Celý byznys Yves Saint Laurent řídil 40 let návrhářův milenec a partner Pierre Bergé, který z módní a kosmetické firmy udělal světoznámou značku
Yves Saint Laurent byl geniální návrhář, který ale každou chvíli propadal alkoholu, drogám a depresím. Jeho partner Pierre Bergé (14. listopadu 1930 - 8. září 2017) se proto kromě designérství staral o všechno ostatní a do roku 2002 byl ředitelem firmy o 15 tisících zaměstnancích. Původně chudý syn učitelky a daňového úředníka po sobě zanechal jmění okolo 180 milionů eur, když předtím rozprodal svou a Yvesovu sbírku umění a knih za 370 milionů (zisk šel na vývoj léků proti AIDS).
Rovnost, volnost a krása
Bergé přijel do Paříže ve 29 letech a od počátku to bylo samé vzrušení: „Vykračuji si po Elysejských polích, když vidím padat z okna chlapa. Ještě se chytil firemního štítu a přistál mi u nohou. Druhý den jsem zjistil, že to byl básník Jacques Prévert.“ O něco později prý strávil noc v jedné cele s Albertem Camusem, když byli zatčeni na demonstraci. Ať už si příhody vymýšlel, či ne, jeho bohaté styky s ikonami (za všechny třeba Catherine Deneuveová) posloužily značce YSL stejně dobře jako revoluční nápad rozšířit nabídku luxusního oblečení skrze značku Rive Gauche do konfekce.
Už v 60. letech začal YSL produkovat i pleťové a další kosmetické přípravky, které později tvořily až 80 procent obratu. „Liberté, égalité, beauté“ (volnost, rovnost, krása) znělo motto jejich řady. Krásu prohlásili Bergé s Laurentem za „jedno ze základních ženských práv“.
„Pochopili, co ženy chtějí - zahrnout pozorností a rozmazlovat,“ napsala spisovatelka Sabine Aussenacová. Bergé v roce 1993 prodal podnik farmaceutickému gigantu Elf Sanofi za 636 milionů dolarů.
V té době byl již významným představitelem „kaviárové levice“, jak salonním liberálům posměšně přezdíval Jacques Chirac.
Na konci 80. let totiž koupil titul Globe a mohutně podporoval kampaň Frangoise Mitterranda, s nímž se prý spřátelil skrze lásku k poezii a umění. Zároveň výrazně sponzoroval emancipační snahu gayů o uzákonění sňatků a právo na adopci dětí. Někdy až kjejich vlastní škodě. „Člověk by měl mít možnost pronajmout si ženské lůno podobně, jako si továrna pronajímá dělníkovy ruce. Jaký je v tom rozdíl?“ zeptal se v jedné debatě. Kontroverze budil i s návrhem zrušit všechny křesťanské svátky ve Francii.
Je to přetvářka
To nakonec upozadilo jeho letitou pověst „pečovatele nesvéprávného génia“, jemuž z legrace sám říkal „muž neobyčejného nadání, který vykonává práci imbecila“ Sice to nezní příliš lichotivě, ale je třeba vzít v úvahu, že Bergé organizoval výstavy s Laurentovými návrhy, které v 80. letech doputovaly až do Pekingu a Moskvy. V 90. letech vedl na Mitterrandovo pověření s poněkud žalostnými výsledky Pařížskou národní operu, odkud povyhazoval řadu primadon, aniž je nahradil někým podobně nadaným.
Po Yvesově smrti v roce 2008 rozprodal společné umělecké sbírky rozmístěné po rezidencích v celé Francii, za nimiž vozili hosty vrtulníkem, a dále pečlivě budoval kult své životní lásky. Dva roky před smrtí se světa módy poněkud překvapivě zřekl: „Časy Dioru, Chanelu a Yvese jsou pryč. Celý ten průmysl s jeho penězi a marketingem se mi najednou zdá jako přetvářka, řekl v rozhovoru s New York Times. *
O autorovi| Lubomír Heger, heger@mf.cz
