V okamžiku, kdy se daňové úniky pohybují kolem deseti miliard korun, musíme to řešit, říká šéf Čepra, největšího provozovatele produktovodů v Česku
Před několika lety tvrdili šéfové státní firmy Čepro: „Podnik má to nejlepší za sebou, už půjde ekonomicky jen dolů.“ Předpověď se zatím nevyplnila, loni společnost vydělala 1,2 miliardy korun. „Podařilo se nám sundat náklady ve všech hlavních oblastech, pomohla nám i nízká cena energií, které jsou pro nás velká nákladová položka,“ tvrdí šéf firmy Jan Duspěva.
* Před časem si vedení Unipetrolu stěžovalo, že má firma omezený přístup k produktovodům Čepra, na rozdíl třeba od společnosti MOL, což jej proti konkurenci znevýhodňuje. Souhlasíte?
Naše vztahy s Unipetrolem jsou dlouhodobě korektní a pragmatické. Neslyšel jsem ani o tom, že bychom Unipetrol nepustili do systému, jsou naším největším zákazníkem. Minulý rok jsme uzavřeli novou logistickou smlouvu, která počítá s navýšením objemů. Mohu zcela vyloučit, že někoho nechceme pustit do našeho produktovodního systému, naopak, pro nás je to hlavní byznys.
* Přesto od Unipetrolu odebíráte mnohem méně paliv než v minulosti, proč?
Ekonomická výhodnost. Přesto jsou rafinerie Unipetrolu pořád největším dodavatelem motorových paliv, ale jejich dominance není taková. Byly doby, kdy jsme takto nakupovali přes devadesát procent, dneska je ten objem kolem osmdesáti procent.
* Nakupujete hodně v zahraničí, z jaké vzdálenosti se ještě ekonomicky vyplatí dovézt paliva do Čech?
U dopravy autocisternami jste teoreticky limitován vzdáleností 150 až 200 kilometrů. Čepro dováží zboží ze zahraničí pomocí železničních cisteren, kde jsou logistické vzdálenosti delší, běžně nakupujeme z přímořských skladových kapacit, třeba v Hamburku. Při jedné odstávce v českých rafineriích, asi před sedmi lety, jsme kupovali v Hamburku hmotu, která byla vyrobená v japonských rafineriích. Jakmile se hmota dostane na moře, náklady na její přepravu dramaticky klesají. Dá se říci, že víc stojí cesta vlakem z Hamburku do Čech než přes půl světa po oceánu.
* Hodně se diskutovalo o vytvoření petrochemického holdingu, který by vznikl mimo jiné sloučením státních firem Čepro a Mero, a pokud by se to podařilo, přihodil by do něj stát podíl v České rafinérské. Posledně zmíněnou firmu ale ovládl stoprocentně Unipetrol, takže plán na holding definitivně padl?
Předložili jsme několik variant dalších možných strategií. Počítaly s různými scénáři, od toho, že by se nám podařilo získat nějakou rafinérskou kapacitu, až po možnost, že zůstane zachován současný stav. I tady jsou další diskuse vedeny na úrovni vlastníků.
* V Česku rafinérské kapacity nezískáte. Ale v zahraničí, blízko hranic, je několik firem na prodej…
V té době jsme vše hodnotili hlavně z pohledu synergických efektů. Pro Čepro fungují pouze v případě, že je rafinerie napojená na jeho produktovod.
* Neštve vás, že české státní hmotné rezervy skladují svoji ropu v Německu?
O příběhu Viktoriagruppe si myslíme jen to nejsmutnější, samozřejmě že nám to vadí. Několikrát jsme v průběhu času upozorňovali, že je škoda skladovat zásoby v zahraničí, v kapacitách, o kterých se z tisku dozvídáme, že nesplňují základní technické a technologické podmínky. Zvlášť když v Česku máme tak kvalitní produktovodní síť Čepra se sedmdesátiletou tradicí. A paradoxnější je to v okamžiku, kdy si uvědomíte, že v Čepru skladujeme část nouzových zásob Německa.
* Takže z toho, co se děje v Německu s českou ropou, musíte mít škodolibou radost.
Nemáme radost z poškození kohokoli, natož našeho vlastníka.
* Kolik skladujete německých zásob, objemově víc než třeba pro Česko?
Pro Česko je to dramaticky víc. Skladování pro německé rezervy je spíš pilotní projekt, objemově zanedbatelném množství, ale důležité je, že jsme uspěli. Ale vždycky pro nás bude partnerem číslo jedna Česko, zvlášť když naše firma byla pro tento účel založena.
* Jaká je dlouhodobá vize Čepra?
Složitost plánování budoucnosti spočívá v tom, že má firma dvě odlišné tváře. První je strategická, ochraňujeme nouzové zásoby Správy státních hmotných rezerv. To je konzervativní část, která se musí přizpůsobovat požadavku státu, respektive státních hmotných rezerv. Pak je ta druhá, byznysová, kterou můžeme mnohem více ovlivnit. Tady, jak už jsem říkal, počítáme dlouhodobě s poklesem spotřeby motorových paliv, musíme tomu přizpůsobit naši nákladovou část a pružně reagovat na veškeré změny ve struktuře spotřeby paliv. Dneska je velmi obtížné predikovat, jaká alternativní paliva se prosadí a jakou zaujmou pozici na trhu. Budeme se snažit doplnit naše tradiční aktivity o další byznysy, podobně jako jsme to udělali, když jsme si založili vlastní autodopravu.
* Již jste se rozhodli, jestli prodáte síť čerpacích stanic EuroOil?
Snažíme se ji rozumným způsobem rozšiřovat, ročně o jednu až dvě pumpy, a čekáme na další příležitost. Co se týká majetkových poměrů, to je především věc vlastníka, státu. My v našich strategiích počítáme s udržením komplexních obchodních pozic Čepra. Čekáme na příležitost, kdyby se objevila jakákoli šance, která by měla ekonomickou návratnost.
* Prý jste dostali nabídky od polské firmy PKN Orlen a maďarské MOL. Obě firmy chtěly koupit pumpy od Čepra.
Ne.
* Není to tak dávno, co si většina firem z oboru stěžovala, jak je špatná situace, jak prodělávají. Jenže výrazně klesly ceny ropy a teď všichni hlásí rekordní hospodářské výsledky. Jak je na tom Čepro?
My jsme si tolik nestěžovali. Čepro není typický petrochemický podnik, ale hlavně obchodník a logistik. Makroekonomické vlivy se nás nedotýkají tak přímo, jako třeba rafinerií. Samozřejmě že nízká cena ropy a následné zlevnění motorových paliv pomohly i nám. Benzin a nafta jsou levnější, tím pádem populace jezdí víc. Loni jsme měli historicky nejvyšší hospodářský výsledek. K jeho dosažení by ale jen makroekonomické vlivy nestačily, zúročila se nám řada obchodních i optimalizačních opatření, která jsme v posledních letech v Čepru zavedli.
* Co znamená rekordní hospodářský výsledek?
Zatím neauditovaný výsledek je 1,2 miliardy korun (zisk před zdaněním - pozn. red.). I díky tomu, že se nám mimo jiné podařilo sundat náklady ve všech hlavních oblastech, ať už na právní, nebo personální služby. Pomohla nám nízká cena energií, které jsou pro nás velká nákladová položka. Zdárně jsme optimalizovali obchodní postupy.
* Pomohlo k lepšímu hospodaření Čepra i zpřísnění podmínek pro obchodníky s pohonnými hmotami?
Ano, především v tom, že se srovnaly podmínky, což znamená, že se na trhu nevyskytuje nelegální konkurence se svými cenami, a pokud ano, tak zcela minimálně, určitě ne tak masivně jako dříve.
Jsem rád, že se tento projekt, který byl hodně diskutovaný a kritizovaný, projevil velmi pozitivně. Když se opřeme o vyjádření finanční správy, tak se jedná o úspory na dani z přidané hodnoty v řádech miliard korun.
Negativa, na která se upozorňovalo, se neprojevila.
Tedy mimo jiné obavy, že se v některých oblastech zastaví zásobování s pohonnými hmotami a že trh ovládnou jen velcí hráči.
* Jeden z argumentů odpůrců zpřísnění podmínek zněl, že se velcí hráči sešli a dohodli, jak se zbavit malých konkurenčních obchodníků.
Tak to nevnímám. Zpřísnění podporovalo i mnoho malých hráčů. V okamžiku, kdy se daňové úniky na DPH pohybují kolem deseti miliard korun a každý třetí ceník na pumpách se liší o desítky haléřů na litru, je nutné přijít s nějakým řešením. Zavedení kaucí pro distributory pohonných hmot nebylo původním řešením. Nejdřív se uplatňovaly postupné kroky, které ale nepomohly. Zafungoval až tenhle do jisté míry regulatorní krok. Dnes je zhruba 200 hráčů, kteří jsou schopni splnit parametry zákona. Jejich počet odpovídá obdobným číslům na okolních trzích.
* Budete prosazovat ještě nějaké změny v legislativě?
Na trhu vždycky zůstane nějaká kriminalita. Aktuálně v této oblasti nevyvíjíme žádné aktivity. Bojíme se nárůstu šedé zóny v oblasti alternativních biopaliv, kde jejich cena bude v čase odvislá i od takzvané udržitelnosti. Vždy když máte jednu komoditu, která může mít odlišnou jednotkovou cenu, tak je to potenciálně prostor pro nějakou šedou zónu. Situaci monitorujeme a v případě potřeby zareagujeme.
* Kdy klesne i počet čerpacích stanic na českém trhu?
Každou konkurenci vítáme, sami máme pumpy v místech, kde se hodně potýkáme s takzvanou neznačkovou konkurencí. Určit, kdo přežije a kdo ne, musí trh. Uplatní se jenom ti, kteří dokážou nabídnout ty nejlepší služby, nějak zaujmout zákazníka. Na druhé straně je ale také nutné, aby na každou pumpu byly stejné environmentální, technické a další požadavky. Pak předpokládám, že i na českém trhu dojde v nějakém čase ke stejnému procesu jako třeba v Rakousku nebo Německu. Tam část čerpacích stanic již trh neuživil, jejich počet klesl. Odhadnout ale, kdy k tomu u nás dojde, je velmi těžké.
* V některých zemích stát dokonce snižoval počet pump tím, že je vykupoval a zavíral, je tenhle postup reálný i u nás?
Pokud si dobře pamatuji, tak třeba v Rakousku se tamní asociace provozovatelů čerpacích stanic dohodla a každý z hráčů zavřel určitý počet pump, jejichž počet byl úměrný jeho velikosti. Touhle cestou se ale podle mě u nás nepůjde a bude záležet opravdu na tržní situaci a ekonomické pozici každé čerpací stanice. Dnes se dá říci, že po dobrých pumpách je velká sháňka a ty v ekonomicky horších pozicích stále přežívají.
* Když jsme u těch predikcí, další počítá s výrazným poklesem prodejů benzinu a nafty. Kdy k tomu podle vašich odhadů dojde?
Hodně bude záležet na ceně pohonných hmot a celkové ekonomické situaci jednotlivých zemí. Náš předpoklad, který hodně opíráme například o Německo, je, že se pokles spotřeby benzinu zastaví, ale někdy kolem roku 2020 se začne lámat spotřeba benzinu a nafty stejně a bude se postupně snižovat. Nemyslím si, že pokles bude dramatický, ale bude do jisté míry odpovídat stáří vozového parku, které je u nás stále bohužel vysoké. A vlastně taky tlaku legislativy, ať už přímému, nebo nepřímému, na složení vozového parku. Automobilky mají za úkol snížit emisní parametry, my jako paliváři uspořit emisní zátěž. Na to, abychom uspěli, musíme v nějakém poměru nasazovat alternaci, kterou snižujeme poměr spotřebovaných fosilních paliv.
* Jste na tom podobně jako klasické velké energetické firmy - klesá spotřeba, marže a hledají se možnosti, jak výpadek tržeb kompenzovat. Jak jej nahradí Čepro?
Právě kvůli tomu analyzujeme každou alternaci, i proto jsme například plošně nasadili alternativní biopaliva. To je jeden směr. Ten druhý spočívá v tom, že se snažíme svou nákladovou křivku přizpůsobit poptávce. Jsme schopni na základě naší vize na příštích několik měsíců omezovat počet aktuálních skladovacích kapacit. Máme tří i pětiletý plán, kdy výhledově omezujeme počet svých provozních nádrží. Dalším projektem, na kterém pracujeme -a již máme první pozitivní výsledky - je nabídka našich skladových kapacit na nouzové zásoby pro země Evropské unie. Uzavřeli jsme několik obchodních smluv s německými státními rezervami, což je další možnost, jak naplnit naše skladové kapacity.
* A síť čerpacích stanic?
Osobně podporuji trend, že je to obecné obchodní místo, kde si zákazník a motorista chce odpočinout, nakoupit, získat nějaké služby, to znamená, že objem prodeje fosilních paliv se tam bude stávat jen nutným zlem. Musíme zde nabízet maximum různých služeb a komodit tak, abychom ten výpadek nějakým způsobem minimalizovali.
O příběhu Viktoriagruppe si myslíme jen to nejsmutnější, samozřejmě že nám to vadí. Přesto jsou rafinerie Unipetrolu pořád největším dodavatelem motorových paliv, ale jejich dominance není taková.
Jan Duspěva (41) * Je absolventem Univerzity Karlovy, oboru inženýrská geologie. Promoval v roce 1998. * Pracovní kariéru zahájil ve společnosti SG Geotechnika v Praze. * V roce 2000 začal pracovat ve firmě Benzina, kde působil až do listopadu 2004, mimo jiné ve funkci vedoucího odboru obchodu a marketingu. * Od prosince 2004 až do srpna 2005 zastával funkci ředitele pro tuzemský trh ve společnosti Unipetrol Rafinérie. * V září 2005 byl jmenován do funkce obchodního ředitele a místopředsedy představenstva ve společnosti Čepro. * Od 1. ledna 2013 je jejím generálním ředitelem. Samozřejmě že nízká cena ropy a následné zlevnění motorových paliv pomohly i nám. Benzin a nafta jsou levnější, tím pádem populace jezdí víc.
1,2 miliardy Kč vydělala loni státní společnost Čepro.
O autorovi| Vadim Fojtík * fojtik@mf.cz
