PŘEKÁŽKY V PODNIKÁNÍ - S velkým nadšením se po čtyřicetileté přestávce pustilo v devadesátých letech tisíce podnikatelů do budování soukromých firem. Překonávali přitom obtíže, které se na ně valily ze všech stran. Co se od té doby změnilo? Některé bariéry podnikání zmizely, s řadou z nich se ale potýkají dodnes.
Malé a střední podniky jsou obecně považovány za hnací sílu ekonomiky. Dnes tvoří přes devadesát procent všech firem podnikajících v Česku, zaměstnávají více než padesát procent všech zaměstnanců a vytvářejí přes třicet procent hrubého domácího produktu. To je velký úspěch, když si uvědomíme, s jakými obtížemi se při startu i rozvoji stále ještě setkávají.
Malé a střední podniky sehrály v devadesátých letech velkou roli při snižování nezaměstnanosti. „Není pochyb o tom, že nebýt jejich aktivity, pokles zaměstnanosti by byl v polovině devadesátých let rychlejší,“ uvádí analýza Českého statistického úřadu.
Nekonečné bariéry
O skutečnosti, že před patnácti lety byl rozjezd malých a středních firem velmi nesnadný, svědčí článek s názvem Bariéry v podnikání očima soukromníků v České republice, který vyšel v patnáctém čísle Profitu v roce 1993. Autor Ondřej Hurtík v něm uvádí výsledky sociologického výzkumu nové podnikatelské generace, jehož se zúčastnilo 1005 podnikatelů, kteří reprezentovali firmy zaregistrované v obchodním rejstříku (tedy nikoliv takzvané fyzické osoby neboli živnostníky). „Pracovníci Sociologického ústavu ČSAV v čele s Janou Vítečkovou došli k překvapivým závěrům, které jsou diametrálně odlišné od nejrůznějších prohlášení a stanovisek těch, kteří s velkou oblibou skloňují slova podnikatel, podnikání, živnostník, soukromník apod. uváděl tehdy Ondřej Hurtík. Za zvláště zajímavé považoval tabulkové přehledy, do nichž sociologové shrnuli podstatnou část svých zjištění.
„Ze získaných údajů je již na první pohled patrné, že čeští podnikatelé jsou značně kritičtí k možnostem podnikání v současném období. Snad nejpřekvapivějším zjištěním celého průzkumu je jejich názor na roli, kterou by měla v otázce zlepšování podmínek pro ‚soukromničení‘ sehrát silná politická strana podnikatelů. Pouhých 25 procent hlasů pro její existenci jednoznačně potvrzuje, že malí a střední podnikatelé nejsou v tomto směru příliš optimisté a cestu, jak dál, vidí všude jinde, jenom ne ve ‚vlastní‘ politické straně“, shrnul autor článku před patnácti lety.
O překážkách při cestě k lepším podmínkám podnikání mluvil ve stejném čísle Profitu také tehdejší předseda Sdružení podnikatelů Rudolf Baránek s redaktorem Bohumilem Technickým. „Celý rok se jednalo o daních a sociálním a zdravotním pojištění pro podnikatele. Výsledkem byla rána zaměstnavatelům. Zákony se musí předělat, dodělat a novelizovat. Je potřeba stanovit takové zatížení pro malého a středně velkého podnikatele, aby byl schopen přežít a rozvíjet se, přitom však musí zůstat naděje na naplnění státního rozpočtu,“ prohlásil tehdy Baránek. A zmínil se i o těžkostech při získávání úvěrů: „Jedním z největších problémů dneška je získat úvěr. Měla by k tomu pomoci Podnikatelská banka. Jejím cílem je vytvořit finanční instituci, na kterou se mohou bez problémů obracet malí a střední podnikatelé. Její snaha bude nasadit co nejnižší úroky.“ Podnikatelská banka sice vznikla v roce 1992, ale živnostníkům dlouho nepomáhala, od roku 1998 už byla jako řada jiných bankovních ústavů v nucené správě.
Veřejné zakázky jen pro ty velké
A jaké jsou podmínky malých a středních firem dnes? „Dnes již v podstatě neexistuje problém při získávání provozních prostor. Naopak prosadit se na stabilizovaném trhu a získat zakázky je dnes možná těžší, než bylo před patnácti lety. Palčivěji dnes také podnikatelé určitě pociťují nedostatek pracovních sil. Naopak i nadále přetrvává naléhavá potřeba řešení legislativních nedostatků, především ukvapeného přijímání nové legislativy, neustále se měnících stávajících zákonů a přibývání vyhlášek s přímým dopadem na podnikání. Nerozvinutá infrastruktura jako problém přetrvává dosud, byť se dnes spíše jedná o nevyhovující silniční a dálniční síť, kdežto před patnácti lety si podnikatelé stěžovali pravděpodobně na nedostatky sítě komunikační. Problémy s posilující korunou znají podnikatelé i dnes, naopak zvýšení koupěschopnosti obyvatel by mezi základní problémy uvedla asi jen mizivá část podnikatelů,“ srovnává potíže při podnikání před patnácti lety a dnes prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek.
Podle odborníků jsou nevýhodou malých a středních podniků stále obtížnější přístup ke kapitálu, informacím a znalostem a menší schopnost eliminovat důsledky výkyvů vnějších vlivů při startu firmy. Problémem je hlavně nízká dostupnost bankovních úvěrů, vysoké daňové zatížení a administrativní překážky. Malé a střední podniky v porovnání s velkými firmami disponují malou ekonomickou silou, nedostatečným přístupem na trhy a nízkou konkurenceschopností.
Také jejich pozice v soutěži o veřejné zakázky je značně slabá. To potvrzuje i František Holec, prezident Svazu drobných, malých a středních zaměstnavatelů v oboru stavebnictví. „Výběrová řízení vyhrává deset největších firem. O cenu ani nejde, ale nabídnou takové podmínky, které malé firmy nemohou splnit,“ vysvětluje. Malá firma podle něj potřebuje zaplatit fakturu třeba do 30 dnů, ale velká firma nabídne možnost platby za zakázku až za 140 dnů. A to prý bývá třeba pro obce důležitějším kritériem než nabídnutá cena.
Malých firem ubývá
Podmínky podnikání jsou už podle statistiků přes všechny domnělé či skutečné institucionální bariéry vcelku stabilní. Za pozornost také stojí fakt, že přínos takzvaných drobných podniků (do deseti zaměstnanců) je významný a stále roste. Je dokonce významnější než v jiných zemích. Naopak počet malých podniků (do 50 zaměstnanců) klesá. Problém je zřejmě v tom, že malé podniky obtížně odolávají konkurenci středních firem právě kvůli nedostatku vlastního kapitálu.
V současné době je ještě dost bariér, které komplikují život malým a středním firmám. „Potřebujeme zjednodušit a sjednotit daňový systém, zlepšit vymahatelnost práva a snížit byrokratickou zátěž,“ vyjmenovává předseda Unie malých a středních podnikatelů David Šeich, kde vidí cesty v dalším rozvoji.
