Na kazachstánském trhu čekají exportéra i některé komplikace. Je to velká konkurence čínských a ruských firem či vysoká cla.
Foto: Shutterstock.com
Kazachstán v posledních 10 letech robustně rostl díky exportu ropy a zemního plynu. Avšak tato hospodářská expanze měla i další efekt. V zemi se pomalu ale jistě začala vytvářet střední vrstva, a Kazachstán se tak stal vedoucím trhem ve Střední Asii. V neposlední řadě je velmi zajímavou spojnicí mezi ruským a čínským trhem.
Tento lákavý trh má ale i své slabší stránky. Diplomaticky řečeno, bylo by nereálné popisovat Kazachstán jako vyvinutý trh s transparentním prostředím pracujícím podle západních norem. Země se však snaží svou dřívější image smazat a vybudovat byznys kulturu atraktivní pro zahraniční investice.
Kazachstán jako první bývalá země Sovětského svazu například v letošním roce předsedá Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě OSCE. Nutno podotknout, že vláda se snaží urychlit procesy ekonomických reforem a přiblížit legislativu evropským standardům. Problémem však zůstává implementace na lokální úrovni. Zahraniční investoři si často stěžují na náročné byrokratické procedury připomínající pracovní podmínky za dob Sovětského svazu. Pokud je vaše firma aktivní v Rusku nebo na Ukrajině, setkáte se v Kazachstánu s podobnými výzvami, na jaké jste již zvyklí z těchto trhů. Přílišná regulace, méně průhlednosti a méně flexibility.
Cla byla srovnána s Ruskem
Ano, možná vám obecné povědomí napovídá, že se v Kazachstánu bez korupce neotevře ani stánek s občerstvením. Ale když to nezkusíte, nebudete vědět. Transparency International umístila Kazachstán na 120. místo ze 180 hodnocených zemí v míře vnímání korupce.
Všechno ale není třeba vidět černě. Renomované mezinárodní právnické a účetní firmy jsou již v Kazachstánu etablovány. Tyto firmy mají, alespoň oficiálně, přísné normy byznys etiky a musejí být připraveny na případné nástrahy kazachstánské byrokracie.
Celní unie Kazachstánu s Běloruskem a Ruskem bohužel také nemusí znamenat jen dobré zprávy. Některá cla byla totiž zvýšena, aby souhlasila s celním zatížením v Rusku. Firmy, které do Kazachstánu importují ze zemí mimo tuto celní unii, si také stěžují na často nejasné podmínky celní dokumentace. Stává se, že různé lokální úřady si interpretují zákony různě. Pro zahraniční hráče na kazachstánském trhu jsou někdy úskalím daně, investoři si často stěžují i na nepřiměřené obtěžování takzvanou národní finanční policií.
Filmový Borat Kazachy pobouřil
Většina lidí, kteří neměli možnost navštívit Střední Asii, si s Kazachstánem automaticky spojují filmového Borata. Geniální anglický herec a producent Sascha Baron Cohen vytvořil tohoto pseudohrdinu, který naoko zesměšňuje středoasijskou zemi. Borat má být přitroublý kazašský novinář, který cestuje po Spojených státech. Po úspěchu Borata ve své show natočil Cohen film, který se stal celosvětově obrovským hitem.
Středoasijské zemi tím udělal medvědí službu. Politikové Kazachstánu byli tímto filmem natolik rozhořčeni, že platili celostránkové reklamy v New York Times a Wall Street Journal opěvující mimo jiné podmínky pro byznys v jejich zemi. Mimochodem, samotný film se nenatáčel v Kazachstánu, ale v Rumunsku a v USA.
Čína chce ovládnout ropný průmysl
Zahraniční konkurence lze pospat jedním slovem: tvrdá. Rusko i Čína si uvědomují strategickou pozici Kazachstánu a snaží se proniknout jak k tamějšímu nesmírnému nerostnému bohatství, tak k rostoucímu kazachstánskému trhu. Jen v roce 2009 investovala Čína v Kazachstánu 13 miliard dolarů. Podle vládních údajů je v letošním roce Čína zapojena nejméně v polovině všech ropných exportů z Kazachstánu. Firmy vlastněné čínským kapitálem vyprodukují letos 18 milionů tun ropy a společné firmy s čínskou účastí dalších 22 milionů.
Díky své pozici v těžařském průmyslu se samozřejmě čínské firmy snaží uchopit i co nejvíce kazachstánského spotřebního trhu. Bylo by nereálné pro české firmy, aby se této čínské konkurenci snažily postavit. Šanci však mohou najít ve službách či ve specifických průmyslových odvětvích s vyšší přidanou hodnotou.
Naopak paradoxně pozitivním signálem pro české firmy může být vývoj konkurenceschopnosti samotného Kazachstánu. Během období s relativně vysokými světovými cenami komodit bývá snižování efektivity práce častým jevem v zemích s velkým nerostným bohatstvím. Jinými slovy, bez práce sice nejsou koláče, ale když nám těsto teče ze země a dobře nám za něj platí, tak proč dělat koláče.
Ani Kazachstán není výjimka. Podle tabulky „Globální konkurenceschopnosti“ Světového ekonomického fóra Kazachstán postupně snižuje svou pozici již pátým rokem. Zatímco v roce 2006 se ještě umístil na 56. místě, loni klesl na 67. místo. Prostor pro dovoz zboží vyrobeného v zahraničí je tedy velký.
O autorovi
Pavel Trčala pracuje jako mezinárodní konzultant ve společnosti Trcala Consulting. Studoval ekonomii na American University a pracoval jako analytik investic pro Světovou banku. Nabízí přípravu byznys plánů, smluv s partnery či přímé osobní zastupování v zahraničí při rozjezdu poboček českých firem. Více informací naleznete na www.trcala.com.
Výhodou je také to, že světová ekonomická recese nezasáhla Kazachstán stejně silně jako například evropské země. Po dvouciferném růstu v roce 2007 a téměř devítiprocentním růstu v roce 2009 stoupl HDP země o 2,4 procenta i v roce 2009. Pro letošní rok se očekává pokračující růst.
Podle všech odhadů čeká Kazachstán další ekonomický rozvoj. Firmám, které se nebudou bát riskovat a investují nyní, se jejich investice v budoucnu velmi vyplatí.
