Ve snaze přilákat miliardy do státní kasy a miliony lidí k ruské hranici Kazachstán vyhlásil amnestii na výnosy z šedé ekonomiky
Jestli náhodou máte v Kazachstánu nezdaněné příjmy v hodnotě od drobných až po miliardy, váš čas nadešel. Za poměrně nízký odpustek, jejž budete muset odvést státu, můžete své dosud nezákonné peníze v klidu zlegalizovat. Kazašský prezident Nursultan Nazarbajev totiž nechal připravit zákon, podle něhož budou moci všichni, kdo zbohatli díky šedé ekonomice země (37 procent objemu HDP, viz tabulka), ze stínu zákona opět vystoupit.
Vláda si od toho slibuje deset až 12 miliard dolarů navíc do státní kasy. „Pokud bude naše osvětová kampaň úspěšná a vláda nabídne dostatečné záruky, Kazaši budou ochotni svůj majetek zlegalizovat. Mluvíme o milirdách dolarů,“ citovala agentura Tengrinews guvernéra centrální banky Kajrata Kelimbetova.
Prezident Nazarbajev nařídil vládě, aby zákon připravila už do 1. července tohoto roku. Ministr financí Bachyt Sultanov prohlásil v citaci časopisu Business New Europe, že „1. září letošního roku proces legalizace majetku začne a dokončen bude do konce roku 2015“.
DLUHOPIS, NEBO PAUŠÁL Má to probíhat poměrně jednoduše: menší kazašské banky (guvernér Kelimbetov zmiňoval „banky druhého řádu“) budou pro tento účel zakládat zvláštní účty. Když budete chtít, můžete na ně své nezdaněné peníze převést, případně u nich přihlásit svůj načerno získaný majetek. Vláda poté vypíše program, v jehož rámci budete muset určitou část těchto aktiv, patrně mezi pěti a deseti procenty jejich celkové hodnoty, investovat do státu, nejspíš koupí dluhopisů. Můžete se ovšem také rozhodnout, že o vládní program zájem nemáte – ovšem v tom případě budete muset zaplatit jednorázovou paušální daň ve výši deseti procent.
Vláda čeká příliv deseti až 12 miliard dolarů, které by měly posílit nejen státní kasu, nýbrž i bankovnictví. Kazašský HDP čítá zhruba 220 miliard dolarů; určit objem šedé ekonomiky je ovšem mnohem obtížnější. Globální konzultační firma A. T. Kearney odhaduje její objem až na 37 procent, kdežto Astana mluví o zhruba 20 procentech. Podle toho, kterému odhadu věříte více, se tedy amnestie týká sumy v celkové výši od více než 40 miliard až po necelých 80 miliard dolarů.
Vláda proto doufá, že se jí podaří „osvětovou kampaní“ zlegalizovat zhruba každý čtvrtý načerno vydělaný dolar. Pokud lze vycházet z minulosti, je to poměrně realistické očekávání. Kazaši již totiž mají s podobnými majetkovými amnestiemi zkušenost. Poprvé se k ní uchýlili v roce 1991, kdy si tak státní kasa pomohla k 480 milionům dolarů. Podruhé ji prezident Nazarbajev nechal vyhlásit v roce 2006; tehdy státu vynesla už pěkných 5,3 miliardy dolarů. Při objemu HDP v řečeném roce (81 miliard tehdejších dolarů) to znamená, že před osmi lety Kazaši do legální ekonomiky vrátili zhruba patnáctinu jejího objemu, procentuálně větší obnos, než jaký by dnes představovalo oněch očekávaných 12 miliard dolarů.
Stejně jako obě předcházející finanční amnestie bude se i ta letošní potýkat s vlastní „šedou zónou“. Tvoří ji teoreticky protichůdná ustanovení připravovaného zákona. Jedno z nich praví, že úřady nebudou zkoumat původ načerno nabytého majetku, které se Kazaši rozhodnou přihlásit. Zákon však podle guvernéra Kelimbetova zakazuje legalizovat majetek nabytý vybranými typy zločinnosti. Pokud jste vydělali na zločinu proti soukromé osobě nebo kazašské vládě, pokud jste přitom porušili lidská práva daná tamní ústavou, ohrozili jste bezpečnost nebo jste se dopustili korupce, legalizovat tyto příjmy nemůžete. Je nabíledni, že prostoru pro tvůrčí interpretaci je zde dost a dost.
OBRANA PROTI PUTINOVI Oproti minulým amnestiím však ta letošní obsahuje jedno zajímavé ustanovení navíc.
Zatímco dříve se mohli legalizace účastnit pouze občané Kazachstánu a jeho stálí obyvatelé, letos se amnestie vztahuje i na takzvané oralmany, tedy etnické Kazachy žijící v sousedních zemích. To ukazuje na druhý cíl amnestie, jenž je patrně ještě důležitější než posílení příjmové složky státního rozpočtu nebo podpora bankovního systému.
Kazašskou politickou elitu totiž velmi zneklidňuje nová razantní národnostní politika Vladimira Putina v čele Ruské federace a jeho doktrína o ochraně práv etnických Rusů v zahraničí. Týž den, kdy guvernér Kelimbetov poprvé mluvil o amnestii, vláda oznámila oživení již několik let nefunkčního programu na repatriaci oralmanů. Těch žije mimo vlast asi pět milionů; program repatriace, jenž jim sliboval levnou půdu v ekonomicky aktivních oblastech Kazachstánu, jich v letech 1992 až 2007 přilákal zpět přibližně jeden milion.
Letos obnovený program však má jiný charakter: vláda oznámila, že podporu poskytne pouze oralmanům, kteří se usadí na seve ru země v pohraničním pásmu sousedícím s Ruskem, kde jsou etničtí Rusové zastoupeni nejhojněji a kde potenciálně hrozí „druhý Krym“. Vláda vybrala sedm oblastí, v nichž bude navrátilce podporovat; je mezi nimi i kaspický region Atyrau, bohatý na ropu.
Souvislost s reakcí na uplatňování Putinovy doktríny v ukrajinské krizi naznačuje i spěch, s nímž vláda uvádí do praxe obě opatření, amnestii i repatriaci. Amnestie, jejíž příprava začala v půli května, se rozběhne za kratičkou dobu tří a půl měsíce, kdežto program repatriace již obnoven je.
KAZACHSTÁN
Podíl šedé ekonomiky na HDP: 37 %
Oficiální (nominální) HDP: 224 miliard USD
Počet obyvatel: 17,9 mil.
Pracovní síla podle sektorů (v procentech):
Zemědělství: 25,4
Průmysl: 11,9
Služby: 62,7
Zdroj: Shadow Economies All Over the World,
The World Bank, 2010
Nejšedivější ekonomiky planety
1 GRUZIE
Podíl šedé ekonomiky na HDP: 72,5 %
Oficiální (nominální) HDP: 20,29 mld. USD
Počet obyvatel: 4,6 mil.
Pracovní síla podle sektorů (v %):
Zemědělství: 55,6
Průmysl: 8,9
Služby: 35,5
2 BOLÍVIE
Podíl šedé ekonomiky na HDP: 70,7 %
Oficiální (nominální) HDP: 45,11 mld. USD
Počet obyvatel: 9,9 mil.
Pracovní síla podle sektorů (v %):
Zemědělství: 40
Průmysl: 17
Služby: 43
3 ÁZERBÁJDŽÁN
Podíl šedé ekonomiky na HDP: 69,6 %
Oficiální (nominální) HDP: 86,03 mld. USD
Počet obyvatel: 8,3 mil.
Pracovní síla podle sektorů (v %):
Zemědělství: 38,3
Průmysl: 12,1
Služby: 49,6
4 PERU
Podíl šedé ekonomiky na HDP: 66,3 %
Oficiální (nominální) HDP: 253 mld. USD
Počet obyvatel: 29,9 mil.
Pracovní síla podle sektorů (v %):
Zemědělství: 0,7
Průmysl: 23,8
Služby: 75,5
5 TANZÁNIE
Podíl šedé ekonomiky na HDP: 63 %
Oficiální (nominální) HDP: 57,89 mld. USD
Počet obyvatel: 41,9 mil.
Pracovní síla podle sektorů (v %):
Zemědělství: 71
Průmysl a služby: 29
Zdroj: Bloomberg Businessweek, The World Bank
6 UKRAJINA
Podíl šedé ekonomiky na HDP: 58,1 %
Oficiální (nominální) HDP: 294,3 mld. USD
Počet obyvatel: 45,4 mil
Pracovní síla podle sektorů (v %):
Zemědělství: 15,8
Průmysl: 18,5
Služby: 65,7
7 THAJSKO
Podíl šedé ekonomiky na HDP: 57,2 %
Oficiální (nominální) HDP: 538,6 mld. USD
Počet obyvatel: 66,4 mil.
Pracovní síla podle sektorů (v %):
Zemědělství: 42,4
Průmysl: 19,7
Služby: 37,9
8 ZIMBABWE
Podíl šedé ekonomiky na HDP: 56,1 %
Oficiální (nominální) HDP: 332 mil. USD
Počet obyvatel: 11,7 mil.
Pracovní síla podle sektorů (v %):
Zemědělství: 66
Průmysl: 10
Služby: 24
9 URUGUAY
Podíl šedé ekonomiky na HDP: 56 %
Oficiální (nominální) HDP: 44,52 mld. USD
Počet obyvatel: 3,5 mil.
Pracovní síla podle sektorů (v %):
Zemědělství: 9
Průmysl: 15
Služby: 76
10 GUATEMALA
Podíl šedé ekonomiky na HDP: 55 %
Oficiální (nominální) HDP: 69,21 mld. USD
Počet obyvatel: 13,6 mil.
Pracovní síla podle sektorů (v %):
Zemědělství: 50
Průmysl: 15
Služby: 35
Jak si vedou Evropané
Objem šedé ekonomiky v evropských zemích (v % nominálního HDP)
Buharsko 31
Estonsko, Litva,
Chorvatsko, Rumunsko 28
Turecko 27
Lotyšsko 26
Řecko, Polsko 24
Maďarsko 22
Itálie 21
Španělsko,
Portugalsko 19
Belgie,
Česko 16
Slovensko 15
Švédsko,
Norsko 14
Německo, Dánsko, Slovinsko Finsko, 13
Irsko 12
Francie,
V. Británie 10
Nizozemsko 9
Rakousko 8
Švýcarsko 7
Zdroj: A. T. Kearney, 2012
O autorovi| DANIEL DEYL deyl@mf.cz
