Každý má svou pravdu a také cenu

Nové rozdělení politických křesel ve sněmovně a sestavování vlády oživuje řadu citlivých témat, kde politici jen těžko nacházejí společnou řeč.

Autor: Jakub Hněvkovský

Jednou z nich je i vyvlastňování ve veřejném zájmu. Kdo si vzpomene na znárodňování po únoru 1948, ozve se automaticky nesouhlasně. Existují ale i legitimní veřejné potřeby. Výstavba dálnic, potřeba budování protipovodňových zábran nebo společenská dohoda nad dalším osudem krajiny s uhelnými zásobami. Právě prolomení limitů uhelné těžby (nebo jejich zachování) bylo jednou z karet, kterou politici v posledních měsících ovlivňovali voliče. Řidiči a podnikatelé se navíc nemohou dočkat dalšího rozšíření dobrých silnic, takže půl národa s rozdílnými pocity sledovalo šestnáctiletý boj státu s farmářkou Ludmilou Havránkovou o osud hradecké dálnice. Kritici jedné i druhé strany nakonec připouštějí, že jde o jediné – o oboustranně výhodné podmínky, respektive o peníze.

Anketa Profitu: Jste pro, aby stát mohl rychle vyvlastňovat pozemky?

ANO

Luděk Sojka soukromý včelař

I já mám své pozemky, ale nemohu bránit veřejnému prospěchu. Ale samozřejmě za spravedlivou cenu.

NE

Jan Veleba prezident Agrární komory

Násilné změny vlastnictví půdy jsme tu už měli.

ANO

Petr Kajnar primátor Ostravy

Pro urychlení ve veřejném zájmu jednoznačně jsem. Ale také pro víc než spravedlivou kompenzaci vlastníkům půdy.

NE

Stanislav Richter spolumajitel Snacker Legislativa tu je, záleží na státu i vlastnících, aby ji respektovali. Nakonec jde stejně většinou o peníze. ||
| NE| Zdeněk Jahoda

majitel Emco**

Obávám se vyvlastňování. Stát něco chce a má nabídnout takové podmínky, aby byly pro vlastníka zajímavé.