Kde se dobře daří, tam se perník vaří

Do pěti měsíců má být na stole plán boje proti pervitinu

Loni v prosinci dostala internetová lékárna společnosti Ravenswood Pharma objednávku na sto balení léku na chřipku modafen. Úhrnná cena přes deset tisíc korun. Adresa pro doručení se lišila od fakturační. Šéf firmy Ravenswood Pharma Richard Wustinger oznámil případ ministerstvu zdravotnictví a do lékárny, která internetovou prodejnu provozuje, napsal: „Nabídněte zákazníkovi obvyklé množství a informujte jej o paragrafu 49, odstavci tři, zákona o léčivech.“ V onom odstavci stojí: „Léčivý přípravek, jehož výdej není vázán na lékařský předpis, nevydá farmaceut v případě podezření ze zneužití tohoto léčivého přípravku.“
Ne každá lékárna se asi chová ostražitě. Sám prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba nevylučuje, že existují lékárny, kde si lze podezřelé množství určitých léků opatřit. Národní protidrogová centrála (NPC) mluví o tom, že nejsou, respektive v roce 2005 nebyly výjimkou případy nákupu modafenu v jedné lékárně v průběhu jednoho týdne až za třicet tisíc korun. To ale není podstata problému. Hlavní je to, že modafen, nurofen stopgrip, paralen a některá další volně prodejná léčiva se používají k výrobě metamfetaminu. Nebezpečné drogy, v jejíž produkci i spotřebě je Česko evropskou velmocí.

Značné obavy.

Podle názoru Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) se v Evropě „produkce metamfetaminu omezuje převážně na Českou republiku, kde se od poloviny osmdesátých let 20. století vyrábí pod místním názvem pervitin“. „Celosvětově je vzrůstající míra užívání metamfetaminu (jde zejména o Čínu, Filipíny, Barmu, Thajsko, USA, Kanadu, Mexiko - pozn. red.) důvodem ke značným obavám, jelikož je tato droga spojována s celou řadou závažných zdravotních problémů,“ konstatuje dále EMCDDA. Národní protidrogová centrála v souvislosti Česko a pervitin mluví o „alarmujícím stavu“, „společenské nebezpečnosti na mimořádně vysoké úrovni“ a o nutnosti „koncepčního řešení“.
Pervitin patří mezi tvrdé drogy. Předávkování nebo dlouhodobé užívání končí smrtí. Počet uživatelů není statisticky zachycen. Podle studie ústavu zdravotnických informací a statistiky však zná konzumenty pervitinu jedenáct procent dospělých (uživatele marihuany 37 procent, extáze 18 procent, heroinu nebo kokainu čtyři procenta). A za snadné považuje sehnat si pervitin do čtyřiadvaceti hodin také jedenáct procent populace.

Troškaři i mafie.

Podíl zabaveného pervitinu se podle zatím poslední dostupné výroční zprávy NPC za rok 2005 v poslední době zvyšuje. Je to údajně asi 90 procent případů souvisejících s pervitinem. Jde převážně o takzvané domácí varny, jejichž provozovatelé využívají toho, že zmíněná volně prodejná léčiva obsahují pseudoefedrin, který je výchozí složkou pro výrobu pervitinu nižší čistoty. Kvalitnější metamfetamin se vyrábí ve velkém z efedrinu, který k nám dovážejí organizované gangy převážně občanů bývalé Jugoslávie přes Německo. Finální produkce se většinou vrací do zahraničí, opět hlavně do Německa.

Nový modafen.

Je tedy zřejmé, že o problému se ví. Je zmapován. Uskutečnily se i dílčí pokusy o řešení. Volná prodejnost léčiv s pseudoefedrinem byla například omezena hranicí 30 miligramů v jednotce lékové formy. NPC ale volá po tom, aby byl volný prodej léčiv s pseudoefedrinem zastaven úplně. Další možností je podle protidrogové policie úprava zákona o návykových látkách. Měl by se týkat i zacházení s prekurzory obsaženými v léčivech v lékové formě, a to bez omezení množství.
Na výzvu změnit chemické složení léčiv tak, aby se zkomplikovala možnost získávat z nich pseudoefedrin, reagovala společnost Zentiva, která od konce roku 2005 vyrábí modafen s novým složením. „Ve vývojové fázi“ je podle mluvčí společnosti Věry Kudynové změna složení přípravku paralen. Výrobce nurofenu, britská společnost Reckitt Benckiser, naopak nic takového v nejbližší době nechystá a také neexistuje možnost, jak ho k tomu nutit. Po pravdě řečeno, není také zatím jasné, jaké výsledky změna složení modafenu přinesla.

Malé množství.

Věra Kudynová tvrdí, že podle informací společnosti Zentiva se použitím modafenu získává jen minimální množství pervitinu. Firma kromě toho podle jejích slov ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL) monitoruje spotřebu v rizikových okresech, osvětově působí na lékárníky, nepodporuje prodej v místech, kde je indikováno zneužití, a spolupracuje s policií. Má pravdu v tom, že v domácích varnách vzniká menší množství pervitinu než při jeho „velkovýrobě“ z efedrinu. Na druhé straně hodnověrné údaje o tom, z jakých zdrojů je kryta domácí spotřeba pervitinu, neexistují.
Modafen spolu s nurofenem stopgripem a paralenem mimo to trvale obsazuje přední příčky mezi nejprodávanějšími léky a prodeje v celém segmentu přípravků na chřipku a nachlazení rostou velmi svižným tempem. Věra Kudynová ale odmítá, že by šlo o důsledek masového zneužívání modafenu a dalších podobných léčiv k výrobě drog. Vysvětluje to vysokou účinností přípravku, která přináší úspory celému zdravotnickému systému, protože pacienti mohou zvládnout příslušné indikace samoléčením.

Velká obliba.

Naopak obchodní ředitel společnosti pro výzkum trhu Amar Marketing Daniel Krýsl, citovaný časopisem Marketing & Media, odvozuje své přesvědčení, že modafen je mezi výrobci pervitinu stále oblíbený, z údajů o prodeji. Společnost Amar Marketing dospěla k závěru, že průměrný prodej balení modafenu se čtyřiadvaceti tabletami jsou dvě až tři krabičky na jeden nákup, v létě prý dokonce pět až šest. Vzhledem k tomu, že maximální doporučené dávkování je jedna až dvě tablety třikrát denně při délce užívání tři až pět, maximálně sedm dní, lze předpokládat, že zbytek je využíván k jiným účelům, konstatuje Daniel Krýsl.
Přesnější orientaci v tom, nakolik je obtížnější získávání pseudoefedrinu z modafenu účinné, by mohla přinést výroční zpráva NPC za rok 2006. Tedy za období, kdy už Zentiva vyráběla pouze lék v modifikovaném složení. Zpráva však bude zveřejněna až v polovině února a v současné době ještě nejsou zpracovány všechny údaje, uvedl mluvčí centrály Břetislav Brejcha.

Utajený režim.

Zajímavá je však jiná informace, kterou týdeník EURO získal ze SÚKL. Podle vedoucí oddělení pro publicitu, informace a dozor nad reklamou Věry Černé ústav sleduje problematiku volně prodejných léčiv v úzké spolupráci s Inspektorátem omamných psychotropních látek, NPC, celními úřady, Národním monitorovacím střediskem pro drogy a drogové závislosti, lékárnickou komorou a Radou vlády pro koordinaci protidrogové politiky.
„Po vyhodnocení všech získaných informací navrhne SÚKL taková opatření, která by mohla zneužívání přípravku částečně nebo úplně omezit,“ uvedla Věra Černá. Podrobnější informace nesdělila a nereagovala ani na žádost o osobní schůzku s redaktorem týdeníku EURO. Pouze ve svém vyjádření podotkla, že „předčasné poskytnutí nekompletních informací by mohlo vést ke snížení efektivity připravovaných opatření“. Stejně opatrný byl i ředitel SÚKL Martin Beneš, který v telefonickém rozhovoru požádal týdeník EURO o pochopení toho, že jde o velmi citlivou záležitost, kterou je třeba řešit v součinnosti s výrobci i představiteli pacientů. Slíbil zveřejnění konkrétních opatření do pěti měsíců.

Mnoho zájmových sfér.

Půjde-li o restrikce různého druhu a míry - a oč jiného by mohlo jít -, je však třeba mít na zřeteli různorodé zájmy zainteresovaných stran. To měl možná Martin Beneš na mysli, když mluvil o citlivosti problematiky. Když SÚKL před časem prosadil, že se nesmí prodávat více než tři balení léků, z nichž se získává pervitin, zakrátko bylo toto opatření zrušeno. Jednak nebyl problém ho obejít, jednak se proti němu postavili výrobci, kteří poukazovali na to, že SÚKL má schvalovat a registrovat léčiva, nikoli regulovat jejich prodej. Ještě radikálnější opatření - převod léčiv na chřipku a nachlazení pod preskripci - by určitě vyvolalo odpor ze všech stran – výrobců, lékárníků, pacientských organizací, a dokonce i té části protidrogových odborníků, která se domnívá, že by to jenom přesunulo zájem k jiným, třeba ještě horším látkám.
Česká lékárnická komora se dlouho snažila prosadit do zákona o léčivech kompromisní ustanovení, aby léky na chřipku a nachlazení byly sice obecně na předpis, ale lékárník by je mohl po vlastním uvážení prodat i volně. Tak to prý mají zavedeno v Polsku. Lubomír Chudoba však uznává, že ani to není optimální řešení. Hlavní potíž s pervitinem je podle něj v tom, že jde o specifický problém České republiky. Kdyby jím bylo zasaženo více zemí v Evropě, vznikl by i větší tlak na výrobce, aby extrakci pseudoefedrinu z volně prodejných léčivých přípravků účinně bránili.