslně schválit všechny členské země. Můžeme se snadno domýšlet, jak by se na nezávislé Katalánsko dívala taková španělská vláda.

bitcoin_skoleni

Situace se navíc nemusí vyvinout podle plánu některých eurooptimistů, kteří vidí v rozdrobení národních států cestu k silnější federativní unii složené z mnoha regionů. Jak jsme viděli v případě Řecka, všechny předchozí záchranné balíčky jen oheň zmírnily, nikoli uhasily. A sílící nacionalismus – ať ve vztahu k EU, či vůči centrální vládě – jen tak neodezní.

O autorovi| Johanna Grohová, spolupracovnice redakce, Brusel

  • Našli jste v článku chybu?