Každý ve svém

Vlastní vysílačkovou síť staví také ruzyňské letiště

Záchranka přijíždí ošetřit zraněného člověka, ale místo vděku za rychlý příjezd se na záchranáře snáší sprška urážek, ran a kopanců. Situaci, která v lepším případě končí poškozením sanitního vozu, v horším případě zraněním záchranářů, zná z médií zřejmě každý občan Česka. Za dva a půl měsíce letošního roku eviduje policie minimálně čtyři případy napadení záchranářů v terénu.

Pomalá komunikace.

Ministr vnitra Stanislav Gross po lednovém případu napadení v Praze-Kolodějích hovořil o zpřísnění trestů pro agresory, ale především o zlepšení komunikace mezi záchranáři a policií. Kdyby záchranky používaly stejnou komunikační techniku, mohlo by být dorozumívání těchto složek jednodušší a rychlejší. Problémem však v tomto případě není nedostatek peněz, ale nezájem některých zdravotníků začít využívat celonárodní radikomunikační digitální síť Pegas, vybudovanou pro komunikaci složek Integrovaného záchranného systému (IZS).
Zatímco v současnosti musí napadení záchranáři zavolat svou analogovou vysílačkou na dispečink, dispečerka následně vytočí linku 158 jako každý jiný občan, dispečer policie informaci přijímá a kontaktuje nejbližší hlídku. Ta na místo napadení dojíždí několik jednotek až desítek minut od prvního volání o pomoc. Pro výrazné urychlení komunikace by přitom stačilo, aby byl vysílačkami Pegas vybaven alespoň dispečink záchranné služby. V ideálním případě by mohli pomocí speciálního nouzového tlačítka zavolat o pomoc sami napadení záchranáři.

Mohou si za to sami.

Nezájem záchranářů kritizoval minulý týden v pondělí v České televizi i ministr Gross. „Pokud budou záchranářům ležet vysílačky ve skříních, tak se nemůžeme spolehnout na dorozumívání. To je na zodpovědnosti každého. Policie i Hasičský záchranný sbor síť Pegas využívají. Je však zvláštní, že některé záchranné služby na systém přecházejí, jiné nikoliv,“ uvedl Gross. Řada záchranek totiž vysílačky pro Pegas odmítá, případně je po převzetí zamknou a nepracují s nimi, jako například pražská záchranka.
Používání jednotného komunikačního systému ukládá policistům, hasičům a zdravotnickým záchranářům zákon o krizovém řízení. Žádná norma však nehovoří o tom, jak na jednotlivých složkách dodržení zákona vymoci. Zdá se, že záchranáři chtějí jít vlastní cestou a uvažují o vybudování vlastní celorepublikové analogové vysílačkové sítě (EURO 37/2003). Návrh ministryně zdravotnictví Marie Součkové však v kuloárech dosud podporu nenašel, proto se zatím nedostal ani na jednání vlády. „Pokud si někdo neodebere vysílačky pro Pegas a raději bude za další miliony z peněz daňových poplatníků budovat jiné systémy, je to jeho zodpovědnost. S tím já bohužel nic nenadělám,“ komentuje situaci Gross.

Ruzyňské mlčení.

Zhruba šestimiliardové náklady na výstavbu i další výdaje na provoz a údržbu hradí resort vnitra, jednotlivé složky si platí údržbu terminálů a případně pořízení nových vysílaček nad počet, o který si při přerozdělování požádaly. Dovybavování složek IZS potrvá ještě zhruba rok a půl. Podle záchranářského časopisu Rescue report měli policisté na konci minulého roku k dispozici asi 17,5 tisíce terminálů z plánovaných dvaadvaceti tisíc, hasiči 2600 kusů z cílového stavu 6,5 tisíce a zdravotnická záchranná služba přes 620 vysílaček z plánované tisícovky. Při budování sítě Pegas se však počítalo se zapojením dalších složek, které se na činnosti IZS podílejí s ohledem na místní specifika - například vězeňská služba, obecní a městské policie či vojenská policie, která již systém využívá. Jak prohlásil Stanislav Gross: dálnice je postavena, je možné po ní začít jezdit.
Kromě záchranářů však tuto dálnici nehodlají používat další složky. Na pražském letišti vyrůstá zcela nová digitální radiokomunikační síť pro potřeby České správy letišť (ČSL) a bezpečnostních složek operujících na Ruzyni. Vítězem výběrového řízení, které proběhlo neveřejnou formou - oslovením pěti zájemců, se stala pardubická společnost KonekTel. Mluvčí ČSL Anna Kovaříková odmítla týdeníku EURO sdělit finanční objem zakázky stejně jako kritéria, na jejichž základě ČSL dodavatele vybírala. Kovaříková neposkytla ani údaje o plánovaném počtu uživatelů sítě a složkách, které ji budou využívat. „V současné době byla uzavřena smlouva mezi Českou správou letišť a společností Konektel. Finanční objem zakázky je součástí smlouvy, ČSL z obchodních důvodů smluvní podmínky nezveřejňuje,“ uvedla pouze. Investice do výstavby není jediným nákladem spojeným s vysílačkovou sítí. Jen suma putující do operačního střediska se pohybuje v řádech milionů korun, další peníze stojí údržba sítě či placení telekomunikačních poplatků za využívání frekvenčního pásma. Kromě toho mohou nastat problémy při dorozumívání složek zajišťujících bezpečnost přímo na Ruzyni, například celníků, letištních hasičů a záchranky či ostrahy letiště, s policisty nebo státními hasiči využívajícími síť Pegas. Ta je totiž postavena na technologii Tetrapol, zatímco síť ČSL pracuje v odlišném prostředí technologie Tetra. Ačkoliv Kovaříková tvrdí, že obava z omezení komunikace se složkami IZS není namístě, faktem zůstává, že bez potřebného dovybavení, které si vyžádá další investice, jsou obě digitální sítě vzájemně nekompatabilní. Místo zlevnění, zjednodušení a urychlení komunikace tak dojde k opačné situaci.