Kdo ohlídá banky v Česku?

EU připravuje zásadní změnu bankovní regulace, ministerstvo financí i ČNB protestují

Když začátkem roku vyšel najevo skandál francouzské banky Société Générale (SG) okolo pětimiliardové ztráty z nelegálních obchodů jednoho z makléřů, následky byly drtivé. Cena akcií SG šla nemilosrdně dolů, banka utrpěla značné ztráty. Tuzemské Komerční banky (KB), kterou SG vlastní, se to však nedotklo. Naopak, akcie KB rostly. Příště by už ale mohla SG svou českou dceru stáhnout dolů s sebou. Důvod? Evropská unie totiž navrhuje radikální změnu dohledu nad bankami. A pokud návrh úřednického aparátu Evropské komise projde, následky by pro lokální trhy mohly být ničivé. Ministerstvo financí, Česká národní banka (ČNB), ale i některé banky proti návrhu ostře protestují.

ČNB na druhou kolej

V rámci jednotné regulace dohledu nad finančním trhem hodlá Brusel prosadit, aby ve věcech rozhodování o strategických otázkách podléhaly banky dohledovým orgánům ze země, kde působí jejich mateřská společnost. Například Česká spořitelna by tak v těchto oblastech byla pod dohledem rakouského supervizora. ČSOB by zase spadala pod belgický dohled. České ministerstvo financí má ale hned několik argumentů, proč je daný návrh nepřijatelný. „Nikde se neřeší, kdo ponese odpovědnost za případná pochybení při výkonu dohledu,“ vysvětluje náměstkyně ministra financí Klára Hájková. Co se stane, pokud dojde k problémům? „Zatím je tento návrh ve fázi diskuzí, ale i tak by se jasně mělo říct, kdo ponese odpovědnost, pokud cizí dohled selže,“ dodala Hájková.
Dalším nedostatkem bruselského plánu je ale i to, že Evropská komise neříká, co konkrétně lze zahrnout pod strategická rozhodnutí a co už ne. Ostatní okruhy totiž zůstanou v kompetenci centrální banky (ČNB). Může se tak lehce stát, že některé plány dotyčná banka označí za strategické. Důvodem by mohl být fakt, že zatímco zamýšlený strategický projekt banky by ČNB coby současný strážce českého finančního trhu smetla ze stolu, regulátor ze země mateřské společnosti bude „vstřícnější“.
Mezi další vady návrhu ale patří i to, že není jasné, kdo by měl konkrétně dohlížet. Tedy zda centrální banka dané země, kde má mateřská banka sídlo, nějaký jiný dohledový orgán z této země, anebo nějaké zcela nově vytvořené kolegium regulátorů pro nadnárodní bankovní skupiny, o čemž Brusel rovněž uvažuje.

Francie je pro

Regulační opatření je velmi podporováno Francií, která v současnosti předsedá Radě Evropské unie. „Francouzi se domnívají, že to napomůže vyřešit finanční krizi, ale my si to nemyslíme,“ tvrdí Hájková. Návrh probírali ekonomičtí ministři na nedávném neformálním setkání ekonomických ministrů EU ve francouzském Nice.
Velmi ostře se proti návrhu staví také česká centrální banka. „Posouvají se kompetence, ale už ne odpovědnost, to je nepřijatelné,“ řekl jeden z členů bankovní rady ČNB, který nechtěl uvést své jméno. A dodává: „Taková úprava by vedla k tomu, že hostitelské státy by nesly odpovědnost za mateřské firmy bank, a to je zcela nepřípustné. Nyní platí, že když se matka dostane do problému, tak dceru není problém prodat jako samostatný subjekt. Pokud se ale změní dohled, tak tohle by mohlo přestat fungovat, protože by při problémech stáhla matka dceru s sebou. To už rovnou můžeme zrušit u bank kapitálovou přiměřenost.“
Bankéř popsal rizika na případu krize švýcarské banky UBS, jež hlásí jednu čtvrtletní ztrátu za druhou kvůli investicím do cenných papírů, které jsou kryty hypotékami pro chudé Američany. „Při takové regulaci, jakou navrhuje Evropská komise, bychom se nyní dohadovali, kolik Česko zaplatí za oživení UBS,“ tvrdí. „Místo toho by se měl Brusel raději zabývat systémem práce ratingových agentur a také auditorů. Jak je možné, že banka s jedním z nejvyšších ratingů může ze dne na den padnout,“ řekl v narážce na nedávný krach investiční banky Lehman Brothers týdeníku EURO další ze členů bankovní rady.

Musíme diskutovat

Zatímco centrální bankéři nešetřili kritikou, oficiální odpověď České národní banky, která přišla z tiskového oddělení, je mnohem mírnější. „Přenesení práv a odpovědnosti na jiný orgán, třeba za tímto účelem i nově zřízeným, je otázka, již bude třeba v budoucnosti diskutovat. Jednalo by se o velmi závažné politické rozhodnutí. Takové kroky se musí vždy důkladně zvažovat a vytvořit k nim odpovídající předpoklady. Obecně musí platit, že kdo má práva a rozhoduje, musí mít také odpovědnost,“ sdělila týdeníku EURO mluvčí ČNB Pavlína Bolfová, která zároveň upozornila, že už nyní stávající právní rámec Evropské unie vyžaduje, aby regulátoři mateřských a dceřiných bank spolupracovali při dohledu nad bankami ve skupině, vyměňovali si informace a podíleli se například na odsouhlasení modelů, které daná skupina využívá. „ČNB již nyní se zahraničními regulátory spolupracuje, za tím účelem rovněž uzavřela příslušné dohody vymezující tuto spolupráci,“ namítla Bolfová a uvedla jako příklad Memoradum o spolupráci mezi orgány dohledu, centrálními bankami a ministerstvy financí všech zemí EU v oblasti finanční stability. Za Česko podepsal materiál ministr financí Miroslav Kalousek a guvernér ČNB Zdeněk Tůma. Jde o závazek sdílet informace se zahraničními regulátory kvůli ochraně stability finančního trhu. Kromě toho memorandum upravuje postupy řízení a řešení přeshraničních finančních krizí. Jenže problém je v tom, že zatím jde stále o spolupráci dohledových orgánů, ale podle nového návrhu by regulátor trhu ze země mateřské banky nic s ČNB konzultovat nemusel.

Jen přes změnu právní formy bank

Podle ekonomů je ale zmiňovaný návrh jen těžko aplikovatelný na české prostředí. „Kdyby banky v Česku byly pobočky bez představenstva, bez vlastního vedení, risk managementu, tak by takový projekt byl opodstatněný. Ale v českých podmínkách, kdy banka je akciovou společností, by tento návrh potřeboval změnu právní formy bank,“ uvažuje hlavní ekonom společnosti Next Finance Vladimír Pikora, který vidí novinku jako určité riziko pro banky. „Vzhledem k tomu, že máme korunu a ne euro, mají banky jiná rizika než ty v eurozóně,“doplnil Pikora. Negativní reakce přišla také z České spořitelny. „Souhlasíme s názorem ministerstva financí. Stávající pravomoci národních regulátorů by se neměly přenášet na regulátora mateřské společnosti, protože nemá spolehlivý přehled nad příslušným trhem,“ sdělila Simona Můčková z firemní komunikace České spořitelny.

Nic nového

Cílem bruselské podoby regulace je podle Evropské komice efektivnější provádění dohledu nad bankami. Je ale možné, že způsob regulace nakonec přeci jen bude pokračovat spíše v posilování spolupráce lokálních a národních regulátorů. To ostatně tak trochu naznačuje analýza o zavedení popsaného modelu regulace, kterou si nechala vypracovat Evropská komise. Materiál totiž tvrdí, že změna by vyžadovala podstatné zásahy do některých národních legislativ a je k nim tedy potřeba všeobecná politická vůle. A pokud návrh přeci jen projde? Češi už od dob krachu IPB vědí, jaké to je, platit za pád banky. Pokud by se z daní muselo platit odškodnění banky, za které by mohl špatný dohled cizího státu, nešlo by tak v zásadě o nic nového.

SOUVISLOSTI
Fakta *Evropská komise chce, aby na banky dohlížely při strategických rozhodnutí regulátoři ze země, kde má banka svou mateřskou společnost.
Rizika *Není jasné, kdo by nesl odpovědnost při chybě dohledu cizího regulátora.
*Evropská unie dosud neupřesnila, co všechno spadá pod strategická rozhodnutí.
*Zatím se neví, jaký konkrétní regulátor bude ze země mateřské společnosti na dceřinou banku dohlížet.