Většina tuzemských firem hledá zaměstnance, kteří se domluví v cizím jazyce. Čechům se navíc příští rok otevře německý a rakouský pracovní trh. Zájem o jazykové kurzy proto roste, a to i u starší generace.
Foto: archív Profit
„Angličtina je dnes samozřejmostí. Vedle ní musí ale naši zaměstnanci ovládat ještě další cizí jazyk.“ Takovou podmínku si stanovila technologická firma Cisco, která koncem října otevřela v Praze nové centrum pro podporu zákazníků a partnerů společnosti, v němž do roka zaměstná 80 lidí. V nárocích na jazykové dovednosti svých budoucích zaměstnanců není na trhu zdaleka sama. Naopak. Znalost cizího jazyka vyžaduje podle údajů pracovního portálu Profesia.cz až 75 procent nabídek práce. Nejžádanější je dlouhodobě angličtina, kterou firmy vyžadují v 70 procentech nabídek. Na druhém místě je s 18 procenty němčina, následovaná slovenštinou. Po nich jsou žádané francouzština, španělština a italština.
S ruštinou nepochodíte
Mezi uchazeči o práci je nejrozšířenější znalost angličtiny, kterou v životopisech uvádí 57 procent lidí. Nedá se ale říci, že by více než polovina Čechů hledajících práci tímto jazykem plynule mluvila. Mezi uchazeči převládají mírně pokročilí. Co je napsáno v životopisu, navíc nemusí být pravda. Tuzemští zaměstnavatelé se velmi často setkávají s tím, že uchazeči své jazykové dovednosti nadhodnocují.
Zájem vylepšit si znalost nejžádanějšího cizího jazyka na tuzemském trhu práce mezi Čechy stále roste. „Naše kurzy navštěvují nejen mladší lidé, ale stále více také ti dříve narození, kteří přišli o práci a dobře vědí, že budou-li se umět anglicky dorozumět, rozšíří jim to možnosti získat novou práci,“ konstatuje Gabriela Hrůzová z Centra služeb pro podnikání.
Znalost němčiny deklaruje v životopisech 41 procent respondentů, z toho 22 procent uvádí, že ovládá jen základy. Třetím nejrozšířenějším cizím jazykem je ruština, jejíž znalostí se chlubí 16 procent uchazečů. „U ruštiny je výrazný nesoulad mezi nabídkou a poptávkou v ovládání cizích jazyků. Mnozí uchazeči si ji uvádějí v životopisech, ale firmy ji požadují v minimálním počtu případů,“ říká Lucie Burianová z portálu Profesia.cz.
Bez němčiny vrchní neprchne
V příštím roce se Čechům otevře německý a rakouský pracovní trh. V květnu totiž vyprší sedmiletá přechodná lhůta, kterou si naši sousedé bránili svůj pracovní trh před lidmi z nových zemí Evropské unie. Většině potenciálních zájemců o práci za hranicemi ale podle odborníků znalost cizích jazyků chybí.
Na neschopnost Čechů dorozumět se s cizinci si stěžují třeba hoteliéři v příhraničí, přitom právě číšníci a servírky by mohli od května najít za českými hranicemi lukrativní místo. „Ke komfortní obsluze patří, že číšník je schopen prohodit s hostem několik slov i na jiné téma, než je jídelníček, a právě tady většina adeptů číšnické profese selhává,“ říká ředitel Hotelu Kašperk na Šumavě Adam Hejtmánek. Školy podle něj nepřipravují mladé lidi dostatečně, a absolventi pak musejí jazyky dohánět v praxi. Podobnou zkušenost má Petra Němcová, ředitelka šumavského hotelu OREA. „Největším problémem je strach z mluvení, respektive mluvení s chybami. Uchazeči mají slovní zásobu, ale nedostatek praxe v komunikaci,“ konstatuje.
Když začínáš, alespoň se domluv
Rakouský a německý trh práce otevře další možnosti uplatnění i domácím řemeslníkům, zejména čerstvým absolventům učilišť, kteří čelí až čtyřicetiprocentní nezaměstnanosti. Bez solidní němčiny a angličtiny ale ani řemeslo za hranice nepůjde. „V současné době registrujeme vyšší poptávku ze strany učilišť a odborných škol po vhodných výukových materiálech vycházejících z praxe a reálných situací, ve kterých se řemeslník ocitne,“ říká Pavel Brejcha, obchodní ředitel Nakladatelství Fraus. Obdobný trend zaznamenávají i jazykové školy. Zájem o cizí jazyky podle nich stoupá, a to především v příhraničních oblastech.
