Mezi odborníky se najdou i tací, kteří přijatá opatření považují za příliš tvrdá
V prvním chovu v Čechách začala řádit ptačí chřipka. Není už pochyb o tom, že ji vyvolal ten nejzákeřnější virus H5N1. Hned první den svého zjevení skolil třetinu šestitisícihlavého chovného hejna krůt v Tisové na Orlickoústecku. Všechny ptáky, které virus ušetřil, však vzápětí utratili zvěrolékaři. A s sebou vzali i všechny slípky z okolních dvorků, které si spokojeně a zdravě kdákaly, netušíce, co je čeká. Většina zvěrolékařů se i v neoficiálních odpovědích na oprávněnosti takovýchto předběžných opatření shoduje. Mezi odborníky, zejména ornitology a zoology, se však najdou i tací, kteří tyto zásahy považují za příliš tvrdé.
Poukazují na nemoc BSE. Objev nemocné krávy ještě velice nedávno znamenal pohromu pro celé stádo. Dnes se po důkladné kontrole z chovu i z dalšího zpracování vyřazují jen nemocné kusy. Krom zákazu krmení masokostní moučkou z uhynulých zvířat byla všechna opatření vůči rizikům šíření BSE odvolána. Mohutná mediální bublina splaskla, dnes po tomto problému, přestože ze světa nezmizel, ani pes neštěkne.
Zato kolem ptačí chřipky se štěkot právě rozléhá. A přehlušuje mnohé uvážlivé názory, zejména o původu nákazy. Příčinu přenosu viru se dosud prokázat nepodařilo, takže nastupují úvahy, že nositelem nákazy jsou volně žijící ptáci. A nic nevadí, že napadené hejno se jen krmí a krmí v halách a ještě nikdy se nedostalo pod volnou oblohu. Zato slepice občanů hrabou na dvorečku celé dny, sdílejí prostor s volným ptactvem, a zůstávají zdravé. Přesto jsou posléze odchytány do pytle a obětovány spolu se zdecimovaným hejnem kvůli prevenci.
Obviňovat z přenosu nákazy vrabčáky, kteří pronikají do hal za příživnickým účelem, by bylo příliš odvážné, i když možné. Za zdroj nákazy se tedy začíná označovat podestýlka. Ta pod širým nebem byla a nepochybně na ni někteří ptáci zanechali své exkrementy. Tím je pro leckoho problém vyřešen.
Advokáti volných ptáků z řad českých ornitologů se však proti takovýmto argumentů brání. Chybějí jim důkazy. Příčina nákazy nejspíš zůstane neosvětlena. Ale jestli se nějaký důkaz najde, pak ho ornitologové předpokládají spíš v oné mohutné globální výměně, která se nevyhýbá ani chovům živých tvorů. Příkladem může být letošní nákaza ve Velké Británii, která měla přímou příčinu v dříve objeveném ohnisku šíření viru v Maďarsku.
Stejně jako nikdy nikde nebyla dokázána přímá souvislost mezi nemocí šílených krav (BSE) a Creutzfeldt-Jakobovou chorobou u člověka a vzájemná spojitost je stále jen dílem vědeckých hypotéz, v Evropě se ještě nikde neobjevil zmutovaný vir ptačí chřipky napadající lidi. Přenos nemoci z člověka na člověka nebyl prokázán ani v jihovýchodní Asii, kde byl virus poprvé identifikován a kde přinesl první, nikoli však masové oběti. Přesto si už čeští čtenáři a diváci televize užili z těchto zdravotních rizik pořádného strachu. Ty věčné obavy z drůbežího masa nebo z letících ptáků mohou na zdravotním stavu člověka napáchat mnohem větší škody, než ona latentní rizika samotná.
Dramatizování a zveličování ptačí chřipky přivádí společnost až na dosah hysterie z volně žijících ptáků. Jenže kdyby měla propuknout genocida ptáků, ohrozilo by to přírodní rovnováhu. Ptáci jsou hospodáři rostlin, spolu s ptáky by byl decimován i celý zelený svět, zpřetrhány vazby, o nichž člověk nemá ani tušení.
Když kvůli zrádnému viru obětovat ptačí životy, pak jen ty, které vyžaduje evropská praxe boje proti ptačí chřipce. Mezi riziky BSE a onemocněním zvířat virem H5N1 je přeci jen podstatný rozdíl - ptačí chřipka je přímo nakažlivá. Proto je nezbytné likvidovat i na první pohled zdravé chovy v bezprostředním nárazníkovém pásmu. A následovat musí mechanická a chemická dezinfekce.
Chovatelům ještě dlouho potom starosti se zlikvidováním ohniska neskončí. Ale jestliže nepropukne problém jinde, média se odmlčí a snad i hysterie z ptáků se časem otupí. Jenže mediálně silná výbušnina i v mezičase doutná. Už jsme byli svědky, že paniku lze vzápětí obrátit: „Obava ze smrtící epidemie se ukázala jako nadsazená a je na čase se podívat, kolik panika kolem hrozící epidemie stála a kdo na ni vydělal.“ Autorka textu spočítala státu, že za 300 milionů korun pro své záchranáře, veterináře, lékaře a pracovníky služeb preventivně koupil půldruhého milionu dávek jediného léku, který zabírá proti ptačí chřipce. Že vyplatil 41 milionů korun jako odškodné zemědělcům a že za 27 milionu korun dal do každé schránky doručit letáky, jak se chránit proti nákaze. Dostala čtenářský vzkaz: „Proti reálnému riziku, že se každý dvacátý zadusí krví z plic, rozleptaných vlastní zešílenou imunitou, se stojí zato pojistit.“
Zase jsme přežili, co kdo vmete státu letos?
