M a l í a s t ř e d n í p o d n i k a t e l é
Pro malé a střední podnikatele je cesta z České republiky do Evropské unie dlouhá a komplikovaná. Pokud ale vytrvají, mají šanci na slušný úspěch.
Po drobných podnikatelích chce stát hodně, a přitom jim stále málo nabízí. Nejvíce je zatěžují vysoké daně a sociální pojištění a, aby toho nebylo dost, nepřekonatelná je i státní byrokracie. „Musí ubýt razítek, řekl předseda Unie svobody Jan Ruml na mezinárodní konferenci o problematice středního stavu. Podle něj malí a střední podnikatelé sice patří do středního stavu, ale jsou v něm nováčci, a proto je nutné jim vytvořit co nejpříznivější podmínky.
Že zatím nejsou příliš růžové, potvrzují i někteří funkcionáři Evropské unie. „V této sféře je Česká republika hodně pozadu za Polskem či Maďarskem, domnívá se Manfred Heldmann, viceprezident Evropské unie středního stavu. Vládní pomoc považuje totiž za velmi důležitou, zvláště zprostředkování informací o podmínkách podnikání v unii. „I já jsem měl strach, když jsem obdržel nové normy EU a musel je splnit, abych mohl dál podnikat, vzpomíná Heldmann. Než splnil všechna kritéria, uběhl rok a půl: „Když ale znáte pravidla hry, není to zase tak těžké.
Evropská unie se přitom českým podnikatelům snaží pomoci již nyní prostřednictvím programu PHARE. Konkrétní možnosti mají pod palcem ministerstvo průmyslu a obchodu, ministerstvo práce a sociálních věcí a také Energetická agentura pro malé a střední podniky. Jenže, podle mnohých hlasů se s touto finanční injekcí špatně nakládá. Vláda totiž až pětasedmdesát procent prostředků vydává na zemědělství. Tak to zařídil exministr Josef Lux. Přitom zemědělský sektor zaměstnává řádově deset procent lidí. „Je to nepoměrné,“ domnívá se Milan Stupavský, soukromý podnikatel, který se zabývá problematikou malého a středního podnikání. V Evropské unii sice také existuje nesoulad, je však méně výrazný. Dotace do zemědělství ale unie v posledních letech spíše snižuje.
Peníze, které zbývají pro malé a střední podnikání, se rozdělují na ministerstvu průmyslu a obchodu. Právě pod tento resort spadá Agentura pro rozvoj podnikání, která program PHARE řídí na základě kontraktu s takzvanými Business Innovation Centers (BIC) neboli obchodními inovačními středisky. Pět středisek provozuje poradenskou činnost pro podnikatele a na jejich část dostává peníze z PHARE. Obdobně působí i dvaadvacet Regionálních poradensko informačních center. Mnozí podnikatelé ale tvrdí, že střediska fungují pouze na papíře. „Jsou to účelové organizace, sice s kvalifikovanými lidmi, ale nemohou garantovat, že výstupy jejich práce přinesou kýžené peníze, říká Josef Burda, první místopředseda Sdružení podnikatelů. Střediska by podle něj měla být centrálně kontrolována, aby se prokázalo, že odvádějí práci odpovídající jejich honorářům. „Chápu, že to zavání direktivní ekonomikou, ale taková kontrola je na Západě také rozšířena, konstatoval Burda. Zatím však žádný přehled o počtu projektů, které se povedly, neexistuje. Burda také tvrdí, že rozdělování finančních prostředků více než na kvalitním projektu záleží na protekci. „Finance ze středisek plynou nerovnoměrně. Stejnou šanci by měli mít všichni, není možné, aby se udělovaly individuální podmínky, říká.
V minulosti program PHARE poskytoval i přímou finanční pomoc. Do roku 1997 fungovalo schéma malých půjček ve výši jeden až jeden a půl milionu korun na jeden rok za diskontní sazbu. V současné době běží nebankovní schéma finančních půjček orientovaných na malé a střední podnikatele postižené záplavami.
Evropská unie již dvanáct let provozuje podnikatelskou poradenskou databázovou síť BC-NET. Ta umožňuje prověření podniku jak v EU, tak mimo ni. Díky BC-NET mohou firmy navzájem konzultovat svou činnost, a případně i založit joint venture či jinak spolupracovat. V České republice jsou nyní dvě národní kontaktní místa - Hospodářská komora a Agentura pro rozvoj podnikání. Aby se však podnik mohl začlenit do BC-NET, musí být nejprve prověřen Agenturou pro rozvoj podnikání. Poté klient zaplatí poplatek za kontaktní místo.
Stupavský se domnívá, že dosavadní struktura vládní podpory malých a středních podniků je špatná. „Vláda se příliš orientuje na finanční podporu, tvrdí. Podle něj se totiž devadesát procent podpory soustřeďuje na úroky a to je málo.
Ve vyspělých zemích vláda nabízí podnikatelům služby zdarma. V Japonsku například existují služební střediska, kde se podnikatel dozví, jak se zaregistrovat u krajského obchodního soudu, daňového a finačního úřadu a podobně. Veškeré služby se přitom nabízejí pod jednou střechou. V České republice prozatím nic takového neexistuje. „Kdyby se uvolnilo trochu peněz právě na takové služby, bylo by to mnohem rozumnější, než ty peníze ukládat v bankách, konstatoval Stupavský. V České republice nyní stát poskytuje peníze bankám, ty půjčují peníze podnikatelům a diktují si úrokové sazby. Vlády členských států Evropské unie však půjčují peníze přímo podnikatelům za nižší úroky nežli banky. Banky poté jsou nucené snižovat své úrokové sazby, aby mohly konkurovat.
