Nové rozdělení politických křesel ve sněmovně a sestavování vlády oživuje řadu citlivých témat, kde politici jen těžko nacházejí společnou řeč.
Autor: Jakub Hněvkovský
Jednou z nich je i vyvlastňování ve veřejném zájmu. Kdo si vzpomene na znárodňování po únoru 1948, ozve se automaticky nesouhlasně. Existují ale i legitimní veřejné potřeby. Výstavba dálnic, potřeba budování protipovodňových zábran nebo společenská dohoda nad dalším osudem krajiny s uhelnými zásobami. Právě prolomení limitů uhelné těžby (nebo jejich zachování) bylo jednou z karet, kterou politici v posledních měsících ovlivňovali voliče. Řidiči a podnikatelé se navíc nemohou dočkat dalšího rozšíření dobrých silnic, takže půl národa s rozdílnými pocity sledovalo šestnáctiletý boj státu s farmářkou Ludmilou Havránkovou o osud hradecké dálnice. Kritici jedné i druhé strany nakonec připouštějí, že jde o jediné – o oboustranně výhodné podmínky, respektive o peníze.
Anketa Profitu: Jste pro, aby stát mohl rychle vyvlastňovat pozemky?
 |
| ANO |
Luděk Sojka soukromý včelař
I já mám své pozemky, ale nemohu bránit veřejnému prospěchu. Ale samozřejmě za spravedlivou cenu.
 |
| NE |
Jan Veleba prezident Agrární komory
Násilné změny vlastnictví půdy jsme tu už měli.
 |
| ANO |
Petr Kajnar primátor Ostravy
Pro urychlení ve veřejném zájmu jednoznačně jsem. Ale také pro víc než spravedlivou kompenzaci vlastníkům půdy.
 |
| NE |
Stanislav Richter
spolumajitel Snacker
Legislativa tu je, záleží na státu i vlastnících, aby ji respektovali. Nakonec jde stejně většinou o peníze.
|
|
| NE|
Zdeněk Jahoda
majitel Emco**
Obávám se vyvlastňování. Stát něco chce a má nabídnout takové podmínky, aby byly pro vlastníka zajímavé.
