Kanada umí proměnit písek ve zlato. V to černé. Díky získávání ropy z fosilních písků již tak vyspělá země dál utěšeně bohatne. Nový elán navíc Kanadě přidala úspěšná olympiáda ve Vancouveru. Doporučení odborníků českým firmám zní: zkuste obchodovat s tamějšími ropnými regiony.
Autor: Isifa
Východ nebo západ? Rozhodněte se. Tato volba bude tou nejdůležitější, kterou musíte před vstupem na kanadský trh udělat. Druhá největší země světa se totiž dělí na dvě geograficky i obchodně zcela odlišné půle.
Východ je lidnatý, zahrnuje většinu velkých měst a bydlí v něm většina Kanaďanů. Ovšem právě proto je tam také hustá konkurence a trh je vším přesycený. Také je zde koncetrován kanadský průmysl, zejména automobilový a letecký. Česká firma zde může dobře prodat spotřební zboží nebo stroje, ale musí zároveň čekat konkurenty ze Spojených států, Asie i Evropy. Navíc jsou Kanaďané hrdí na svou zemi a pokud mohou, vůbec nejraději si koupí domácí výrobek.
Naopak západní provincie Kanady jsou většinou liduprázdné. Zato se tam zvláštní technologií získává ropa z ropných písků. Po recesi se cena ropy opět zvedá a Kanada chce nyní právě do ropného průmyslu a přilehlé infrastruktury investovat miliardy dolarů.
„V těchto regionech se téměř nic nevyrábí, takže potřebují prakticky všechno. Pro české firmy jsou dodávky do oblastí kolem Edmontonu nebo Calgary ideální šancí,“ říká Jerry Jelinek, který v Kanadě reprezentuje českou proexportní agenturu CzechTrade.
Její zastoupení se právě v souladu s touto vývozní strategií loni přemístilo z nejlidnatějšího města Toronta do Calgary v provincii Alberta, která je centrem kanadského těžebního průmyslu. Bohatá na ropu je také provincie Britská Kolumbie. Kanada má navíc i velká ložiska zemního plynu, uhlí, železné rudy či zinku.
Stroje i tradiční bižuterie
| KANADA |
| Počet obyvatel: 33 milionů Rozloha: 9980 tisíc km2 Hlavní město: Ottawa Měna: Kanadský dolar (1 CAD je asi 18 korun) |
České firmy se již na rostoucím trhu prosadily. Od roku 2004 do roku 2008 vzrostl český export do Kanady na dvojnásobek, když dosáhl hranice 350 milionů amerických dolarů. Přes 80 procent českého vývozu tvoří stroje a průmyslová zařízení. Například výměníky tepla, soukolí železničních vozů, průmyslové pece nebo silniční válce.
Na kanadském trhu se už usídlila například strojírenská společnost TOS Varnsdorf, která v roce 2005 otevřela obchodní zastoupení v Torontu. V nejlidnatějším městě Kanady má zastoupení také vývozce české bižuterie Jablonex.
Škoda Transportation se snažila v severoamerické zemi získat zakázku na vozy pro městskou hromadnou dopravu. Vyhrála ale domácí firma, což dokladuje, že Kanaďané pokud možno nejdříve upřednostní vlastní podniky.
Do Kanady lze nicméně nabídnout vzhledem k velké kupní síle obyvatel vlastně veškeré spotřební zboží, vybavení pro zemědělství i průmysl. Šancí jsou ale i velké vládní projekty. Zejména několik významných projektů rozvoje přepravy zboží po Kanadě s přesahem do okolních zemí. Jde například o takzvaný Asia-Pacific Gateway z Vancouveru nebo Mid-Continent Corridor vycházející z přístavu Churchill na severu země. V provincii Alberta se zase zvažuje výstavba dalšího zařízení na získávání ropy z písků, což by měla být obří investice v hodnotě 12 miliard dolarů.
Olympiáda ve Vancouveru Kanaďany probudila
Impulsem, který by měl nepřímo podpořit rozvoj Kanady, je v současnosti vedle cen nerostů také nedávná olympiáda ve Vancouveru. „Během jejího úspěšného průběhu se jakoby probudili sami Kanaďané. Ukázali světu, jaké možnosti jejich země má, že jsou jiní než Američané, že mají smysl pro humor. Obrovsky teď v zemi poroste turistika, nepřímo ale úspěšná olympiáda ovlivní jako reklama na Kanadu i ekonomiku a obchody,“ míní Čechokanaďan Otto Jelinek.
Sám je nejlepším zosobněním dobrých česko-kanadských vztahů. Jeho rodiče s ním coby klukem emigrovali z Československa v roce 1948. Jelinek pak se svou sestrou vyhrál za Kanadu krasobruslařské mistrovství světa sportovních dvojic a to mu zaručilo v severské zemi takovou popularitu, že mohl být později v osmdesátých letech vybrán postupně za ministra sportu, veřejných prací a financí.
V Kanadě také provozoval obchod se sportovním vybavením a dovážel české hokejky. „České zboží tam má dobrou pověst. A ke všem cizincům jsou Kanaďané vstřícní. Vždyť skoro každý je tu vlastně přistěhovalec. Když jsem byl ministrem, nikdo se nad tím nepozastavoval,“ říká Otto Jelinek.
Podle náměstka ministra průmyslu a obchodu Martina Tlapy je toho víc, co Česko s velkou severskou zemí spojuje. „Nejenže tam emigrovala spousta Čechů. Určitá podobnost je i v tom, že mají jako my vedle sebe toho velkého bratra, od něhož se ale snaží trošku odstínit. Mají větší zájem o kulturu než Američané, orientují se v dění ve světě, mají sociálnější společnost,“ říká Tlapa, který sám v Kanadě pracoval.
| CO JE DOBRÉ VĚDĚT PŘED EXPORTEM DO KANADY |
| Etikety musejí být dvojjazyčné Zboží dodané do velko či maloobchodů musí být označeno jak v angličtině, tak i ve francouzštině. Federální kanadský zákon „Consumer Packaging and Labeling Act“ přísně nařizuje, že veškeré popisy na výrobcích, jejich obalech a veškerá dokumentace, která doprovází výrobek, musejí být vydány v obou jazycích. Při vytváření těchto tiskovin je nutno pamatovat, že francouzština je přibližně o 20 procent „delší” než angličtina. Připravte se na alkoholový monopol V Kanadě dosud existuje státní monopol dovozu a prodeje alkoholických nápojů, který je uplatňován v jednotlivých provinciích vždy prostřednictvím jediné pověřené provinční firmy, takzvané Liquor Boards. Výjimkou je provincie Alberta, v níž je prodej a dovoz alkoholických nápojů liberalizován. Clo máme jako upřednostňovaný národ Většina dovezeného zboží podléhá clu a DPH. Ty se vybírají při celní prohlídce a jsou odvozeny od hodnoty dovezeného zboží. Předtím, než bude váš produkt exportován do Kanady, musíte určit tarifní klasifikační číslo, které slouží kanadské vládě pro statistické údaje, ale také při vypočítávání cla. Produkty dovezené z České republiky podléhají takzvanému Most Favoured Nation Tariff. Federální DPH je v Kanadě pět procent. Některé další zboží (například určité automobily, palivo, cigarety a alkohol) podléhá speciální spotřební dani. Úvěrová disciplína poevropsku nestačí Zejména pro malé a střední podniky se může stát velkou překážkou to, že kanadské banky jim neuznávají úvěrovou historii. Požadují po svých klientech doklad o jejich kreditní historii v Severní Americe. Nepomůže sebelepší doklad získaný v Česku nebo jinde ve světě. Pokud tedy firma dosud nevyvíjela svou činnost v Severní Americe, může se v Kanadě zpočátku dostat do finančních obtíží. Nejdřív domácí výrobky Kanaďané upřednostňují domácí produkci. Nejsou ale zase přehnaně zásadoví. Bude-li v dosahu srovnatelný výrobek importovaný a levnější, nebude jim činit potíže zakoupit ten dovozový. Má-li zámořský dodavatel v Kanadě obchodního zástupce, a tato okolnost je na zboží zdůrazněna, zákazník na zboží pohlíží jako na v podstatě kanadské a nemá už vůbec žádné dilema. Ekologie má přednost Přísné technické a nově i ekologické normy a standardy platné v Kanadě mohou ztěžovat zavádění některých nových českých výrobků. Týká se to například strojů, technologií, ale i investičních celků. |
Čeští podnikatelé oceňují na kanadském trhu jeho anglosaskou liberálnost. Stát se tam byznysmenům příliš neplete do řemesla. A když, tak spíš ve snaze pomoct. „Třeba kanadští starostové jsou velmi dobří hospodáři. Počítají, co se vyplatí, jako by hospodařili vyloženě na svém,“ říká Vlastimil Bartel, jednatel pardubické společnosti BG SYS HT, která dodává do Kanady opravárenskou hmotu na silniční výtluky.
Podle něj je v Kanadě daleko víc cítit, že stát a úřad je tu pro lidi, a ne naopak. „Uvedu jednu drobnost, která to hezky ilustruje. Dostalo mě, když jsem se mohl v kanadském Edmontonu nerušeně procházet bez jakékoliv kontroly na radnici. V neděli! Prostě je otevřená a kdo chce, ať se podívá dovnitř. Radnici přece platí lidé z daní, tak tam mají mít kdykoliv volný přístup. Kéž by panovala taková pokora státu u nás,“ říká podnikatel.
Víza skvrnou na kráse
Skvrnou na vzájemných vztazích je ale vízová povinnost, kterou na české občany loni Kanada znovu uvalila kvůli početnému přílivu zejména romských emigrantů. „Víza znevýhodňují české podniky vůči firmám ze zemí, s nimiž má Kanada bezvízový režim. Představují dodatečnou administrativní zátěž a zvyšují náklady,“ říká náměstek ministra obchodu a průmyslu Milan Hovorka. „U velkých obchodů se může získání víz jevit jako pouhá epizoda. Pro mě je to však otázka principu. Vízová praxe neodpovídá dlouhodobé tradici partnerství mezi oběma státy,“ dodává Hovorka.
Kanaďané alespoň opětovně otevřeli vízové oddělení v Praze, aby čeští zájemci nebyli odkázáni na konzulát ve Vídni. O tom, za jakých podmínek bude zrušena vízová povinnost, jednali diplomaté obou zemí před několika dny v Praze. Žádné konkrétní kroky, které by ke zrušení víz vedli, zatím ale nezveřejnili. „Každopádně se ukázalo, jak důležité je, že se za nás postavila Evropská komise. Kanaďanům hrozí, že by její diplomaté museli mít na celém území Unie vízum,“ uvádí možný odvetný krok náměstek ministra zahraničí Hynek Kmoníček.
Podle některých odborníků je ale vízová povinnost pro podnikatele, který chce udělat v Kanadě mnohamilionový obchod, relativně nevýznamnou překážkou. A navíc dříve nebo později pomine. „Kanaďané o obchod a kontakty s Českem velmi stojí. Myslím, že zrušení víz je jen otázka času,“ podotýká k tomu Otto Jelinek.
