Nejdříve se shovívavě mluvilo o "velké chybě". Brzy bylo slyšet mumlání o "zásadní chybě" a "personální změně". Touhu po krvi ale jako první projevila strana, která dnes zápasí o existenci, takže to nebylo moc slyšet. Časem ale i ti mocnější zjistili, že chyba se stala opravdu veliká.
A nakonec se mocným hlasem ozval nový šéfkuchař české sociálnědemokratické politiky Zdeněk Škromach: „Nikoli chyba, ale úmysl!“. Už jen krůček ke slůvku sabotáž. Pravda: chyba a ne malá se stala. Český statistický úřad řídí Marie Bohatá. Kdo má kompetence, má také odpovědnost. Zbývá už vyšetřit, za kolik mohou statistici a za kolik celní správa. A na základě toho se třeba i někdo odvolá. Háček je v tom, že takřka všichni ti, co kazatelsky vztyčují prst, byli včera slepí a hluší k chybám a hříchům daleko větším. Přehlédli havárie pod vlivem francovky, nezarazil je ministr financí, mluvící na půdě parlamentu - ve stylu galerky o „vejvaru“, nerozhořčili je mrtví sponzoři, poradci smolící v pracovní době pomlouvačné pamflety, sekretáři s podivnými minulostmi, ani předražované státní zakázky. Zkrátka, všechny ty ostudy a „malé domů“, kterých je česká politika plná. Téměř bez výjimky tyhle skandály a skandálky pohřbil čas, aniž by se někdo byť jenom zarděl. Jenže veřejnost má ráda stínání hlav a politici to vědí. Marie Bohatá zjevně není v žádném klanu, a tak se hodí. Po dlouhé době mají příležitost voličským kmánům ukázat, že u nás se vládne spravedlivě, ale přísně. Možná to se mine účinkem, ale koneckonců - není to tak nezajímavý post. Nepochybně už v příslušných předpokojích obejduje někdo, na koho se ještě nedostalo a kdo v sobě náhle objevil lásku k číslům.