Globální populace se rozrostla a lidé pijí mnohem víc kávy, vysvětluje svůj úspěch jeden z největších obchodníků s kávou na světě
Ještě před šedesáti lety tvořila káva více než polovinu brazilského exportu, dnes jsou to jen asi dvě až tři procenta. Brazílie je stále největším výrobcem kávy na světě, vypěstuje se tu zhruba třetina veškeré kávy. Podíl na světové produkci se ale zmenšuje a nastupují noví silní hráči jako Vietnam, Kolumbie nebo Indonésie. „Vietnamců se nebojíme. Na trhu je dost místa pro každého. Ceny kávy jsou stabilní, mění se jen výkupní cena surové komodity,“ říká Pedro Lima, prezident skupiny 3Coracoes, která je největším výrobcem kávy v Brazílii. Když firmu v roce 1985 přebíral po svém otci, byl to jen malý rodinný podnik.
* Pane Limo, kolik šálků kávy denně vypijete?
Šest, sedm, osm… Záleží na tom, jak jsem nervózní nebo zaneprázdněný.
* Jaký druh kávy máte nejradši?
Filtrovanou a espreso.
* Brazílie je největším výrobcem kávy, ale také druhým největším konzumentem. Při jakých příležitostech Brazilci pijí kávu?
Káva je jako jídlo. Začíná to u snídaně. Pak přes den vypijeme několik šálků, k obědu, k večeři.
* Děti také?
Ne. Děti začínají pít kávu až v deseti letech. Záleží na rodině. Ale začínají brzy.
* Liší se nějak brazilská káva od té, kterou pijeme v Evropě?
Kvalita je lepší. Pijeme arabiku, někdy robustu. Nejpopulárnější je filtrovaná káva.
* Řada velkých výrobců v Brazílii se pěstování kávy věnuje už po mnoho generací. Je to i váš případ?
Ne. My jsme začínali jako malá firma, neměli jsme farmu. Podnik založil můj otec v roce 1959. V roce 1985 jsem dokončil vysokou školu a dostal nápad. Vrátil jsem se domů a zavolal svým dvěma bratrům, aby se mnou rozjeli byznys. Firmu jsme přejmenovali na Santa Clara, což je snazší na zapamatování než předchozí Café Nossa Senhora de Fatima.
* V Brazílii je tisíc výrobců kávy…
… přes dvě stě tisíc pěstitelů. Je to velká země.
* Přesně tak. Jak se můžete odlišit od ostatních a stát se jedničkou v tak velké konkurenci?
Já jsem obchodník. Sám kávu nepěstuji. Podívejte se, byznys s kávou funguje takhle: Jsou tady kávové farmy, pak zpracovatelé, dále obchodníci, také exportéři. Někteří obchodníci kávu pouze kupují a zase prodávají. My nakupujeme kávové boby přímo od výrobců na plantážích. Všude máme velké sklady. A učíme pěstitele, jak pěstovat lepší kávu. Pak zelené kávové boby upražíme a prodáme do obchodů. V naší firmě máme distribuci, logistiku, marketing. Je to vertikálně propojený byznys od pěstitelů až po supermarkety. A část také exportujeme.
* Když se zeptám kávových znalců, odkud je nejlepší káva, většinou řeknou z Guatemaly nebo odněkud ze Střední Ameriky. Brazílie je největší výrobce, čím to, že nemá pověst nejlepší kávy?
Jasně, Guatemala, Kostarika, Honduras… Nebo třeba Kolumbie. Tam vyrobí ročně 11 milionů pytlů kávy. Brazílie jich vyrobí 50 milionů (letos se kvůli suchům očekává sklizeň pouze 40 milionů – pozn. red.). Třicet milionů pytlů exportujeme. A část z těchto třiceti milionů, třeba pět nebo sedm milionů, je stejně dobré kvality jako káva ze Střední Ameriky. Když vyrábíte ve velkém, nemáte pověst nejlepší kvality. Ale věřte, že vyrábíme stejně dobře. Illy, Starbucks, většina velkých hráčů nakupuje kvalitní kávu z Brazílie. A zlepšujeme se každým dnem.
* V Evropě je trendem, že lidé preferují nákup potravin u malých výrobců, mají rádi pocit, že vědí, odkud výrobek pochází. Ovlivňuje to brazilský kávový průmysl?
Ano, ten trend tady je. Vyrábět vysoce kvalitní, výběrové boby. Sebastian, jeden můj známý a pěstitel z Minas Gerais, má malou farmu. A prodal kávu firmě Starbucks za tři tisíce dolarů za pytel (60 kilogramů – pozn. red.), protože byla velmi kvalitní. V kavárnách Starbucks v Seattlu si tuto kávu můžete koupit. V Brazílii máme mnoho malých výrobců, kteří používají stejnou filozofii jako ti ze Střední Ameriky. Neliší se kvalita, ale způsob sklízení. Třeba v Kolumbii sklízíte boby jeden po druhém během roku, jakmile zčervenají. Malí producenti jako Sebastian z Minas Gerais mají deset hektarů kávy a také se o ni starají sami. Vlastnoručně ji sklízejí.
* Jak se z vaší firmy stal největší producent kávy v Brazílii?
Brazílie byla největším výrobcem kávy a druhá, co se týče spotřeby, ale obyčejní lidé nepili kvalitní kávu. V tom jsem viděl příležitost. Převzal jsem otcovu firmu a vylepšil kvalitu kávy. V tom mi pomohla zemědělská družstva a farmáři. Naše skupina má dnes 25procentní podíl na trhu. Různé značky dominují v různých částech Brazílie. Santa Clara je silná na severu a severovýchodě, je lídrem v Minas Gerais, má 20procentní podíl v Sao Paulu. Z našich značek kávy je největší. Druhá je Kimimo, kterou jsme koupili v roce 1996. To byla důležitá akvizice, která nám zvýšila podíl na trhu. Před rokem jsme také rozjeli výrobu kávovarů. Dnes mají 29procentní podíl na trhu. Vedle toho vyrábíme ještě celou řadu produktů, různé nealkoholické nápoje a tak dále.
* Káva se v Brazílii pěstuje už dvě stě let. Jakou roli měla v historii země?
Káva sehrála zásadní roli při pozvednutí země na současnou životní úroveň. Dnes je součástí našeho života. Před sto lety to byl nejdůležitější byznys v zemi. Sao Paulo, Minas Gerais a Paraná, tři bohaté brazilské státy, byly průkopníky výroby kávy.
* Majitelům plantáží se říkalo kávoví baroni nebo kávoví králové. Co dělají dnes?
Dnes už žádní kávoví baroni neexistují. Trh je roztříštěný, máme hodně malých pěstitelů. V jednom rozhovoru pro brazilský deník ale nazvali kávovým baronem mě (smích). (Šlechtické tituly byly v Brazílii zrušeny po založení republiky v roce 1889 – pozn. red.)
* Brazílie je stále největším výrobcem, ale v posledních desetiletích vstoupily na trh další agresivní trhy, především Vietnam se svojí robustou.
Vietnam vyrábí 20 milionů pytlů.
* Jak vás to ovlivňuje?
Neovlivňuje. Na světě vládne ekvilibrium mezi výrobci bobů. Je tu místo pro každého. Je škoda, že ve Vietnamu skoro nemají arabiku.
* Ale netlačí to cenu dolů?
Dnes je cena kávy na trhu v Brazílii stabilní. Jen výkupní cena surové komodity se mění.
* Jaká byla nejtěžší doba, co jste zažil?
V 80. letech byla velmi nízká výkupní cena a to bylo pro farmáře těžké období. Na trhu byl nadbytek kávy a spotřeba byla nízká.
* V čem je to dnes jiné? Produkce rychle roste…
Lidé pijí mnohem víc kávy. Globální populace se rozrostla. Investiční fondy mohou cenu mnohem lépe kontrolovat a regulovat. Manipulují. Nakupují a prodávají podle ceny tak, aby nepřišly do ztráty.
* Kolik procent vyvážíte?
Naši balenou, značkovou kávu nevyvážíme, vyvážíme pouze boby. Z toho nám jde 12 procent obratu. Také naše kávovary chceme prodávat po celé Latinské Americe.
* Kam jde většina vaší kávy?
Do třiceti zemí. Číslo jedna je USA. Pak také vozíme do Evropy, Japonska.
* A co Čína? Tam se rychle učí pít kávu.
Momentálně se tam nechystáme. V příštích pěti letech není v plánu. Je to ale příležitost. Pijí hodně kávy, míchají ji se spoustou mléka a cukru. Je tam 1200 kaváren Starbucks, v Brazílii jich máme jen 60. Je to jiná praxe pití kávy. U nás se káva často pije v pekárnách, lidé jsou na to zvyklí.
* V roce 2005 jste se spojili se zahraničním investorem, izraelskou investiční společností Strauss. Proč jste se k tomu rozhodli?
To je zajímavý příběh. Oni přišli do Brazílie v roce 1999 a koupili značku 3Coracoes. My, tedy firma San Miguel Lima, jsme spolu s nimi chtěli založit joint venture, ale nepodařilo se to. V roce 2005 se stali lídry na severu a severovýchodě. Sešli jsme se znovu a založili společný podnik 3Coracoes Group. Začínali jsme s obratem 200 milionů dolarů a od té doby to zvedli na více než miliardu. Vytvořili jsme společně hodnotu. Prorazili.
* Pane Limo, co děláte, když nepracujete?
Běhám. Abych nebyl pořád ve stresu.
* Co vás pohání, abyste zůstal v byznysu?
Drobnosti. Každodenní věci. Mám rád svoji práci.
Pedro Lima (50) • V roce 1985 převzal rodinnou firmu, která na severovýchodě Brazílie vyráběla 1200 pytlů kávy ročně. Dnes je prezidentem skupiny 3Coracoes, která každý rok vyrobí tři miliony pytlů kávy a s 25 procenty je největším hráčem na brazilském trhu. • Skupinu 3Coracoes vlastní napůl rodina Limů a izraelská skupina Strauss, která do ní vstoupila v roce 2005. Skupina má obrat miliardu dolarů a zaměstnává pět tisíc lidí. • V roce 2015 ho globální poradenská společnost EY jmenovala brazilským podnikatelem roku.
Dnes už žádní kávoví baroni neexistují. Trh je roztříštěný, máme hodně malých pěstitelů. V jednom rozhovoru pro brazilský deník ale nazvali kávovým baronem mě.
O autorovi| Petr Horký, horky@mf.cz
