Absolventi s vhodným vzděláním a dobrou náladou dobývají budoucnost
Před Potrefenou Husou, lepší hospodou na Vinohrad–ské třídě, parkuje červené sportovní Mitsubishi. Jeho majitel Martin Rezek (27) sedí u baru a z notebooku kopíruje svůj životopis. Před dvanácti lety si dobře vybral. Šel na gymnázium do speciální programátorské třídy. Po maturitě pokračoval na Elektrotechnické fakultě ČVUT a dnes již tři roky pracuje v nadnárodní společnosti Logica. Začal jako programátor–analytik a postoupil na pozici senior–konzultanta, kde se věnuje zúčtovacím systémům v mobilních komunikacích. Pracuje například pro společnost RadioMobil na projektu GPRS, což znamená nový stupeň v mobilní komunikaci. GPRS je technologie umožňující přenos dat rychlostí 115 kilobitů za sekundu, a to již dovolí pohodlné připojení k internetu. „Vím o celosvětovém boomu ve svém oboru a globálním nedostatku kvalifikované pracovní síly. Přemýšlím o tom, že bych mohl odjet pracovat do USA. V Čechách mě drží jen osobní vazby, říká Martin Rezek, který z tří let u společnosti Logica strávil sedm měsíců v Holandsku, tři a půl měsíce ve Finsku a kratších zahraničních cest absolvoval desítky. „Nyní mě zřejmě čeká několik týdnů práce na Tchaj–wanu, dodává. Zatímco jeho v České republice ještě drží rodinná a kamarádská pouta, svůj kapitál od těchto vazeb již dávno osvobodil. „Investuju do akcií na americkém kapitálovém trhu, na Nasdaqu, říká a spokojeně si mne ruce, když při vyjmenovávání titulů ze svého portfolia narazí na akcie Ericssonu. „Na přelomu roku, když jsem je kupoval, stála jedna 67 dolarů. Nyní je jejich kurs na stovce. Evropě chybí zaměstnanci. Martin a jeho kolegové v oboru informačních technologií (IT) a telekomunikací mají již dnes vysoce nadprůměrně příjmy, které rostou výrazně rychleji než platy ostatních odborných profesí, a podle všech prognóz se jejich podmínky budou stále zlepšovat. Ve vyspělém světě panuje totiž akutní nedostatek IT konzultantů, programátorů či architektů informačních systémů a technologická a internetová revoluce tento nedostatek stále více prohlubuje. Podle studie firmy IDC UK chybělo v loňském roce jen v západní Evropě 852 600 pracovníků v IT sektoru a podle prognózy se tato nouze do roku 2003 ještě zdvojnásobí. „Velké technologické firmy, jako třeba Sun, mají chronický nedostatek pracovníků. V Evropě není kde brát, říká Roman Staněk, zakladatel české společnosti NetBeans, kterou loni koupila právě společnost Sun Microsystems. Akvizice některých menších firem jsou občas motivovány i potřebou získat další desítky specialistů v IT, kteří jsou jinak na pracovním trhu nedostupní. Evropský komisař pro podnikání a technologie Erkki Liikanen prohlásil, že buď se Evropa otevře novým technologiím, nebo je se starým kontinentem konec. Podle finského komisaře má masová internetizace Evropy představovat třetí společný multiprojekt unie – po vybudování jednotného trhu a zavedení jednotné měny. Pokud ale Evropa nevyřeší výrazný rozpor mezi více než deseti procenty nezaměstnanými, kteří zatěžují státní rozpočty, a narůstajícím nedostatkem lidí kvalifikovaných pro práci v sektoru Nové ekonomiky, pak na dohnání Ameriky, kterému má multiprojekt internetizace sloužit, může klidně zapomenout. Například jenom v Německu je nyní 75 000 volných míst pro IT specialisty a průmysl si stěžuje na ztracené miliardy dolarů ze zmeškaných příležitostí. Podle studie firmy Datamonitor přišla z tohoto důvodu západní Evropa v minulých dvou letech o 100 miliard eur na hrubém domácím produktu. Proto kancléř Gerhard Schröder navrhl udělit pracovní povolení třiceti tisícům zahraničních specialistů. Proti takovému zaplácnutí díry se ale ihned ozvaly německé odbory, které požadují, aby byl problém řešen rekvalifikací současných nezaměstnaných, a ne dovozem pracovní síly. Uzavřenost německé ekonomiky zahraničním pracovníkům je známá a dobře ji dokumentuje pouhých 884 pracovních povolení pro informační specialisty udělených v loňském roce. A tak potom v Německu můžeme najít takové kuriozity, jako že pobočka IBM platí svým zaměstnancům až 4200 dolarů za každého nového kvalifikovaného zájemce o práci u firmy, kterého přivedou do personálního oddělení. Blahodární imigranti. Spojené státy jsou na tom díky flexibilitě pracovního trhu a větší otevřenosti imigrantům o trochu lépe než Evropa. Charakter problému ale zůstává totožný. Roman Staněk, zakladatel firmy NetBeans a nyní manažer společnosti Sun Microsystems říká, že i v Americe poptávka po IT specialistech vysoce převyšuje nabídky, a tak že například obyčejný programátor má ihned po škole nástupní plat kolem sto tisíc dolarů ročně. Časopis Foreign Affairs v březnu uvedl, že jen od roku 1990 imigranti zaplnili pět milionů nových pracovních míst. Pokud by na americký pracovní trh neproudili Indové, Mexičani, Číňani, Vietnamci a Rusové, tak by tlak na růst mezd odborných pracovníků mohl začít roztáčet kola inflace. Tu by se sice Fed mohl pokusit tlumit zvýšením úrokové míry, ale tím by mohl snadno udusit hospodářský růst. Generální ředitel společnosti APP Group Eduard Míka byl přítomen diskusi na úrovni poradců amerického prezidenta, kteří řešili problém, jak rekvalifikovat třicet milionů lidí, kteří podle prognóz přijdou o práci vlivem rozvoje elektronického obchodu. „E–commerce naopak vytvoří čtyřicet milionů jiných pracovních míst, ale ta budou vyžadovat lidi se zcela jinou kvalifikací. Američané nyní řeší, jakým způsobem rekvalifikovat zaměstnance pro tento nový sektor. To je obrovsky závažný problém, s jehož řešením musí pomoci stát. A porovnejte, co řeší český ministr průmyslu a obchodu: kolik dalších miliard nalít do černé díry žhnoucích vítkovických pecí, ironizuje ředitel Míka. Slepý od Ostravy. Nevidomý Tomáš Pavlán je ve světě moderních technologií jako doma. Pracuje na počítači, komunikuje e–mailem a mobilními telefony, a dříve dokonce opravoval kazetové magnetofony. Podobně jako všichni ostatní nadává na padající Windows, ale dokáže na nich bez větších obtíží sám pracovat. Tomáš a další čtyři nevidomí nedávno testovali software vyvinutý třemi studenty Elektrotechnické fakulty ČVUT, který slepcům umožňuje surfovat na webu a „vidět schematické obrázky a jiné grafické prezentace. Minulý týden zapíjel v restaurantu U Šumavy společně s autory tohoto programu Zdeňkem Míkovcem a Martinem Klímou jejich úspěch. Zdeněk Míkovec (27) koordinoval na Elektrotechnické fakultě malou skupinu studentů, která pod vedením docenta Pavla Slavíka vyvíjela systém pro zprostředkování grafické informace nevidomým uživatelům. Na toto téma Zdeněk letos obhájil diplomovou práci a se svými kolegy Martinem Klímou a Dušanem Pavlicou vyvinuli a laboratorně otestovali počítačový program BIS (Blind Information System). Vidoucí prostě vidí nějaký obrázek, ale nevidoucím je potřeba jej dobře popsat – strukturu a vztahy mezi jednotlivými částmi. Při testování byly použity tři obrázky: náčrt bytu, maminka mávající synovi z okna a schéma rubínového laseru. „BIS je v současnosti jediný dostupný softwarový systém zabývající se zpřístupňováním grafických informací nevidomým. Je to dobrý nástroj pro popis vzhledu a rozmístění objektů například na mapách, pláncích a obrázcích, potvrdil Honza Snyrych, jeden ze skupiny nevidomých, kteří Zdeňkovu práci testovali. BIS browser podle Honzy a Tomáše poměrně dobře spolupracuje se všemi hlasovými a hmatovými výstupy, které zpřístupňují počítač nevidomým uživatelům, a jeho implementace není závislá na operačním systému. Zdeněk nyní chce program BIS ještě doladit a co nejvíce rozšířit. Zisky v New Yorku. Zdeněk Míkovec je nyní doktorandským studentem na katedře počítačů ČVUT a vyjednává si stáž v německém Darm–stadtu, kde je nejlepší evropské pracoviště jeho specializace. O interpretaci grafické informace pro nevidomé již přednášel na dvou mezinárodních konferencích. Přesto ale není akademickým typem, který by toužil dělat čistou vědu. „Zajímá mě nejen IT, ale i management a marketing, a tak uvažuji o možném získání zkušeností v nějaké velké firmě, říká Zdeněk a zmiňuje například APP Group, PricewaterhouseCoopers a Logicu, kde pracuje Martin Rezek. Určitě by ho lákala i zkušenost v Silicon Valley. Do budoucna ovšem počítá spíše se soukromou firmou. „V roce 1993 jsme s bratrem a rodiči založili firmu M–Systems, která se specializuje na reinženýring podniků. Nyní pracujeme na projektech pro dvě významné české internetové firmy, dokumentuje Zdeněk, že k byznysu nemá daleko. S Martinem Rezkem Zdeňka spojuje nejen IT sektor, ale i onlineové obchodování za oceánem přes internet. „Nakupuju na burze v New Yorku především akcie internetových a telekomunikačních firem. Za půl roku jsme společně s tátou dosáhli zhruba sedmdesátiprocentního zhodnocení investice, říká Zdeněk. Zdeněk a Martin jsou navíc bývalí spolužáci z pražského Gymnázia Voděradská. Tomáš z Ingušska. Třetí spolužák z gymnázia Tomáš Nejedlík (27) začal stejně jako Martin se Zdeňkem na Elektrotechnické fakultě, ale po roce přešel na Univerzitu Karlovu na Matematicko–fyzikální fakultu. U počítačů a programování ovšem zůstal. Jako diplomovou práci napsal speciální program pro vyhledávání dokumentů na internetu. „Řešil jsem problém indexace stránek v HTml formátu tak, aby z nich šlo načerpat co nejvíce informací. Navržený algoritmus vyhledává podobné dokumenty a zatím funguje spíše teoreticky, říká Tomáš. Diplomka měla ve škole úspěch a Tom uvažuje, že z ní časem udělá volně šiřitelný program. Tomáš již několik let pracuje jako systémový integrátor u firmy Macron, dříve byl zaměstnán na podobné pozici ve společnosti Outline. Uvědomuje si, že ve světě je po IT specialistech nyní velká poptávka, ale narozdíl od Martina a Zdeňka o práci v cizině pro zahraniční firmu neuvažuje. „Mně se v téhle republice líbí. I tady si člověk může vydělat dobré peníze. Do zahraničí bych jel klidně na kratší dobu pracovat, ale pro českou firmu. Pro firmu Outline pracoval několik týdnů v Ingušsku. Odsávání mozků. Nedostatek Martinů, Zdeňků a Tomášů je globálně obtížně řešitelný. Na univerzitách absolvuje méně odborníků, než kolik jich IT průmysl potřebuje. Většinu dobrých studentů si firmy rozeberou ještě v době studií. „Vykazují se interní statistiky, kolik čerstvých absolventů společnost získala. Proto se v České republice snažíme aktivně s vysokými školami spolupracovat a naším cílem je, aby společnost Sun byla mezi studenty vnímána jako nejatraktivnější zaměstnavatel, říká Roman Staněk. Ve školním roce 1998/99 promovalo na českých vysokých školách patnáct set absolventů oborů elektrotechnika, telekomunikace či výpočetní technika. Podle ročenky Českého statistického úřadu jde o méně než šest procent všech absolventů. Problém není pouze v nízkém počtu absolventů. Mnohem podstatnější je to, co se naučili. A tady je další velký problém. „Uchazeči by měli umět velmi dobře anglicky, případně i německy. Dále pět programovacích jazyků a výborně se orientovat v internetové problematice. Firmy například hledají specialisty na bezpečnost komunikací či elektronický podpis. Takového člověka ale hledáme průměrně půl roku, říká Jindřich Vaněk, ředitel personální agentury GVC Marketing, která v loňském roce zprostředkovala na sedmdesát kontraktů v IT sféře. Zaměstnanec s popsanými parametry může podle Vaňka očekávat měsíční plat 60 tisíc korun, pokud zůstane v České republice, a výrazně víc, pokud půjde do zahraničí. „Běžní programátoři, které jsme našli pro jednu anglickou společnost, si v Londýně vydělají v přepočtu 150 000 korun měsíčně. Podle ředitele konzultační společnosti FCS Františka Fridricha nabízejí podniky lidem, kteří rozumějí technologiím i marketingu, sedmdesát tisíc korun čtrnáctkrát ročně a osobní vůz. Tři tisíce dolarů denně. Vysoké školy jsou v České republice málo provázány s komerční sférou. „Bohužel jsme měli pouze jeden projekt, který byl komerčně laděn. Probíhal ve spolupráci s firmou Logica, vzpomíná na školu Tomáš Nejedlík. Kritický je i manažer společnosti Moravia Translations Arturo Quintero. „Přijímáme hodně mladých lidí, často ještě studentů. Jejich technické vzdělání bývá na dobré úrovni, ale bohužel často nechápou, co to znamená pracovat pro firmu. Od začátku by chtěli mnohem zajímavější a odpovědnější práci, než na jakou mají, a odmítají dodržovat pravidla, ke kterým se zavázali podpisem pracovní smlouvy. Například naše interní pravidla, že nesmějí hrát ve firmě počítačové hry, brouzdat pro internetu pro jiné než pracovní účely a vypalovat si vlastní CD, cítí jako zbytečně omezující. I proto pouze pětina lidí u nás zůstane déle než dva měsíce zkušební doby, říká Arturo Quintero. Podle manažera Moravia Translations je problém, aby se technicky vzdělaní odborníci naučili některým manažerským technikám, například sledovat vývoj nákladů a průběžně reportovat vedení společnosti. Perfektní znalost angličtiny a schopnost týmové práce jsou prý také stále ještě velmi řídké. Na potřebnou kombinaci znalosti informačních technologií a manažerských dovedností upozorňuje i Eduard Míka z APP Group: „Obracejí se mě naši obchodní partneři z Ameriky, kteří mají na projektech v západní Evropě malý počet lidí a nejsou schopni sehnat další. Ptají se, jestli nevím o schopném člověku, který by rozuměl byznysu i technologiím. A jsou ochotní platit až tři tisíce dolarů denně, pokud jim takového manažera–odborníka seženu. Jenže takoví lidé podle Míky zatím v Čechách v podstatě nejsou. „Se sháněním lidí v této oblasti mám velmi špatné zkušenosti. Mezioborovost marketing a technologie je dnes velmi žádaná. Již sedm měsíců marně poptávám sedm lidí do takových pozic pro různé firmy v republice, říká František Fridrich, ředitel společnosti FCS. Slova Františka Fridricha potvrzuje i ředitel lidských zdrojů české pobočky Compaqu Petr Skolek. „Nejvýraznější disproporce na trhu pracovních sil v IT vidím v nedostatku odborníků, kteří by byli dostatečně zkušení v prodeji IT řešení institucionálním zákazníkům. Nezbytnými předpoklady v této disciplíně jsou prodejní schopnosti kombinované se znalostí IT řešení a také s přehledem o hlavních aspektech byznysu těchto zákazníků. Tímto směrem jsme zaměřili naši nedávnou informačně–náborovou kampaň v tisku, která přinesla širokou odezvu, ale také potvrzení zmíněné disproporce, doplňuje ředitel lidských zdrojů české pobočky Compaqu Petr Skolek. Programátor jako kabaretiér. Na rozšiřující se mezeru mezi růstem počtu pracovních míst v IT sektoru a volnými IT odborníky není jednoduchý recept. Ve světě souběžně probíhají dva typy řešení. Některé firmy a některé státy se otevírají vzdělaným imigrantům ze třetího světa. A některé firmy a některé státy společně organizují rekvalifikační kursy. „Dostal jsem nabídku od jedné zahraniční firmy, že mi do týdne jsou schopni dodat stovku oraclovských programátorů z Indie, vzpomíná ředitel společnosti Aplis Jindřich Šavel na dobu, kdy vyvíjeli oraclovské aplikace. Společnost Sun Microsystems nyní v České republice dramaticky rozšiřuje vývojářskou kapacitu. „Sun zjistila, že tady najde lidi snáze než v Americe, a proto z původního stavu čtyřiceti nyní rozšiřujeme tým na sto až sto dvacet programátorů. Nepotřebujeme, aby naši vývojáři byli zároveň marketingovými odborníky, a tak jsme v jejich nabírání poměrně úspěšní. Měsíčně přijmeme zhruba pět programátorů, říká Roman Staněk ze společnosti Sun. V České republice je totiž obyčejných programátorů ještě relativní dostatek. Staňkovy zkušenosti potvrdil i generální ředitel APP Group Eduard Míka a ředitel lidských zdrojů české pobočky Compaqu Petr Skolek. „V kategorii IT specialistů, jako jsou například programátoři, převládá v poslední době podle našich zkušeností v České republice dokonce nabídka nad poptávkou. Tento stav je ale způsoben současnými ekonomickými potížemi menších firem. Obávám se, že situace začnou velmi rychle využívat zahraniční společnosti, které odsají nejkvalitnější specialisty oboru. Potvrzuje to nakonec i narůstající poptávka po našich nejlepších zaměstnancích v ústředí Compaqu v Mnichově, říká Skolek. V západním světě je totiž i programátor nedostatkovým zbožím. „V Kalifornii se programátor podobá kabaretnímu umělci. Dva měsíce u jedné firmy a pak jde zas k jiné. Programátorů je tam totiž takový nedostatek, že si mohou diktovat libovolné podmínky a měnit zaměstnavatele, jak se jim zlíbí, ilustruje kalifornský trh práce Roman Staněk. Velkorysé rekvalifikace. Microsoft ve spolupráci s evropskými vládami školí IT profesionály z nešťastníků registrovaných na úřadech práce a podle svých slov již vytrénoval deset tisíc nezaměstnaných Evropanů, z nichž devadesát procent našlo nyní práci u počítače. Konkrétně v Irsku, v evropském ráji IT firem, letos začala experimentální rekvalifikace dlouhodobě nezaměstnaných pro IT sektor. Společná akce irské vlády a mezinárodních firem Corel, Dell, Microsoft, AOL, Oracle, Hewlett–Packard, Symantec, Compaq, Lotus a Gateway by měla během tří let vytrénovat 3500 IT specialistů. Celý program přijde na zhruba dvacet milionů liber. Podobné programy by byly potřebné i v České republice. „Velká část nezaměstnaných je z hlediska svých dnešních dovedností do budoucnosti nepoužitelná. Nebo si snad někdo myslí, že se u nás otevřou nové hutě nebo nové povrchové doly? Problém není v tom, že by se nenašla práce, ale v tom, že ti lidé ji nejsou schopni vykonávat. A mezi nezaměstnanými je jistě mnoho lidí, kteří by se rekvalifikovat dali, ale o to by se musel postarat stát cíleným programem, tvrdí ředitel APP Group Eduard Míka. V České republice zatím ale žádný celostátní program pro rekvalifikaci pro IT sektor neexistuje. „Dostali jsme několik nabídek na takový celostátní rekvalifikační projekt, ale pokaždé byl hrozně drahý. Na místní úrovni to vyjde levněji. Rekvalifikace vycházejí z monitoringu trhu práce a z vyjádřených potřeb zaměstnavatelů a organizují je přímo jednotlivé úřady práce, říká ředitel oddělení rekvalifikací na ministerstvu práce a sociálních věcí Petr Kaplan. A kolik nezaměstnaných v České republice na jednotlivých úřadech práce již prošlo takovým rekvalifikačním kursem? „To bych se zbláznil, kdybych měl evidovat přesná čísla. Zatím se žádná taková statistika nevede. Musel byste se ptát na jednotlivých úřadech práce, odpovídá Kaplan. „Objevil se ale požadavek na takovou evidenci z Evropské unie, takže možná tak za dva roky. Ale nemohu slíbit, že přesně za dva roky taková statistika bude vedená, protože tady máme problémy s počítači.
