NENÍ TOMU TAK DLOUHO, CO TELEVIZÍ I TISKEM PROBĚHLA ZPRÁVA O EXEKUCÍCH, PŘI NICHŽ BYL ZABAVEN MAJETEK NESPRÁVNÝM OSOBÁM.
Nábytek označený cedulkami a ztráta střechy nad hlavou - i takový důsledek může pro dlužníka představovat rychlost jednání soukromého exekutora
Soukromí soudní exekutoři jsou mnohdy poslední nadějí podnikatelů-věřitelů V ROZHOŘČENÍ NAD TÍMTO POCHYBENÍM VŠAK PONĚKUD ZANIKL FAKT, ŽE PRO MNOHÉ DROBNÉ PODNIKATELE I VELKÉ FIRMY JSOU SOUKROMÍ SOUDNÍ EXEKUTOŘI POSLEDNÍ NADĚJÍ, JAK SE (LEGÁLNĚ) DOSTAT V DOHLEDNÉ DOBĚ K PENĚZŮM, KTERÉ JIM DRUHÝ SUBJEKT DLUŽÍ. To, že soudních exekucí není zrovna málo, dosvědčují suchá čísla: jen za letošní rok (k 31. 10.) bylo přes soudní exekutory nařízeno celkem 102 440 exekucí, z nichž bylo k témuž datu u 2270 podáno odvolání a 17 850 jich bylo dokončeno. PODSTATNÁ JE RYCHLOST Hlavním smyslem zákona č. 120/2001 Sb. O soudních exekutorech a exekuční činnosti, který dovolil, aby i do této oblasti pronikl soukromý sektor, byla snaha výkon exekucí co nejvíce urychlit - vždyť před jeho přijetím ležely některé případy u soudů i několik let, aniž by se dostaly do pořadí a pohledávka oprávněného byla uspokojena. „Základním problémem předchozích exekucí bylo to, že věřitel vždy musel označit majetek povinného, což nemuselo být zrovna jednoduché. Dnes, když se oprávněný obrátí na nás, se už nemusí o nic víc starat. Exekutor udělá vše: dohledá majetek, zablokuje ho, případně uspořádá dražbu. To je podle mne pro věřitele velká výhoda,“ říká prezident Exekutorské komory ČR Juraj Podkonický. K tomu, aby mohli majetek povinného v co nejkratší možné době dohledat a podniknout následné kroky, jsou soudní exekutoři na rozdíl od soudních vykonavatelů (kteří dříve vykonávali exekuční činnost jako jediní) vybaveni mnohem většími pravomocemi. Zákon č.120/2001 Sb. v paragrafech 33 a 34 přímo vyjmenovává orgány státní správy či samosprávy i další instituce, které jsou exekutorům povinny poskytnout při dohledávání součinnost. K nim patří především soudy, notáři, policie a evidence motorových vozidel, katastrální úřady, orgány správy daní, středisko cenných papírů, burza cenných papírů, komoditní burzy a obchodníci s cennými papíry, banky, pojišťovny spořitelní a úvěrová družstva, investiční společnosti, penzijní fondy, pošta i provozovatelé telekomunikačních služeb, vydavatelé tisku, dopravci, zasilatelé apod. Zákon č. 360/2003 Sb., který představuje dílčí novelu exekučního řádu, pak nově s účinností od 29. října letošního roku zavedl povinnost poskytovat součinnost i VZP a zároveň odstranil poplatky za součinnosti. Další usnadnění dohledávání majetku by pak měl přinést i zákon č. 279/2003 Sb., o zjištění a zajištění majetku v trestním řízení, která nabývá účinnosti 1. ledna příštího roku, a novela zákona č. 133/2000, která po vzoru soudů umožní i exekutorům dálkový přístup k centrální evidenci obyvatel. „Všechny orgány a organizace nám ale informaci o tom, zda je u nich majetek povinného registrován či nikoli, mohou poskytnout až ve chvíli, kdy prokážeme, že máme od soudu pověření k provedení konkrétní exekuce. V žádném případě se tedy nemůže stát, že by došlo například k prolomení bankovního tajemství,“ tvrdí Juraj Podkonický. KOLIK ZA TO? Odměna exekutora podle exekutorského tarifu činí u pohledávky do tří milionů 15 % celkové částky, od 3 do 40 milionů 10 %, od 40 do 50 milionů 5 % a od 50 do 250 milionů 1 %, přičemž minimální odměna dnes představuje 3000 Kč. Vedle této odměny pak náklady exekuce zahrnují ještě náhradu hotových výdajů, náhradu ztráty času při provádění exekuce, náhradu za doručení písemnosti, odměnu a náhradu nákladů správce podniku a daň z přidané hodnoty. „Oprávněný je povinen složit na odměnu exekutora zálohu, maximálně však ve výši 30 % celkové odměny exekutora počítané z vymáhané částky včetně příslušenství, to znamená maximálně 4, 5 % této celkové částky. Náklady exekuce i náklady oprávněného hradí ovšem povinný a na základě příkazu k úhradě nákladů exekuce je na něm vymáhá exekutor. To v praxi znamená, že na povinném vždy vymáháme dlužnou částku již navýšenou o všechny náklady a oprávněný se tedy nemusí bát, že se mu prostředky vynaložené na znovuzískání svých peněz nevrátí,“ vysvětluje Juraj Podkonický. KOMU POSKYTNOU SLUŽBY**
Na soudního exekutora se může obrátit každá fyzická i právnická osoba, která má tzv. exekuční titul. Tím je v první řadě pravomocné a vykonavatelné rozhodnutí soudu či jiného orgánu činného v trestním řízení, ale i různá rozhodnutí orgánů státní správy a územní samosprávy, orgánů správy daní a poplatků, nemocenského pojištění, sociálního zabezpečení a poměrně nově i tzv. exekutorský nebo notářský zápis se svolením k vykonavatelnosti. „Tyto zápisy představují vlastně dohodu dvou subjektů o zaplacení dluhu v určité lhůtě a umožňují, pokud tato lhůta není dodržena, provést exekuci přímo, plně mimo soud. Vhodné jsou především pro zabezpečení stavebního spoření, hypoték, úvěrů u bank apod. Zatím však nejsou využívány v takové míře, jakou by si podle mne zasluhovaly - i když stovky případů ročně nejsou zase tak malé číslo,“ říká Podkonický. S jakýmkoli exekučním titulem se pak může oprávněný obrátit na kteréhokoliv exekutora v České republice. Jejich působnost je totiž celorepubliková, i když z hlediska efektivity je samozřejmě vždy lepší najít si exekutora tam, kde se bude pohledávka vymáhat - seznam všech exekutorů je k nahlédnutí na oficiálním serveru ministerstva spravedlnosti (www.justice.cz) či na oficiálních stránkách Exekutorské komory ČR (www. exekutorskakomora.cz).
