Dva renomovaní kandidáti se střetnou o křeslo šéfa AV ČR
V úterý 7. října mají být uzavřeny kandidátky na předsedu Akademie věd ČR (AV). Profesor Václav Pačes, současný šéf AV, nepředpokládá, že by se do klání na poslední chvíli přihlásil další zájemce. Kdo bude Pačesovým nástupcem? „Zatím ústavy nominovaly dva kandidáty: profesory Evu Sykovou a Jiřího Drahoše. Oba jsou výborní vědci i zkušení administrátoři. Byl bych rád, kdyby se našel ještě silný kandidát z oblasti věd humanitních. Někdy se říká, že by neměl naději uspět proti přírodovědcům. To si nemyslím,“ sdělil Pačes minulé úterý týdeníku EURO.
Největší výzkumná instituce v Česku bude mít asi tedy na čtyřleté období opět šéfa z druhé oblasti věd. Po Wichterlovi, Zahradníkovi, Illnerové a Pačesovi se vlády nad 54 ústavy ujme buď Syková, ředitelka Ústavu experimentální medicíny AV (ÚEM), přední neurovědkyně a odbornice na kmenové buňky, anebo Drahoš, jenž je místopředsedou akademie, profesorem chemického inženýrství a exředitelem Ústavu chemických procesů AV. S důrazem vlády ČR na vědu a výzkum se kandidáti musejí vyrovnat s náročnými úkoly; o svých předsednických plánech promluvili v rozhovorech pro týdeník EURO.
Resty, reforma a reorganizace
Ústavy AV byly v minulém období převedeny z režimu státních příspěvkových organizací na veřejné výzkumné instituce (v.v.i.). „Bylo s tím spojeno hodně administrativy, inventura veškerého majetku, pořádek na katastrech a podobně. Také se daří zvyšovat vědecký výkon akademie jako celku. Špičky táhnou celek dopředu. Ale některé ústavy neodpovídají svým výkonem elitní vědecké instituci, jakou by AV chtěla a měla být,“ hodnotí Pačes své úřadování, přičemž se velmi těší na opětovnou výzkumnou práci.
Co je třeba ihned řešit? Dle Pačesa především metodiku hodnocení výsledků výzkumu vládní Radou pro výzkum a vývoj (RVV). Na kvalitním a spravedlivém hodnocení prý závisí úspěch reformy výzkumu. Dalším úkolem jsou správné investice prostředků ze strukturálních fondů EU na podporu výzkumu. „Měly by jít preferenčně do infrastruktury výzkumu, zejména na přístrojové celky celoevropského významu. To by nám velmi pomohlo, abychom vybudovali skutečná, a nejen fiktivní centra excelence,“ myslí si současný předseda. A jaké hlavní úkoly by měli řešit jeho nástupci? Pačes předvídá: „V roce 2011 budou ústavy hodnoceny mezinárodními panely odborníků. Dle tohoto periodického hodnocení bude muset Akademická rada diferencovat podporu jednotlivých ústavů. Obávám se, že některé bude třeba zgruntu reorganizovat, možná i zrušit.“
V čem se shodnou a neshodnou?
Z rozhovorů s oběma kandidáty však vyplynulo, že se nevyhýbají ani rozšíření současné struktury o další institut. Jako možný aspirant byl jmenován nanotechnologický ústav. Ani jeden z navržených se neobává politického tlaku na svou osobu; oba uvažují o opuštění mnoha aktivit kvůli úřadu. Shodně též podporují udílení titulů Ph.D. a DSc. akademií.
Týdeník EURO zajímaly i okolnosti jejich „předlistopadových“ výjezdů na Západ. Syková působila v roce 1984 v Heidelbergu a v letech 1985 až 1986 v Austrálii: „Bylo to složité. Když jsem jela do západního Německa, doma zůstali obě děti i manžel. To byla záruka, že mě na měsíc mohli pustit. Bylo to po dlouhé době, kdy jsem nikam nesměla, protože mě někdo sledoval ve Švédsku a udal, že jsem schvalovala Chartu 77.“ Podobně hovoří i Drahoš, jenž v letech 1985 až 1986 bádal v Hannoveru: „Zažádal jsem o stipendium Humboldtovy nadace, aniž bych doufal, že je dostanu, protože jsem byl nestraník. Přesto trvalo asi rok a půl, než jsem dostal povolení. A žena musela s dcerami zůstat doma jako ,rukojmí‘.“
V lecčems se pochopitelně liší. Šaramantní dáma je otevřena aplikovanému výzkumu (vybudovala Inovační biomedicínské centrum ÚEM, čili podnikatelský inkubátor), je plná nápadů a nebrání se ani podpoře manažerského vzdělávání MBA pro řídící výzkumníky. Seriózní pán zase v patentech a reformách RVV nevidí samospásnou cestu, je lépe obeznámen s chodem AV a prezidentoval i evropské federaci chemických inženýrů. Pro koho se vědci rozhodnou? Akademický sněm bude volit předsedu v prosinci. Kandidáta, jehož členové sněmu zvolí, projedná vláda a návrh předloží ke jmenování prezidentu Václavu Klausovi. Nový předseda bude funkci přebírat na sněmu, který se sejde 24. března 2009.
(bez podpisu)
*
CV (vlevo pod foto)
Prof. MUDr. Eva Syková, DrSc. (64)
Narozena v Rožmitále pod Třemšínem. Vystudovala 1. lékařskou fakultu UK, již během studia pracovala ve Fyziologickém ústavu (FgÚ) AV ČR. Titul CSc. získala ve FgÚ AV ČR (1976), titul DrSc. (1990), docenturu na 3. lékařské fakultě UK (1994) a profesuru na 2. lékařské fakultě UK (2000). Roku 1983 založila Laboratoř neurohumorálních regulací při ČSAV. Od roku 1990 je vedoucí Oddělení neurověd v Ústavu experimentální medicíny AV (ÚEM). V roce 1996 založila a vede Ústav neurověd 2. lékařské fakulty UK a od roku 2000 Centrum buněčné terapie a tkáňových náhrad UK, jehož součástí jsou tři ústavy AV. Od roku 2001 byla třikrát zvolena ředitelkou ÚEM AV a funkci zastává dosud. Hlavní oblastí výzkumu je neurofyziologie mozku a míchy. Publikuje v neurovědách, medicíně, biofyzice a makromolekulární chemii. Citačních ohlasů na její práce je dle SCI bez autocitací více než 2470. Je spoluautorkou čtyř patentů. Dostala bezpočet cen. Je členkou elitního vědeckého „klubu“ Academia Europaea. Vychovala syny Josefa a Michaela.
BOX
Pět priorit Sykové
1) Přeměna AV v koncepčnější a demokratičtější orgán: „Měla by být co nejméně direktivní, aby hlavní slovo patřilo představitelům ústavů. Dosud informativní schůze by měly přinášet konkrétní úkoly a doporučení.“
2) Zviditelnění na veřejnosti i politické scéně: „Ukázat, že ústavy AV jsou tím nejlepším, co ve výzkumu máme, a tudíž potřebují nejvyšší společenskou podporu. Akademie jako nejlepší poradní orgán pro vládu.“
3) Hodnocení vědy a podpora aplikovaného výzkumu: „Impakt faktor není jediným kritériem. Inovace, patenty a aplikovaný výzkum musejí proniknout do ústavů, AV má aktivně pomáhat ve spolupráci s komerční sférou.“
4) Podpora mladých výzkumníků jako šéfů skupin: „Vytvořila bych zvláštní fondy pro zaměstnání vynikajících zahraničních vědců. Zajistila bych půjčky a výhodnou výstavbu bytů s infrastrukturou pro pracovníky AV.“
5) Projekty ze strukturálních fondů EU: „Bylo chybou vybírat jen některé podporované projekty. AV by měla spolupracovat s vládou na výběru bez konfrontací a zřídit oddělení kompletního servisu vypracování projektů.“
*
CV (vpravo pod foto)
Prof. Ing. Jiří Drahoš, DrSc. (59)
Narozen v Českém Těšíně. Vystudoval fyzikální chemii na Vysoké škole chemicko-technologické (VŠCHT) Praha (1972). Ve stejném oboru získal hodnost CSc. na tehdejším ÚTZCHT ČSAV. Na VŠCHT Praha se habilitoval v oboru chemické inženýrství (1994). Obhájil doktorát věd (1999) a byl jmenován profesorem chemického inženýrství (2003). Od roku 1973 pracuje v Ústavu chemických procesů AV, v období 1992 až 1995 a 2004 až 2005 byl zástupcem ředitele. V letech 1996–2003 zastával funkci ředitele ústavu. Od roku 2005 je místopředsedou AV ČR. Hlavním předmětem jeho zájmu jsou vícefázové chemické reaktory. Publikoval v impaktovaných mezinárodních časopisech. Dle SCI je na jeho práce přes 600 citačních ohlasů. Je spoluautorem deseti zahraničních a devíti českých patentů. Obdržel mnoho ocenění. Je členem představenstva Svazu chemického průmyslu ČR a byl opakovaně zvolen do funkce prezidenta Evropské federace chemického inženýrství (2006 až 2009). Vychoval dcery Radku a Lenku.
BOX
Pět priorit Drahoše
1) Excelence výzkumu v ústavech AV: „Budu prosazovat diferencovanější financování kvalitních ústavů na úkor méně kvalitních s využitím komplexního hodnocení panelem zahraničních odborníků.“
2) Spolupráce s vysokými školami v oblasti vědecké politiky: „Budu posilovat užší spolupráci AV s reprezentací vysokých škol, zejména při řešení koncepčních záležitostí v oblasti výzkumu a inovací.“
3) Stimulace pobytů mladých zahraničních postdoktorandů v AV: „Prosadím systém centrální finanční podpory pro střednědobé a dlouhodobé stáže kvalitních vědců z ciziny.“
4) Finanční podpora mladých vědců: „Udělám vše pro rozšíření existujících nástrojů podpory o finance ze soukromých zdrojů, například formou grantů analogických cenám L’Oreal pro mladé vědkyně.“
5) Zvýšení účasti AV v mezinárodních projektech: „Zajistím organizační a administrativní pomoc pracovištím při přípravě mezinárodních projektů, včetně finanční stimulace úspěšných.“
