Zhruba 54 procent domácností v České republice má problémy měsíčně ušetřit významnější částky, většina příjmu je spotřebována na běžné platby, výdaje a nákupy, 18 procent Čechů neušetří měsíčně vůbec nic. Vyplývá to z květnového exkluzivního šetření Ipsos Tambor pro Zlatou korunu.
Foto: Profimedia.cz
Pokud lidé něco ušetří, většinou tyto prostředky ukládají do banky na spořící nebo běžné účty, pouze 11 procent české populace investuje do nákupu podílových fondů, dluhopisů, akcií a dalších cenných papírů.
Přibližně 18 procent obyvatel neušetří měsíčně vůbec nic, část z nich dokonce nevyjde s příjmy a financování domácnosti řeší přechodnými půjčkami. Zhruba 36 procent Čechů ušetří měsíčně alespoň částku do jednoho tisíce korun, desetina populace pak nad 5000 Kč měsíčně.
Volné finanční prostředky by lidé ukládali nejčastěji do bank, necelá polovina (42 %) do spořících produktů jako je spořicí účet, stavební spoření, a podobně pětina (26 %) pak na běžný účet.
“Krize postupně učí domácnosti větší obezřetnosti, naprostá většina lidí se snaží ukládat peníze do spořících produktů, minimum lidí úspory nebo měsíční přebytky utrácí za další nákup, který není nezbytný pro chod domácností. Jedná se sice o racionální jednání, které nebude prohlubovat dluhové zatížení domácností, na druhou stranu nižší spotřeba může omezit rozvoj ekonomiky v pokrizovém období,“ uvedl Tomáš Macků, Research & Communication Director, Ipsos.
Více ušetří muži, záleží ale i na věku (nejvyšší úspory jsou u lidí mezi 35 až 44 let), na dosaženém stupni vzdělání (čím vyšší vzdělání, tím vyšší měsíční úspory) a na celkové výši čistého příjmu v dané domácnosti. S rostoucím vzděláním se zvyšuje i ochota investovat, 19 procent vysokoškoláků chce volné finanční prostředky investovat do cenných papírů nebo příslušných investičních produktů.
Hlavním rozhodovacím kritériem jsou při výběru parametry a nastavení produktů, které zohledňuje 42 procent dvě pětiny lidí, rovnoměrně muži i ženy. Cena produktu včetně poplatků je až na druhém místě, jako klíčový ukazatel ji vidí necelá čtvrtina populace (23 %). Akční nabídky, slevy a bonusy jsou nejdůležitějším kritériem překvapivě pouze pro necelou desetinu zájemců o finanční produkty (sedm procent).
“Klienti finančních ústavů stále častěji vyžadují především od bank optimalizaci svých produktů v podobě různých balíčků, jejichž rozsah a podobu si zákazník může nastavit sám a neplatit tak za služby, které nepotřebuje. Pro klienty to znamená možnost snižovat své výdaje za finanční produkty,“ řekl Michal Straka, Product & Business Development Director, Ipsos.
Téměř dvě pětiny (37 %) obyvatel využívají při rozhodování o pořízení produktu nezávislého poradce nebo zprostředkovatele, desetina lidí pravidelně, více než čtvrtina (28 %) občas, čtvrtina pak alespoň jednou (26 %). Hlavním důvodem, proč se lidé obracejí na zprostředkovatele, je potřeba zorientovat se v nabídce na trhu a získání nezávislého doporučení optimálního mixu produktů. Naopak pětina populace (22 %) nedůvěřuje poradcům a se svými finančními potřebami se obracejí výhradně přímo na finanční domy.
Výzkum byl realizován společností Ipsos Tambor v květnu 2011 na reprezentativním vzorku dospělé populace. Velikost základního souboru byla 1013 respondentů. Výsledky byly prováděny metodou on-line dotazování.
