Většina manažerů se domnívá, že by měl časopis Forbes uvádět všechny nejbohatší lidi
Myslíte si, že je správné, aby časopis Forbes uváděl v prestižním žebříčku nejbohatších lidí světa drogové bossy a jiné nedůvěryhodné osoby?
- Ano 52 %
- Ne 39,6 %
- Nevím 8,4 %
Letos na začátku března časopis Forbes opět zveřejnil žebříček nejbohatších lidí světa s
majetkem nad jednu miliardu dolarů. Miliardáři na seznamu Forbesu pocházejí z 52 zemí světa. Nejvíce jich je z USA – 359. Evropa má v žebříčku 196 zástupců, Asie 130, Blízký východ a Afrika po 58 a Latinská Amerika 50. Na 701. místě Forbes uvedl mexického drogového krále Joaquína Guzmána. Dle časopisu Forbes vlastní majetek v hodnotě miliardy dolarů, patří však k nejhledanějším lidem světa. S tímto přístupem časopisu Forbes souhlasí 52 procent manažerů.
Patří mezi ně tento respondent: „Jak se pozná ,nedůvěryhodná osoba‘? Byli Bernard Madoff a Robert Allen Stanford ,důvěryhodné osoby‘? Úkolem časopisu Forbes není posuzovat, kdo je či není důvěryhodný. Od toho jsou jiné orgány, aby za jménem v žebříčku časopisu Forbes bylo uvedeno ,v současné době ve vězení‘. Je více jmen, která by se v žebříčku časopisu Forbes zřejmě vůbec nevyskytovala, kdyby policie a justice na celém světě plnily své úkoly.“
Podporu nachází v odpovědi: „Časopis Forbes nemůže za to, že gangsteři běhají po světě a tyjí z pekelných obchodů. Je to obraz světa, v němž mezi počestnými vynálezci-manažery, kteří vyrostli z garáže v nejbohatší muže, jako je Bill Gates, jsou ruští oligarchové a drogoví bossové z Mexika.“
Opačný názor zaujímá jiný manažer: „Z morálního hlediska jednoznačně nikoli. Není správné adorovat lidi, kteří své jmění získali nelegálně. Jak však tyto osoby objektivně poznat a určit? Ctíme-li presumpci neviny, musíme předpokládat, že pokud není někdo pravomocně odsouzen, je nutné na něho pohlížet jako na nevinného, ať už je jeho pověst jakákoli. Když nebude toto rozhodnutí opřené o nezávislé stanovisko soudu, nevidím jinou možnost, než ho v žebříčku ponechat. Není možné postavit redaktory časopisu Forbes do role jakési vyšší instance, která nakonec ,rozhodne‘, co je, či není morální.“
Výhrady má následující respondent: „Nevím, nakolik je důležité vědět, kdo je nejbohatší člověk na světě. Sledování nejbohatších lidí na světě jen podporuje nesmyslnou honičku za vykazováním zisku, výnosů a růstu. Poškodili svět a světovou ekonomiku více drogoví bossové nebo zaměření na spotřebu? Existuje například prestižní žebříček ,nejužitečnějších‘ lidí? Otázka by proto mohla znít: Je správné, abychom se zabývali žebříčky nejbohatších lidí světa? Tuto informaci pro svůj osobní ani profesní život nepotřebuji.“
Pochybnosti jsou i součástí této odpovědi: „To je složitá otázka. Mnoho z osob na žebříčku mohlo jako nedůvěryhodně zbohatnout různým způsobem – včetně aktivit v šedé zóně, pokud nikoli přímo činností v rozporu se zákony. Mnoho z nich je potomky rodin, které se v minulosti chovaly různě a nahromadily obrovské majetky. Pochybuji, že by drogoví bossové nebo jiné nedůvěryhodné osoby poskytli nějaká čísla médiím. Kdyby časopis Forbes takový ,obohacený‘ žebříček zveřejnil, mnoho z dnešních osob uvedených na seznamu by už na něm nechtělo být – i kvůli své neprůhledné minulosti.“
Záporně odpovídá jiný člověk: „Neznám kritéria důvěryhodnosti, případně nedůvěryhodnosti. V Lehman Brothers to byli samí důvěryhodní lidé a kde jsou dnes? U drogových bossů je to jasné. Nemají v žebříčku co pohledávat.“
Následující odpověď je jiná: „Je to správné, ale není to hezké. Kdyby to byl důvěryhodný žebříček důvěryhodných nejbohatších lidí, pak by tam neměli co pohledávat. Seznam by však byl kratší a nedával by odpověď na otázku, kteří lidé jsou nejbohatší.“
Podobně odpovídá respondent: „Jak má časopis Forbes vědět, kdo a jak přišel ke svému majetku? U mnoha ,čistých‘ se totiž nakonec ukáže, že nezbohatli nejčistší cestou. Je to žebříček nejbohatších lidí. Vypovídá pouze o jejich jmění. Nikoli o jejich přínosu.“
Výrazně se vymezil další manažer: „Začneme-li dělat z darebáků celebrity, bude to znamenat konec civilizace.“
Upřesňující je odpověď: „Kritériem žebříčku časopisu Forbes není ,poctivost‘, ale výše bohatství.“
A doplňuje ji respondent: „Ano. Abychom měli přehled, kolik tito ,obchodníci‘ vydělávají, a jak špatně je kontrolujeme.“
Odpovídalo 154 manažerů
