Překvapivý pád hospodaření státního rozpočtu do téměř dvacetimiliardového deficitu po pouhých dvou měsících letošního roku vyvolal poprask a halas opozice o očekávatelném krachu rozdávačné politiky Babišovy vlády. Dva měsíce jsou sice příliš krátká doba, aby se daly z vývoje příjmů a výdajů dělat dalekosáhlé závěry, ale vzhledem k tomu, že se projevují trendy, které jsme v týdeníku Euro identifikovali již dříve, stojí za to se u nich trochu zastavit.
Výpadek výběru DPH v rozsahu dvou miliard korun v situaci, kdy lidé stále utrácejí jako o život, vypadá hodně překvapivě. Ministerstvo financí však svým přiznáním, že je to ovlivněno vyplacením na dlouho zadržených vratek DPH, potvrzuje podezření, že zde bylo v minulosti manipulováno se saldem státního rozpočtu na účet plátců daně. Berňák nikdy s vratkami příliš nespěchal, ale od nástupu Andreje Babiše na ministerstvo financí v roce 2014 se situace dramaticky zhoršila a došlo k masivnímu zadržování odpočtů DPH v rozsahu převyšujícím deset miliard korun jen za první kvartál.
A pokračovalo po celý rok. Tyto peníze vylepšily aktuální rozpočet, ale musely být v dalším roce a půl vráceny, což naopak zase snížilo výběr daně. Ale také srovnávací základnu pro porovnávání inkasa daně v dalších letech, kdy bylo zlepšení interpretováno jako výsledek zavedení kontrolního hlášení a EET. Loni si to poučené ministerstvo financí zřejmě zopakovalo v poněkud menším měřítku v naději, že rostoucí ekonomika to milosrdně překryje, což se evidentně nestalo.
Z letošního rozpočtu a posledních výsledků výběru daně z příjmu právnických osob je pak zřejmé, že ministerstvo financí ne úplně dobře čte dopady hospodářského cyklu, a i na letošek předpokládá šestiprocentní nárůst inkasa. Přitom firmy masivně investují až v posledních dvou až třech letech a jejich technologie byly z velké části odepsané, a odpisy proto nesnižovaly až tak výrazně základ daně. Teď nové investice dokončují, začnou je odepisovat a budou platit méně i při solidním růstu hospodářského výsledku před zdaněním.
Rozpočtový zázrak z Bruselu. Přebytek je důsledkem štědrého dárku
Rozpočet táhnou daně z příjmu fyzických osob a platby sociálního pojištění související s mohutným růstem mezd a velmi nízkou nezaměstnaností. Jestli má pravdu guvernér ČNB Jiří Rusnok, který pro příští rok věští zřetelné přibrzdění tohoto trendu posledních let, bude rozpočtu ve střednědobém horizontu hůře, než se nyní zdá.
Letos sice asi nebude velký problém dosáhnout plánovaného deficitu ve výši čtyřiceti miliard korun a není žádnou katastrofou, když se tak vrátíme ke stavu, kdy vláda hospodaří tak, jak si naplánuje a nechá schválit sněmovnou. Zastavit další růst deficitů ale bude velmi obtížné, protože to, co ve fiskální politice začala vláda Sobotkova a dokončila Babišova, vrátilo udržitelnost veřejných financí někam do roku 2007 před reformy, které byly jednoznačně základem úspěchů, jimiž se v posledních letech holedbal Andrej Babiš. A šetřit se bude těžko. Zvláště když je vláda v polovině mandátu a je třeba navařit pořádně hustý předvolební guláš.