Každá rada drahá

Výběrová komise zřejmě rozhodování vládě příliš neusnadní

Takže šalamounské řešení? Devítičlenná komise měla do konce listopadu doporučit vládě, jaký nadzvukový letoun zvolit pro českou armádu náhradou za zastaralé Migy 21. Z informací, které týdeníku EURO sdělil zdroj blízký komisi, vyplývá: Když měli odborníci z ministerstva obrany, průmyslu, financí a zahraničí doporučit zda starší vlastní, či nový půjčený, rozhodli se zřejmě pro oba. Pro komisaře je údajně číslem jedna Jas-39 Gripen švédského konsorcia BAE Systems, druhou volbou pravděpodobně jedna z evropských nabídek na stíhačky F-16 Falcon americké zbrojovky Lockheed Martin. Rozhodnutí komise ale není pro vládu zavazující.

Kanaďané do počtu.

Kabinet požaduje, aby vybraných čtrnáct starších letadel sloužilo alespoň pět až deset let. Poté by je mělo na základě dalšího výběrového řízení nahradit 24 nových letounů. Cena za použité stíhačky by neměla přesáhnout 25 miliard korun a armáda chce náklady rozložit tak, aby během několika prvních let neplatila více než půldruhé miliardy ročně. V tendru se sešlo pět nabídek. Holanďané a Belgičané přišli s modernizovanými, Američané s dvacet let starými „ef–šestnáctkami“, Švédové nabídli nové gripeny a do výběrového řízení se přihlásili i Kanaďané se staršími stroji CF-18 Hornet od Boeingu. Posledně jmenovaný letoun zřejmě u komisařů šanci neměl; náklady na letovou hodinu a údržbu jsou - vzhledem k tomu, že je dvoumotorový - vyšší než v případě konkurence. Kanaďané navíc na rozdíl od soupeřů na pilu příliš netlačili. O jejich nabídce se proto téměř nehovoří.

Švédské obléhání.

Ještě před měsícem to vypadalo, že gripeny a hornety budou falconům pouze statovat. Nabídka ze Stockholmu však počátkem listopadu zamotala hlavu každému, kdo očekával hladké vítězství Američanů. Vládě, která chtěla provizorium, nabídli Švédové řešení dlouhodobé. Za požadovanou cenu by dodali nové gripeny, které by mohly létat podstatně déle než olétané stroje. „Zatímco životnost letounů F-16 skončí po roce 2010, naše stíhačky vydrží bez větších úprav až čtyřicet let,“ tvrdí šéf společnosti BAE Systems pro marketingovou komunikaci John Neilson. Pro gripeny se nepřímo vyslovil i náčelník Generálního štábu české armády Pavel Štefka. „Kdybychom dostali nové stroje, bylo by to samozřejmě lepší,“ uvedl na setkání s novináři. Švédská nabídka také - na rozdíl od konkurenčních návrhů - zahrnuje i offsetové programy ve výši téměř 150 procent investice. V rámci offsetového projektu budou Švédové například vyrábět, jak tvrdí Neilson, v pražské firmě Walter motory pro turbovrtulová letadla. O dalších konkrétních projektech nicméně manažer mlčí. Švédská strategie se nelíbí Američanům. „Vláda o offsetech nehovořila. Kdyby to bylo součástí zadání, určitě bychom offsety také nabídli,“ sdělil týdeníku EURO viceprezident Lockheedu pro marketing Willard Mitchell. Podle jeho mínění jsou Američané v případě offsetů schopni kabinetu předložit podobnou nabídku jako švédská strana.

Po lhůtě nejasno.

I když se zdá, že zmíněné okolnosti hovoří pro skandinávské stroje, transakce má háček. Na rozdíl od letounů společnosti Lockheed by armáda měla - v případě švédského vítězství - gripeny pouze v pronájmu. Po jeho vypršení by musela stíhačky koupit. Cena za případný prodej je zatím hádankou. Švédský velvyslance Harald Fälth i manažer BAE Systems John Neilson tvrdí, že by odkupní cena mohla být „velmi výhodná“ a příznivé by měly být podle vedení firmy i podmínky prodloužení pronájmu, pokud by vláda stíhačky koupit nechtěla. Z informací týdeníku EURO vyplývá, že současná cena gripenu na světových trzích se pohybuje v rozpětí mezi 30 až 40 miliony dolarů (přibližně 810 milionů až 1,1 miliardy korun). Nejmenovaný zbrojní expert tvrdí, že v BAE Systems jsou zřejmě ochotní prodat gripeny po skončení pronájmu za čtyřicet až padesát procent hodnoty nového letounu. To znamená, že by za čtrnáct letadel – v případě střední ceny 35 milionů dolarů za kus – doplatila vláda za jeden gripen něco kolem 400 milionů korun. Za další stíhačky, které by armádní letku zkompletovaly na požadovanou čtyřiadvacítku strojů, by ale Česká republika musela zaplatit plnou cenu.

Kypření půdy.

Zatímco o americkém návrhu na vyřazené falcony série Block, jejichž výroba byla ukončena před téměř dvaceti lety, výběrová komise zřejmě neuvažovala, velkým rivalem pro gripeny jsou holandské a belgické letouny s označením MLU. Tato zkratka představuje modernizovanou verzi, která by, jak tvrdí manažeři Lockheedu, mohla sloužit až do roku 2030. „Avionika a radary, kterými jsou vybaveny holandské či belgické stíhačky jsou na stejné, spíše však na lepší úrovni, než je výbava gripenu,“ míní viceprezident Lockheedu pro marketing Willard Mitchell. Podle jeho tvrzení létaly „ef-šestnáctky“ v Beneluxu pouze tři roky a poté je vojáci zakonzervovali. „Letadla jsou téměř nová,“ dodává.
Manažer konsorcia BAE Systems pro marketingovou komunikaci John Neilson však oponuje: „Všechny nabízené stíhačky kromě gripenu jsou provizoriem. Pokud by vláda akceptovala naši nabídku, bude to pro Českou republiku znamenat jednorázovou investici na nákup, čtyřicet let stejné náklady na údržbu a výcvik pilotů. Stroje F-16 by skončily mnohem dříve, a to by znamenalo další tendr a další náklady.”
Švédská nabídka Mitchella překvapila: „Za podmínek, které si vláda stanovila, nelze nabídnout nové stroje. Zapomíná se na to, že Švédové gripeny pouze pronajmou a potom případně prodají. My naopak za cenu, kterou definovala vláda, letadla Čechům necháme,“ vysvětluje. Američané přiznávají, že hlavním důvodem, proč chtějí protlačit F-16 do české armády, je chystané výběrové řízení na nový letoun, které by vláda měla do konce dekády připravit. „Prodejem starších letadel si chceme připravit půdu pro nástupce „ef-šestnáctky,“ letoun Joint Strike Fighter JSF,“ uvedl pro týdeník EURO další viceprezident marylandské společnosti Doug Miller. Neilson k tomu za konkurenční společnost nicméně dodává: „JSF bude tak drahý, že si ho česká armáda nebude moci dovolit.“

(box)

Proč nakoupit? Jak vidí přednosti svých letadel výrobci Lockheed Martin s nabídkou F-16

• Větší slučitelnost se standardy NATO

• Zkušenosti díky velkému počtu vyrobených letadel a celosvětová rozšířenost

• Avionika a radary, kterými je vybavena verze F-16 MLU, jsou na lepší úrovni, než je výbava gripenů

• Ve srovnání s gripenem větší dolet, nosnost a výkonnější motor.

• Půjčka ve výši patnácti miliard korun, kterou Američané nabízejí na nákup letadel F-16 Block

• Letouny České republice na rozdíl od gripenů budou patřit

• Klíč k novému stroji JSF, který se podle mínění Lockheedu stane novým standardem NATO

BAE Systems s nabídkou Jas-39 Gripen

• Zcela nový stroj, který by vyřešil potřeby české armády na 40 let

• Vzhledem k dlouhodobému řešení vzniknou úspory při údržbě letadel a výcviku pilotů, ti se nebudou muset po několika letech přeškolovat na nový stroj

• Vyšší ekonomičnost provozu než F-16

• Lepší obratnost a manévrovatelnost

• Obdobně jako Američané i Švédové tvrdí, že jejich avionika je na lepší úrovni než v případě konkurence

• Dobrá slučitelnost se standardy NATO

• Offsetové programy ve výši téměř 150 procent investice

• Výhodná cena v případě zájmu o odkup letadel

Boeing CF-18 Hornet

• Modernizovaný stroj může létat do roku 2020

• Bezpečnější díky dvoumotorové konstrukci

• Větší schopnost přestát krizové situace

• Výhodná cena